Dříve Ústav matematických strojů, nyní designová kavárna

Před třiceti lety by nikoho nenapadlo, že v bývalém brněnském Výzkumném ústavu matematických strojů, což byli, zjednodušeně řečeno, předchůdci dnešních počítačů, budou o pár let později lidé pracovat u vlastních notebooků u vybrané kávy. Unikátní odkaz architekta Zdeňka Řiháka žije dál díky proměně prostoru v moderní kavárnu s originálními prvky.

V brněnské čtvrti Černá Pole naproti Dětské nemocnici stojí třípodlažní administrativní budova z konce 60. let, o jejíž návrh se postaral architekt Zdeněk Řihák. Dnes v suterénu a v prvním patře najdeme designovou kavárnu Rebelbean Pole, která i přes atraktivní a moderní interiér nezapomněla na původní prvky.

Interiéru dominuje monumentální betonová sochařská stěna od sochařky Evy Kmentové. Má rozměry 6×6 metrů, a proto ji v prostoru nelze přehlédnout. V minulosti v budově sídlil Výzkumný ústav matematických strojů a socha symbolizuje tehdejší výpočetní techniku. Ze stěn vystupují do prostoru vlny, na nichž je náhodně a rytmicky rozmístěno eternitové bílé a zlaté koule.

Druhým výrazným prvkem je samonosné asymetricky komponované schodiště Zdeňka Řiháka, které jako by se vznášelo nad vodní hladinou suterénu prosklenou stěnou ven do předzahrádky. Toto schodiště přispělo ke vzdušnému dojmu z kdysi progresivního pojetí celé stavby.

Zajímavým prvkem je také zvýšené přízemí a otevřený suterén, které celému prostoru dodávají lehkost a vzdušnost. Díky prosklené stěně do ulice je kavárna plná denního světla a večer i zapadajícího slunce.

Rekonstrukce na přelomu tisíciletí budově neprospěla

Budova bývalého výzkumného ústavu prošla v roce 2000 poměrně rozsáhlou rekonstrukcí, která však budově na kráse nepřidala. Podle místních odborníků se z původně lehké budovy s výraznými vertikálami stala těžkopádná stavba. Z fasády byly odstraněny závěsné panely a vyměněna okna a dveře.

Původní architektonické pojetí exteriéru tak zmizelo pod hnědými kvádry nové omítky a z dohledu zmizelo i dříve odhalené technické vybavení. Interiér postihl přívětivější osud a navzdory výraznějším změnám zvenčí zůstal interiér téměř autentický, a to díky sochařskému dílu, dominantnímu schodišti, venkovní nádrži na vodu, ale také záměru využít vstupní prostor pro kavárnu.

Dnes kavárna nabízí ve dvou patrech posezení pro sto lidí a návštěvníci mohou při pití kávy obdivovat, jak se zde snoubí původně dochované prvky s moderními.