Kanceláře nevymizí, lidé se do nich po pandemii houfně vrací
Ve více než šedesáti procentech firem se všichni zaměstnanci po přísných pandemických opatřeních, během nichž byly společnosti vyzvány, aby umožnily pracovat lidem z domova, vrátili do kanceláří. Pandemie jejich podobu ale zásadně mění. Změny však probíhají postupně. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy provedla Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC).
Koronavirová pandemie podstatně ovlivnila kancelářské prostory. „HR manažeři v souvislosti s covidem kladou větší důraz na flexibilitu kanceláří, na možnost využití home office a na kvalitu vnitřního prostředí,“ shrnuje změny Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Velkoprostorové open space kanceláře se pomalu stávají minulostí.
V kancelářích ubývá pracovních stolů, a naopak přibývá neformálních posezení. Pracovní místa se rozvolňují kvůli dodržování bezpečnostních rozestupů. „Při budování nových kanceláří či při fit-outech prostorů se již nesetkáváme s jedním velkým open space, kde probíhají veškeré činnosti, ale v návrzích se prostory člení na část open space, na několik zasedacích místností, na zóny pro koncentrovanou činnost a další plochy,“ potvrzuje trend Iveta Králová, Key Seggment Manager ve společnosti Saint-Gobain a koordinátorka pracovní skupiny Zdravé vnitřní prostředí CZGBC.
Hybridní model nebo návrat do kanceláří
Koncem loňského roku Rada provedla průzkum vlivu covidu na kancelářské prostředí mezi svými členy, kterých je více než 80, a figurují mezi nimi projektanti, architekti, dodavatelé materiálů a technologií, stavební firmy a developeři.
Drtivá většina respondentů, téměř 97 procent, uvedla, že se kvůli pandemii změnil způsob spolupráce a setkávání. Vytvořil se hybridní model, část týdne pracovali zaměstnanci z kanceláří a část z domu či nějakého jiného místa. Schůzek se někteří účastnili fyzicky, jiní byli přítomni online.
Více než 60 procent účastníků průzkumu nicméně odpovědělo, že po rozvolnění se všichni zaměstnanci z jejich firem vrátili do kanceláří. „Hybridní model se utváří a utvářet bude i nadále. Není to otázka jednoho roku. Navíc se tyto modely budou lišit u jednotlivých společností,“ vysvětluje Iveta Králová.
Důležitou roli v tomto ohledu hraje i psychická pohoda zaměstnanců. Ta může být narušena kvůli omezení sociálních kontaktů, ztrátě sounáležitost s firemní kulturou a nemožnosti se zapojit. Část zaměstnanců proto může preferovat práci z kanceláří před home office.
Firmy se přizpůsobily prostorům
Z ankety též vyplynulo, že bezmála 65 procent firem nebylo nuceno udělat žádné změny fyzického uspořádání pracovních míst s ohledem na zvýšenou bezpečnost, hygienu a povinné rozestupy mezi lidmi. Tento výsledek ale není možné interpretovat tak, že v kancelářích bylo vše optimálně nastavené.
„Myslím, že hlavní vliv na to, proč firmy nebyly nuceny ke změnám, měl fakt, že ve firmách došlo k vytvoření týmů, které se po určitou dobu střídaly na pracovišti, a samozřejmě také přesun na home office, a to částečný nebo úplný, například na dva až tři měsíce,“ tvrdí Iveta Králová. Dodává, že optimální, tedy přizpůsobené pandemii, uspořádání kanceláří určitě nebylo.
V anketě České rady pro šetrné budovy odpovědělo přes 80 procent respondentů záporně na dotaz, zda plánují v důsledku pandemie více využívat práci z domova a díky tomu zredukovat velikost současných kancelářských prostor. Dle Ivety Králové ale k určitým posunům v najímaných prostorech dochází. Projevují se ale protichůdné tendence.
Některé firmy kladou důraz na větší rozestupy mezi pracovními místy, a kalkulují tak s větší plochou na jednoho zaměstnance, jiné si pronajímají menší prostory, protože počítají s tím, že část zaměstnanců bude pracovat z domu. Otázkou je, co do budoucna převáží. „Jak ale vyplývá z odpovědí ankety, je pozitivní, že kanceláře budou i nadále hrát svou důležitou roli a nezmizí, což se často uvádělo na začátku pandemie,“ dodává Simona Kalvoda.
