Bachledka: Skrytá krása funkce na vrcholu Malé Poľany

Bachledova dolina je oblíbeným lyžařským střediskem v Belianských Tatrách. Její popularitu zvýšil v předchozích letech Chodník korunami stromů s působivými výhledy na okolní přírodu, který láká turisty k návštěvě po celý rok. Chybějící restaurace a zázemí pro návštěvníky vyústilo v realizaci projektu, který je charakteristický pokorou a citlivostí ke zdejší kopcovité krajině.

Řešené území se nachází na vrcholu slovenské Malé Poľany na hřebeni Spišské Magury. Areál poskytuje rozmanité aktivity během celého roku jako lyžování, turistiku, cykloturistiku a vyhlídkovou trasu korunami stromů, přičemž v určitých dnech sem zavítá až 6 000 návštěvníků denně. Cílem projektu proto bylo vytvořit zázemí pro rekreační areál Bachledka Ski&Sun a vyhlídkovou stezku.

Architektonické řešení

Minimalizace vlivu nového objemu na vrcholu Malé Poľany a splynutí s prostředím bylo dosaženo zapuštěním objektu do země, zešikmením stropů, zelenými pochozími střechami, kopírováním vrstevnic a výběrem použitých materiálů, jako je dřevo a pohledový beton.

Autoři z ateliéru Compass Architekti ponechali pouze nezbytný velín lanovky a výstupní objekt z chodníku korunami stromů. Všechen ostatní objem zázemí je osazen v terénu a jediné viditelné fasády jsou prosklené – zajišťují přísun světla a výhled na Belianské Tatry. Umožnil to ideální tvar terénu – svah je totiž orientován na jih.

Bezbariérová výzva

Jednou z největších výzev pro architekty bylo dosáhnout bezbariérového přístupu z horní plošiny na spodnější úroveň terasy restaurace a pak dále až k vstupu na chodník korunami stromů. Podařilo se to s pomocí exteriérového schodiště, přes které traverzuje rampa. Toto řešení ušetřilo hodně místa na nejdůležitější jižní fasádě.

Opakovaný detail „schodorampy“ zároveň minimalizuje počet prefabrikovaných betonových dílců. Navíc, kvůli zkrácení délky „schodorampy“, se celá plošina střechy svažuje směrem ke schodišti. Polámaný a zešikmený strop v interiéru je tedy odvozen od potřeby splynutí s terénem a od pěších toků.

Přechod je řešen v centrální poloze jižní fasády, a je tak dosaženo přímého optického kontaktu z plošiny k nástupu na chodník. Jediná fasáda budovy byla díky tomu zároveň rozdělena na restaurační část a část pro apartmány. Tyto části fasády nejsou v jedné rovině, ale kopírují vrstevnici, což zajišťuje větší soukromí apartmánů a zároveň menší terénní úpravy.

Poměrně velký snížený prostor pod „schodorampou“ v interiéru je využit jako dětský koutek. Pomocí kmenů břízy a použitých sítí byl vytvořen univerzální prostor pro hru inspirovaný lesem. Velká hloubka podzemní části si vyžádala použití světlíků. Ty byly v exteriéru propojeny s lavičkou i kvůli ochraně skla před lyžaři.

Materiálové a dispoziční řešení

Základními povrchovými materiály jsou beton a dřevo. Pro bednění stropu byly použity smrkové desky, což umožnilo vyskládat složité tvary. Dřevo zároveň navazuje na smrkový obklad na stěnách. Část z bednicích desek byla znovu využita pro dělicí příčky na toaletách.

Restaurace je situována na nižším, hlavním podlaží s výhledem na Belianské Tatry. Kromě části k sezení (180 míst) je zde i bar a samoobslužný výdej schopný pokrýt i rozsáhlou venkovní terasu (350 míst). Při vyšších náporech návštěvníků lze výdej posílit pomocí vnějšího terasového baru.

Tři téměř identické apartmány jsou umístěny také v nižším podlaží a orientovány více na západ. Každý se skládá z obývacího pokoje s kuchyňskou částí, WC, koupelny a 2 dvoulůžkových ložnic propojených šatnou. Nad šatnou se nachází spací kout přístupný z žebříku. Prosvětlení místností hlouběji v dispozici je dosaženo pomocí nadsvětlíků a oknem nad kuchyňskou linkou.

Do apartmánů se vstupuje přes multifunkční místnost, která může sloužit k podávání snídaní, jako herna nebo pro sledování televize. V případě potřeby je možné prostor rychle změnit na environmentální učebnu nebo konferenční místnost.