Barevna vnáší do adaptovaného průmyslového areálu život

Areál letitých průmyslových staveb navazující na starý hřbitov, obstoupený panelovým sídlištěm. Dispozice širších partií Rožnova pod Radhoštěm, mimo vlastní historické jádro, jsou názornou ukázkou toho, jakou cenu platí města za svůj překotný růst. Hezky to nevypadá.

Snaha znovu polidštit tato místa, dát jim šanci na plnohodnotný život poté, co někdejší industriální náplň pozbude svůj význam, pak charakterizuje i projekt Barevna od architektů ze studia henkai.

Brillovka, respektive první rožnovská mechanická pletárna firmy Brill, Schreiber & spol, vyrostla – tehdy ještě na okraji města – v roce 1892. Od té doby prošla překotným vývojem, stejně jako zástavba v okolí. Když tu v roce 2010 byla v již silně modifikovaném areálu výroba ukončena, přistoupili investoři k sérii stavebních adaptací.

Aby přestala být textilkářským brownfieldem, aby se lokalita více otevřela okolí a aby přestala být vnímána jako sestava paneláků, staré fabriky a hřbitova chmurně mapující lidský život. Nové využití? Administrativa, obchod, atypické formy bydlení, lehká výroba. Místa bylo pro tyto přepestré programy v areálu dost.

Jeden dílek ve skládance

Jedním ze střípků vznikající mozaiky se stala i tzv. Barevna, objekt staré průmyslové barvírny ze 70. let minulého století, jež se díky pečlivému přístupu architektů k netradičně koncipovanému prostoru proměnila v roce 2020 na zajímavý soubor ateliérů, kancelářských prostor.

Které, ve své vnitřní podstatě, více člení a zužitkovávají místo skryté v industriální šedi a dodávají mu osobitou „barvu“. V někdejším areálu tak vzniká novotvar města ve městě, svébytného prostoru, jež je navázán na okolní svět, a přesto zůstává sám sebou v běhu času a nové formy symbiózy, oboustranně prospěšného vztahu.

Návaznost na původní skladbu

Příměr se symbiózou je na místě, protože Barevna na původní konstrukci neparazituje, ale vkusně si doplňuje. Nepřetváří její vnější vzhled a zachovává syrovost fasády, ale dodává jí nový obsah. Projekt je konverzí, založenou na určitém stavebním respektu, na hledání vyvážené míry mezi starým a novým.

Barevnu tvoří dvě jednotky, malá a velká, samostatně přístupné. Jednopodlažní trakt má potenciál stát se obchodem, kanceláří. Dvoupatrová část tenduje k využití jako dílna, tiskařský provoz nebo polygrafické studio. Anebo třeba bistro. Ve svém otevřeném objemu je totiž přístupná možnostem a na nově vestavěném podlaží o půdorysu cca 530 m² nabízí mnohé.

Prorůstání zevnitř

Průčelí etážového domu s rampou a ocelovým sloupovím směřující do ulice nabízí centrální vstup do ateliérů, kanceláří a lehce zasunutého apartmánového bytu. Surové vyznění hrubých stěn a doplňkové oceli tu přitom ustupuje do pozadí, a to díky dostatku denního světla, zprostředkovaného střešními světlíky a okny ve fasádě.

Tuhá vazba původní stavby je měněna zevnitř svým obsahem. Architektura interiéru je vestavěná do stávající výrazné konstrukce průmyslové haly, z níž se – aniž by přišla o svůj nosný účel – stává praktická dekorace. Toto prorůstání nového zevnitř starého má přitom velmi organické podání a vystihuje tím i poselství adaptované stavby v proměněné podobě celého areálu.

Barevna přitom zůstává být dílkem velké skládačky. Ale je právě tím kouskem, který vám chyběl k dohotovení celého obrazu. A to, že ve svém objemu nabízí sérii funkčních programů a různých využití garantuje, že zůstane uvnitř probouzejícího se celku dlouho živá.