Ekologické kanceláře mají zelenou
Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo značné množství západních a nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby. Do České republiky se tento trend dostává se zpožděním, nájemci dosud o zelené budovy neměli příliš zájem. Hlavním rozhodovacím činitelem pro ně vždy byla především atraktivita lokality. Nyní se vše postupně mění k lepšímu a i české firmy se zapojují do projektů na úsporu energie a snižování emisí CO2.
Zelené budovy pod drobnohledem
S ekologickým dopadem budov musejí architekti a projektanti počítat již od samého počátku jejich výstavby. Zelená budova musí být navržena a realizována tak, aby dosahovala přesně definovaných parametrů na základě širokého spektra kritérií. Ta jsou rozdělena v zásadě do tří oblastí – z hlediska dopadů na životní prostředí, hospodárnosti i sociálních aspektů. Každá oblast je pak dále podrobně rozpracována do dílčích ukazatelů. Architektonický návrh také musí respektovat pozici a umístění objektu vzhledem k okolní zástavbě. Nutnost nezbytného dodržování veškerých podmínek ve všech fázích životního cyklu (od návrhu přes výstavbu, užívání, údržbu, rekonstrukci až po demolici a recyklaci materiálů) v žádném případě projektování neusnadňuje.
Z výčtu kritérií lze namátkou vybrat ta nejdůležitější. První z nich jsou provozní emise CO2 a veškeré znečištění, které budova vyprodukuje, dále využití zeleně kolem budovy nebo na fasádách a střechách. Důležitou otázkou je využití dešťové vody pro závlahu či splachování. Mezi sociální kritéria spadá například osvětlení, akustika, produkce tepla, čistota ovzduší, dostupnost služeb a dopravy, bezbariérovost a v neposlední řadě zabezpečení budovy.
Kdo osvědčí „zelenost“ stavby?
Na základě vyhodnocení všech aspektů získá budova certifikát. Systém hodnocení ve světě však není jednotný. Existuje více než 17 hodnoticích metod jednoduše proto, že kritéria se nedají unifikovat. Je velký rozdíl certifikovat budovu postavenou ve střední Africe či za polárním kruhem. Kritéria jsou značně závislá na daných podmínkách v místě, kde je stavba realizována.
Jedná se například o klimatické podmínky, geomorfologické podmínky, materiálovou a technologickou základnu, ekonomické podmínky a další aspekty, jako jsou hustota populace, tradice a kultura. Přestože způsoby hodnocení jsou odlišné, jejich společným rysem je, že všechny hodnotí náročnost budov vůči životnímu prostředí, respektive k jejich uživatelům.
Hodnocením se většinou zabývají nestátní organizace. Jedním z nejznámějších certifikátů je LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) v USA. Certifikační systém řídí U. S. Green Building Council neboli Americká rada ekologických staveb. Toto americké sdružení předních firem ze všech odvětví stavebnictví ekologické projekty podporuje a oceňuje. Získat tento certifikát však není jednoduché. Náklady na tento typ certifikace se pohybují řádově ve stovkách tisíc korun a s celým procesem je rovněž spojena i poměrně složitá administrativa.
Méně rozšířené osvědčení od Evropské unie GreenBuilding se zaměřuje výlučně na snížení spotřeby energie při provozu budov nerezidenční výstavby. Metoda GreenBulding je velmi jednoduchá, ale podle mnohých názorů velmi účinná. V zásadě totiž musí být dosaženo minimálně 25procentní úspory energetické náročnosti objektu v porovnání s běžným standardem v lokalitě. Proces zkoumání certifikátu GreenBuilding není tak náročný a nevyžaduje ani žádný přihlašovací poplatek.
Příležitost pro správce budov
V České republice se v současnosti těmito certifikáty mohou pochlubit dvě budovy. Pravděpodobně nejekologičtější administrativní budovou ve střední Evropě se stala centrála ČSOB Group v pražských Radlicích. Stavba získala zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED již v roce 2008 jako zatím jediná budova v Evropě. Vedle toho certifikaci GreenBuilding od Evropské komise získala v roce 2009 dokončená Nordica v Ostravě. Správu obou budov má na starosti OKIN Facility, přední poskytovatel podpůrných služeb v České republice.
Správa takových budov je daleko náročnější především z hlediska odbornosti a znalostí. Jejich technologické celky v mnohem větší míře obsahují sofistikované elektronické komponenty, které vyžadují vyšší odbornost a vzdělání. „Zapomeňte na manuální ovládání pomocí klik a šoupat,“ říká Ivan Puchmeltr z OKIN Facility a dodává: „Kvalitu služeb lze zvyšovat jedině díky pravidelnému seznamování a vzdělávání zaměstnanců v oblasti nejnovějších technologií, optimalizačních metod a samozřejmě také v ostatních dovednostech i psychologických znalostech.“ Zaměstnanci jsou tak vnímáni jako významná devíza pro další rozvoj a růst společnosti. Bez dobrých znalostí nových technologických postupů, metod a údržby totiž lze zelené objekty snadno a rychle přeorientovat na standardní neekologické budovy.
Zkušenosti se správou zelených budov je možno využít také jinde. Nezanedbatelný vliv na životní prostředí mají návrhy na využití ekologicky úsporných technologií například v malých i velkých rekonstrukčních projektech.
„Současný světový trend vede k realizaci takových projektů, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To si uvědomují i nadnárodní developerské firmy. U nás máme zatím pouze dva takové objekty a já pevně věřím, že budou rychle přibývat. Naše společnost je již dnes připravena nabídnout profesionální správu takových objektů. Součástí našich služeb je i spolupráce již v době přípravy a návrhu takovýchto staveb,“ uzavírá Ivan Puchmeltr.
Fakta o zelených budovách
|
Možnost úspor provozních nákladů až ve výši 50 %
(red)
Foto: archiv Botticelli, archiv Skanska
Vizualizace: Skanska
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
