Fairmont Golden Prague: Ikonický pražský hotel vstupuje do nové éry
Po několika letech rekonstrukcí a debat o budoucnosti jednoho z nejvýraznějších pražských hotelů se v polovině dubna znovu otevřela veřejnosti ikonická stavba na nároží Pařížské ulice a Dvořákova nábřeží – bývalý InterContinental, dnes Fairmont Golden Prague.
Brutalistní objekt z pera Karla Filsaka, postavený v roce 1974, prošel rozsáhlou a architektonicky citlivou obnovou, kterou vedl ateliér TaK Architects pod vedením Marka Tichého. Výsledkem je hotel, který si zachovává svůj původní architektonický jazyk, ale zároveň přináší současný komfort, špičkový interiérový design a uměleckou vrstvu, jakou v českém kontextu nenajdeme.
Citlivá obnova brutalismu
Zásadní výzvou projektu byla obnova budovy, která není kulturní památkou, ale díky své poloze a architektonickému výrazu patří mezi nejdiskutovanější objekty v centru města. Studio TaK Architects přistoupilo k rekonstrukci s respektem k původní koncepci, aniž by se snažilo o její kopii nebo čistě konzervativní přístup.
Cílem bylo zachovat charakteristickou brutalistní estetiku – zejména výraznou betonovou fasádu s horizontálním členěním, strukturu objektu, vstupní halu a klíčové prvky interiéru – a zároveň přizpůsobit stavbu potřebám současného hotelového provozu.
Zachována a restaurována byla například monumentální vstupní hala se štípanými žulovými sloupy, původní kamenná podlaha i ikonické lustry od Reného Roubíčka. Do interiérů se vrátily skleněné tavené plastiky od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové nebo reliéfní výzdoba stěn od Čestmíra Kafky, která dnes tvoří páteř uměleckého layeringu ve veřejných prostorách.
Designová obnova a nové vrstvy
Na obnově hotelu se podílelo několik českých architektonických a designových studií. Autorem návrhu interiérů je pražské studio Ministry of Interior, které zpracovalo kompletní podobu pokojů, lobby i veřejných prostor. Návrh pracuje s estetikou brutalismu a české moderny v kombinaci s ušlechtilými materiály a současným výrazem.
Pro světelné instalace byl osloven Jan Kuklík, který vytvořil monumentální závěsný objekt nad hlavním schodištěm. Interiérové prvky – dřevěné obklady, autorský nábytek, čalounění – vznikly ve spolupráci s lokálními výrobci a řemeslníky, kteří do návrhu vnesli materiálovou poctivost a znalost práce s detailem.
Veřejné prostory jsou doplněny o novou kurátorskou vrstvu současného českého umění. Důležitým rozhodnutím investora bylo zachování a restaurování původních uměleckých prvků, které nyní vstupují do přímého dialogu s novými zásahy. Restaurátorské práce vedl tým Miroslava Tůmy, specializující se na poválečné výtvarné umění.
Udržitelnost jako nový standard
Rekonstrukce hotelu byla navíc provedena s důrazem na udržitelnost a ekologickou stopu. Objekt bude nově využívat energii z Vltavy pro vytápění i chlazení. Technologie vodních čerpadel, rekuperace a zásobníků tepla a chladu dělají z Fairmontu vzorovou ukázku toho, jak lze skloubit ochranu architektonického dědictví s moderními environmentálními požadavky.
Hotel po znovuotevření nabídne 320 luxusních pokojů a apartmánů, navržených s důrazem na komfort, estetiku a designový detail. Každý z pokojů bude kombinovat soudobý interiér s odkazy na brutalistický charakter stavby. K dispozici budou různé kategorie pokojů – od standardních až po rozlehlé prezidentské apartmá s výhledem na Pražský hrad.
Součástí hotelu bude také střešní restaurace Zlatá Praha s panoramatickým výhledem na Hradčany, která bývala jednou z nejvyhlášenějších adres v metropoli. Dále nebude chybět lobby bar s koktejlovým menu, kavárna ve stylu art deco, fine dining restaurace s degustačním menu a nové spa a wellness centrum s fitness zónou, 25metrovým bazénem a širokou nabídkou procedur.
Hotel jako městská infrastruktura
Z původního konceptu reprezentativního hotelu vyrůstá zařízení, které usiluje o aktivní propojení s městem. Objekt nabízí veřejně přístupné parterové prostory, kulturní a společenské zázemí a nové pěší napojení směrem k nábřeží. Architekti zde pracovali s ideou otevřenosti a permeability – s cílem oživit lokalitu i mimo hotelové hosty.
V přípravě je rovněž mezinárodní urbanisticko-architektonická soutěž, která má za cíl nově definovat předprostor hotelu, návaznost na Staré Město, Letenský tunel i náplavku. Právě vztah budovy k veřejnému prostoru je vnímán jako klíčový moment rekonstrukce.
Rehabilitace brutalismu
Projekt Fairmont Golden Prague představuje důležitý precedens v přístupu k architektuře 2. poloviny 20. století. Ukazuje, že i budovy z období tzv. normalizace mohou být rehabilitovány nikoliv skrze vymazání své identity, ale naopak skrze její reinterpretaci. Projekt nevytěsňuje minulost, ale staví na ní současný standard, který se nebojí detailu, vrstvení a otevřenosti vůči veřejnosti.
V kontextu Prahy jde o výjimečný příklad komplexní rekonstrukce, která překračuje pouhou obnovu hotelové funkce. Výsledkem je architektonický celek, který znovu vstupuje do hry o podobu města – tentokrát nikoliv jako uzavřený svět zahraničních hostů, ale jako městotvorný prvek s kulturním přesahem.