Kaskáda Zlín se Baťovi líbí

V centru Zlína vznikne sice velká, ale ne monumentální stavba, která bude zapadat do celkového architektonického stylu baťovského města a o níž ECM tvrdí, že střed Zlína oživí a zkulturní. 

Objekt je zasazen mezi baťovské bytové domy stavěné před válkou a soudobou panelovou výstavbu. Jedná se, jak už název projektu napovídá, o tři budovy, stavěné kaskádovitě do svahu a vzájemně propojené skleněnými průhledy. Každá část má dvě nadzemní podlaží, ale různý počet podlaží podzemních. To je dáno tím, že základy stavby budou rovné, a čím hlouběji do svahu se budova zakousne, tím více podzemních podlaží vznikne. První objekt tedy má mít dvě, poslední, nejvýše ve svahu, bude mít pět podzemních podlaží.

V podzemí se plánuje pět set až šest set parkovacích stání pro osobní automobily a budou zde umístěny obchody. Nadzemní podlaží jsou předurčena pro kavárny, restaurace, odpočinkové a společenské prostory, pro něž denní světlo je ozdobou a smyslem existence. „Projekt Kaskáda učiní střed Zlína přitažlivým například i pro matky s dětmi nebo starší občany. Očekáváme, že některé kavárny se stanou vyhledávaným místem k prožití nedělního odpoledne rodin s dětmi,“ říká Kateřina Hainzová, marketingová a PR manažerka ECM. 

Architektonický návrh vznikal ve spolupráci renomované londýnské kanceláře Chapman and Taylor se špičkovými tuzemskými architekty, včetně místního studia Centroprojekt. „Neoficiálně jsme projekt nazvali nákupním a společenským centrem třetí generace,“ říká Radim Fuka, vedoucí projektu ECM. „V Evropě takových ještě mnoho není, tento styl se častěji staví v asijských zemích, například v Hongkongu nebo na Tchajwanu.“

Kaskáda tak má tvořit určitou antitezi dosud budovaným obchodním střediskům. Jednak montovaným stavbám velkoprodejen na okrajích měst s velkými parkovišti (tzv. první generace), ale také novějším obchodním centrům, která již ve svých útrobách schovávají i restauraci, kavárnu či multikino. „Ale i tato centra, jimž říkáme soukromě druhá generace a která reprezentují např. pražský Anděl nebo palác Flora, jsou projektována spíše pro nájemce. Důmyslným systémem eskalátorů a zdviží nutí zákazníka obcházet všechny galerie a obchody, než se třeba dostane do kina umístěného v nejvyšších patrech,“ říká R. Fuka. „Kaskáda Zlín je navržena z pohledu návštěvníků. Společenské prostory mají oddělený vchod od obchodních sekcí, lidé do nich vstoupí přímo a stejně přímo vstoupí do obchodních oddělení, pokud chtějí skutečně nakupovat. Provoz obchodní části bude navíc nezávislý na provozu společenských prostor. Obchody třeba mohou mít zavřeno, ale restaurace či kulturní instituce budou normálně fungovat.“

Projekt Kaskáda ctí nejen územní plán statutárního města Zlína, ale také rytmus zdejší jedinečné architektury. Velká hmota celého objektu je rozčleněna skleněnými průhledy a fasádu vytvoří keramické obklady cihlové barvy, jež si budou rozumět s neomítnutými baťovskými domky v sousedství. Střechy jednotlivých budov se změní v malá parková zátiší, která doplní restauraci či kavárnu a z nichž bude přívětivý výhled na celé město. Parkových úprav a zklidnění dopravy se dočká i okolí objektu, takže by neměl být narušen komfort bydlení v blízkých bytových domech, spíše naopak. 

Podzemní stání pomohou vyřešit latentní problém s parkováním ve zlínském centru, od kterého je Kaskáda jen pár minut pěšky. Ulehčí zároveň i motorizovaným návštěvníkům hokejových utkání, neboť Kaskáda je od zimního stadionu na dohled.  

„Projekt jsme představili Tomáši Baťovi a líbil se mu,“ poznamenal Radim Fuka, projektový manažer ECM. Nejen jemu. Kaskáda našla sympatie také u současného vedení Zlína. „S paní primátorkou Irenou Ondrovou a s městskými zastupiteli jsme v úzkém kontaktu. Na pravidelných schůzkách konzultujeme projekt od architektonického návrhu až po design interiérů a náplň společenských prostor, aby co nejlépe vyhovovaly potřebám zlínských občanů,“ říká R. Fuka. „Proto teď třeba ještě nevíme, kdo bude nájemcem a uživatelem společenských a obchodních prostor. Máme určité své představy, zajímavé nápady má i paní primátorka…“

Má-li projekt splňovat všechny záměry a očekávání, nebude levný. Stavební náklady se odhadují na 1,3 miliardy korun. V současné době je projekt podroben posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a prochází stavebně-povolovacími procedurami. Se zahájením vlastní výstavby se počítá na podzim příštího roku.