Jednoduše, ale noblesně. Čajový pavilon se vyjímá na břehu těšínské přehrady

Malebná stavba je zasvěcena tradičnímu japonskému čajovému obřadu. Vznikla ve spolupráci studentů a účastníků workshopu s architekty z ateliéru Grau.

Dočasná stavba má dostatečnou kapacitu pro šest lidí, kteří jsou usazeni kolem stolu čelem k sobě. Subtilní/lehká, otevřená konstrukce odkazuje na tradiční japonské interiéry, ale přináší i moderní prvky. Harmonicky a nenápadně se začleňuje do okolního prostředí. A je celá ze dřeva.

„Pavilon vybízí k blízkému setkání s přírodou tím, že zaměřuje pozornost návštěvníků na vodní nádrž – na pohledy, zvuky, pohyby. Nutí lidi zastavit se, zpomalit díky nekonečnému výhledu do korun stromů, vymezenému pohledu na neohraničenou klidnou vodní hladinu a jemnému uzavření se před okolním shonem každodenního života,“ popisuje architekt Andrej Olah.

Uklidňující pocit blízkosti

Ve výsledku je silně cítit několik pravidel tradičního čajového obřadu. „Při vstupu do interiéru se každý návštěvník musí sklonit a projít pod nejnižším vodorovným trámem stavby, což odkazuje na dveře niriji-guchi, symbol rovnosti všech účastníků obřadu. Zároveň se při vstupu otevírá výhled upozorňující na vodní hladinu,“ pokračuje ve vysvětlování.

Nízký stolek uprostřed dispozice vybízí návštěvníky, aby si sedli na kolena, jak je v japonské kultuře zvykem. Zakrytí spodní části konstrukce pláty překližky poskytuje pocit soukromí a odpoutání od hluků z exteriéru. Otevřený vstupní rám umožňuje pohled do interiéru a kolemjdoucí mohou sledovat probíhající čajový obřad.

Výška stolu mu dává univerzálnost pro použití při čajovém obřadu i mimo něj jako lavička nabízející místo k sezení a tichému rozjímání, v souladu s japonskou ideologií zaměřenou na jednoduchost a estetickou vytříbenost. Stůl se stává jediným ústředním kusem nábytku v pavilonu a jeho hloubka umožňuje účastníkům obřadu sedět v těsné blízkosti s pocitem vzájemnosti.

Pavilon má multifunkční charakter a kromě čajového obřadu může fungovat také jako příjemný letní pavilon s uklidňujícím výhledem do krajiny. Čtvercový půdorys odkazuje na jednoduchost a použití primárních prvků znázorňuje symbol hmoty a člověka. Jeho konstrukce je na půdorysné ploše 3 x 3 m s výškou 4 m, což je jak konstrukční výška čtvercově řezaných dřevěných smrkových hranolů, tak maximální povolená výška pavilonu.

V japonském stylu

Syrové dřevěné prvky jsou doplněny jemnou tkaninou, která přináší pocit útulnosti, ale ponechává pavilon stále minimalistický, aby neodváděl pozornost od samotného obřadu, od dosažení pocitu klidu a harmonie. Dalšími použitými materiály jsou smrkové podlahové latě, březová překližka a střešní geotextilie. Hmota pavilonu vychází z tvaru tradičních čajových pavilonů.

Diagonálně upevněná tkanina ve dvou výškových úrovních spolu s ohrazením dvou bočních stěn březovou překližkou vytváří pocit soukromí a ochrany před povětrnostními vlivy.

Zároveň zůstává rámová konstrukce dostatečně vzdušná a otevřená, aby umožnila propojení s exteriérem a vytvoření neobvyklých výhledů. Tkanina na dvou úrovních vnáší do pavilonu určitou hru, která má evokovat tradiční japonskou architekturu.

Cílem workshopu Mood for Wood, kterého se zúčastnili studenti z Polska, Německa, Lotyšska, České republiky, Maďarska a Slovenska, je poskytnout praktické zkušenosti za pomoci a vedení renomovaných architektů a zkušených truhlářů.

„Studenti se naučili pracovat v týmu a řídit celý proces. Dokázali převést projekt z prvních plánů na papíře do reálného objektu, který sami postavili,“ dodává Andrej Olah.