Diskuse o mrakodrapech pokračuje

Téma výškových budov je stále žhavé. Dokazuje to nejen zájem laické veřejnosti o toto téma, ale i konference a fóra odborníků. Během podzimu se téma výškových budov prezentovalo v rámci akce Architecture Week i na konferenci o výškových budovách, pořádané společností ABF.

Prezentace se dotýkaly současných záměrů developerů včetně zástavby Pankráce. Prostor dostali i odpůrci výškových budov z řad architektů. Architekt Tomáš Vích je přesvědčen, že výškové budovy jsou pro Prahu a její centrum urbanisticky nevhodné, protože ji neúnosně dopravně zatěžují. Způsobují totiž každodenní přesuny masy lidí mezi periferií a centrem. Na druhou stranu rektor ČVUT Václav Havlíček se domnívá, že výškové budovy posouvají dál technologický rozvoj a jejich budování se nebrání. Oleg Haman, předseda Obce architektů, dlouhodobě doporučuje řešit celou záležitost komplexně v rámci celé metropole a stanovit výškové limity pro různé lokality.

Budoucí záměry s konkrétními lokalitami představili například architekt Petr Bílek z Bílek Associates na sídlišti Opatov nebo developer Sekyra Group Real Estate v oblasti nákladového nádraží Žižkov. Podle Leoše Anderleho Sekyra Group připravuje různé hmotové stu­die, v nichž se počítá s výškovými budovami – zatím ovšem není jasné, zda budou stát ve středu nové čtvrti či na jejích okrajích.

Mrakodrapy zůstávají stále především budovami stavěnými pro image. Architekt Jaroslav Dokoupil předložil při srovnávání efektivity výškových budov závěry, že ideální výška je 90 metrů; u vyšších věží už dochází k nevýhodnému poměru užitných a servisních ploch. Kvůli bezpečnosti je nutných několik typů výtahů, dále expresní výtahy vedoucí celou budovou a úniková schodiště. Jako admi­nistrativní budova, sloužící k pronájmu různým klientům, nejsou podle Dokoupila mrakodrapy nad 100 metrů příliš vhodné. Jaroslav Dokoupil srovnal i půdorysy mrakodrapů od známých architektů a upozornil, že i v odvážném tvarosloví by neměla chybět funkčnost řešení, což se o některých domech tohoto typu říci nedá. Ivan Vaníček ze stavební fakulty ČVUT zase připomněl složitost zaklá­dání výškových staveb ve frekventovaných městských částech, kde je nutné brát zřetel na vlastníky sousedních budov a dopravní situaci.

(in)