Jurkovič hostí coworking. Kulturní památka dostala nový účel

V Bratislavě do dnešní doby přečkalo jen velmi málo objektů s průmyslovou historií. Ještě méně je pak těch, které se zvládly adaptovat na současné potřeby. Výjimku z pravidla tvoří funkcionalistická teplárna od architekta Dušana Jurkoviče.

Ze spolupráce mezi investorem Penta Real Estate a architektonickým studiem Perspektiv zde vzniklo moderní coworkingové centrum Base4Work. Teplárenský komplex, nyní národní kulturní památka, pochází z přelomu 30. a 40. let 20. století, s jeho výstavbou se tehdy začalo v industriální zóně Bratislavy.

Sestával z jádra výrobního objektu, kotelny a turbocentrály. Pro všechny objekty byla charakteristická červená barva cihlového pláště. Krátce před jeho dokončením však bylo okolí bombardováno při americkém leteckém útoku na nedalekou rafinérii Apollo. Jakoby zázrakem bomby teplárnu minuly, i když dopadaly velmi blízko a částečně ji poškodily.

Komplex byl poté budován postupně až do 70. let 20. století a v souladu s technologickým vývojem, sestával z několika staveb různého architektonického výrazu. Ačkoliv se památkáři a znalci architektury shodují na tom, že teplárna nese Jurkovičův rukopis, ve skutečnosti nebyly nalezeny písemné dokumenty, které by potvrzovaly Jurkovičovo autorství.

Nepotvrdil ho ani architektonicko-historický výzkum areálu z roku 2008. V době vzniku teplárny ale Jurkovič prokazatelně spolupracoval se Západoslovenskými elektrárnami a objekt nese několik rysů jeho práce.

Dominantou teplárny je západní osmiosá fasáda, která je po stranách ohraničena dvěma věžovými rizality připomínajícími siluetu Bratislavského hradu. Na východní fasádě se nachází vícepodlažní věžička ustoupená dovnitř objektu.

Po ukončení provozu budova začala chátrat. O její obnově se rozhodlo až tehdy, když ji už značně nahlodal zub času, přestože část komplexu byla vyhlášena za národní kulturní památku. Stěny si vzali na mušku sprejeři, okna byla porozbíjena, části fasády chyběly. Před architekty stál tedy nesnadný úkol, jak poničenému industriálnímu skvostu vdechnout nový život.

Respekt a interpretace

Společnost Penta Real Estate začala s rekonstrukcí teplárny v létě 2018. Obnova vyšla v přepočtu na více než 300 miliónů korun. Na projektu obnovy participovaly tři architektonické a projekční ateliéry. Za architektonickou adaptaci interiérových prostor teplárny zodpovídal architekt Martin Paško a tým DF CREATIVE GROUP, obnovu pláště budovy odborně zastřešovala společnost Pam Arch, a konečně za návrhem flexibilních kanceláří BASE stálo pražské architektonické studio Perspektiv.

Vizí developera bylo podle Perspektivu vytvoření inspirativního a různorodého pracovního prostoru, který poskytne zázemí pro propojení různých skupin uživatel – od korporátních klientů až po startupy či freelancery. Samotná rekonstrukce byla koncipovaná tak, aby původní části zůstaly viditelné a otisk Dušana Jurkoviče co nejvíce zachován, samozřejmě s adaptací odpovídající 21. století. Záměrem bylo vytvořit koncept kvalitního pracovního prostoru, který reflektuje autenticitu a unikátnost prostředí.

„V návrhu interiéru coworku jsme vnímali kontext původní památky a nové stavby. Snažili jsme se prostor doplňovat a navazovat na něj jak stylem, tak i geometrií nových prvků. Zároveň jsme ale chtěli, aby bylo jasně rozpoznatelné, které části jsou nové, a které původní – nechtěli jsme originální dílo napodobovat,“ říkají architekti Ján Antal a Barbora S. Babocká ze studia Perspektiv.

Padlo proto rozhodnutí, které se do určité míry nabízelo – do ojedinělých vnitřních prostor kotlové a turbínové haly byla fakticky umístěna nová pětiposchoďová stavba. Díky tomu se vytvořily nové plochy, které dnes slouží zájemcům o cowork.

Flexibilní a autentické

Architekti se rovněž rozhodli využít vše, co budova nabízela a co odolalo zubu času a nájezdům vandalů. Zaujmou především mohutné betonové násypníky, které původně sloužily ke skladování tuhých paliv. Architektům se do jejich nitra povedlo umístit některé ze zasedacích místností.

Po všech těchto úpravách a dostavbách se nově v prostorách teplárny nachází 3900 m² flexibilních pracovních ploch s kapacitou přibližně 450 míst. Architekti pracovali se stejnou typologií pracovišť, jako v případě pražské pobočky coworkingu Base4Work v komplexu Churchill. Na každém z podlaží se nachází fix desk, hot desk, samostatné kanceláře, phone booth, work-shop room nebo zasedací místnosti.

Zasedací místnosti a samostatné kanceláře kladou důraz na akustiku, kterou zajišťují nejen koberce, ale také obklady stěn. Architekti využili své dřívější zkušenosti, a i v tomto případě použili recyklované a přírodní materiály. Obklady pocházejí z recyklovaných PET lahví.

Nová podoba Jurkovičovy teplárny tak podle architektů potvrdila, že citlivá rekonstrukce může být v konečném důsledku pro investory užitečnější a výhodnější než novostavba. Zároveň se tím vysílá i signál zbytku společnosti, že ochrana původních staveb má smysl.