Budova supermarketu, která vzejde ze soutěže? V Litomyšli to jde
V Litomyšli se architektuře se zvýšenou pečlivostí věnují již od roku 1990, kdy nastoupil do funkce první porevoluční starosta Miroslav Brýdl. On a jeho následovníci pomohli postupně proměnit zámecké návrší, okolí řeky Loučné, Bělidla a další místa.
Daniel Brýdl, který aktuálně působí ve funkci starosty, v tradici architektonického zvelebování města pokračuje. Aktuálně o tom svědčí také budova obchodního řetězce, jejíž návrh byl vybrán v architektonické soutěži.
Základem pro kvalitní architekturu je vždy spolupráce města a investora. Na příkladu supermarketu v Litomyšli si můžeme ukázat, jak to vypadá, když se vize města shodnou se záměry investorské firmy (stavební společnost Agile) a společností (Lidl), která bude obchod provozovat.
Supermarket se bude nacházet v historickém areálu Perštýn v sousedství památkově chráněné sýpky z roku 1772, která bude zachována (využití pro ni město s investorem prozatím hledají). Jedná se o hospodářský dvůr vybudovaný rodem Pernštejnů v 16. století, který roku 1661 vyhořel a je nyní označován jako jediný litomyšlský brownfield.
Přečtěte si také
Zvítězil návrh budovy z přírodních materiálů
Cílem architektonické soutěže bylo vytvoření stavby, která bude respektovat okolní zástavbu a historický ráz lokality. Vítězem architektonické soutěže se stal Ateliér VAS, který navrhl budovu z přírodních materiálů s minimem reklamních ploch na fasádách i v okolí prodejny. Výška budovy respektuje historickou sýpku a nepřesahuje výšku její korunní římsy. Fasáda je tvořena bílou a šedou omítkou, která je členěná horizontálními lamelami.
Zadní stranu objektu by měly pokrýt popínavé rostliny. Jihovýchodní fasáda je směrem od sýpky částečně skryta díky navržené aleji stromů. Budova má zelenou střechu a voda se může vsakovat rovněž skrze parkovací místa, plánované je i dobíjecí místo pro automobily. Parkoviště bude součástí budovy. Stavba by měla být dokončena do konce tohoto roku.
Krátké video s představením architektonického návrhu:
Proč to tak nejde všude?
Nový obchodní dům se bude stavět také v Poličce či ve Svitavách, i tam by místní chtěli estetickou a k okolí šetrnou budovu, je zde ovšem háček v tom, že se tyto budovy stavějí na soukromých pozemcích (a ne na pozemku města, jako je tomu v Litomyšli).
Pokud se jedná o stavbu soukromníka na soukromém pozemku, jsou možnosti města, co se týče zasahování do projektu, omezené a jde tak spíše o projev případné dobré vůle investora. Proto je vždy vhodné, aby město prodávalo své pozemky po pečlivém uvážení. Je například možné podmínit prodej právě architektonickou soutěží, definováním funkce výsledné stavby či předložením plánovaného návrhu.
Výhodou Litomyšle je i kontinuita architektonické produkce, která je nezávislá na změnách ve vedení města, kdy nový starosta přebírá a dokončuje projekty toho předchozího. Starosta se zpravidla každý měsíc schází se zastupiteli a bývalými starosty – diskutuje se budoucnost města i připravované projekty.
Ateliér VAS (Volné architektonické sdružení) působí od roku 1991 a popisuje sám sebe jako ateliér s individuálním přístupem k zákazníkům. V rámci ateliéru probíhá volná spolupráce zapojených autorů vždy s ohledem na konkrétní zakázku. Studio už má se zásahy do historického prostředí zkušenost, zmínit zde můžeme například opravu a zpřístupnění torza věže pohraničního hradu Starý Herštejn (který je kulturní památkou), jakožto vyhlídkového místa, obnovu návsi v Mantově či rekonstrukci kaple sv. Jana Nepomuckého ve Stodu. Mezi další práce ateliéru se řadí například manuály pro komunikaci ve veřejném prostoru města Benešova, dřevěná vyhlídka v Kvíčovicích či rekonstrukce mlýna u rybníka Zmrzlík a další. Autorem projektu litomyšlského Lidlu je architekt Tomáš Harom, který vystudoval Fakultu architektury ČVUT a od roku působí j jako městský architekt v Dobrušce. Pod hlavičkou Ateliéru VAS navrhl například sportovní halu Chodov u Sokolova, rekonstrukci plaveckého areálu v Benešově či bytové domy v Rychnově nad Kněžnou – aktuálně ve výstavbě.
