Keystone: Karlínská interpretace kubismu
Galerie(13)

Keystone: Karlínská interpretace kubismu

Partneři sekce:

Jak se nevzdat architektonické tradice a přitom docílit vzniku nadčasové stavby odpovídající všem současným požadavkům na kvalitní kancelářské prostory? Odpověď nabízejí autoři budovy Keystone, švýcarští architekti Mathias Müller a Daniel Niggli z kanceláře EM2N.

Lomené hrany, hra s geometrickými tvary a schopností jejich vnímání a interpretace má ve výtvarném umění kořeny dávno před vznikem uměleckého hnutí, které v tvorbě programově využívalo těchto principů – kubismu. Nicméně právě kubismus otevřel brány nového způsobu nahlížení na umění a na svět vůbec. Znamenal velkou změnu ve vnímání umění i přístupu ke skutečnosti, nahlížené pod různými úhly pohledu. Toto avantgardní umělecké hnutí ovlivnilo umělce z různých oborů natolik, až získalo téměř charakter uměleckého slohu.

Náznak stačí
Také čeští architekti se inspirovali kubistickými obrazy a do své tvorby navraceli dekorativní prvek, který funkcionalismus zavrhl. V architektuře však kubismus znamenal nejen následování progresivních změn, ale také národní kulturní emancipaci, a hlavně důraz na historickou kontinuitu. Inspiraci tak čerpali nejen z výtvarné avantgardy, ale i z historie architektury – gotiky, renesance i Santiniho barokní gotiky. Současná interpretace architektonického kubismu, jak ji vidíme na nové administrativní budově Keystone v Praze-Karlíně developera Karlín Group, je tak vlastně důsledná, neboť podobným způsobem kontextuálně navazuje na místní historickou a architektonickou tradici.

Nejde však ani o postmodernistickou doslovnost, ani o hyperbolizovanou nadsázku. Budova Keystone je ryze současnou architekturou, využívající moderní technologie a materiály. Na historii navazuje lomenou fasádou, která by však obstála i bez znalosti tohoto kontextu. Informovaný kolemjdoucí si však citace všimne a ta je pak příjemnou přidanou hodnotou, která tak budovu odlišuje od jinak často poměrně strohých administrativních budov.

A tomu odpovídá i název budovy. Key­stone v překladu znamená svorník, klíčový kámen, který uzavírá klenbu a drží ji, ale také dekorativní prvek, který má jen formální funkci. Obě tyto funkce v sobě stavba kloubí do podoby funkční budovy s přidanou estetickou hodnotou.

„Dnešní uniformní globální architekturu vnímáme velice skepticky,“ vysvětlují architekti, co je vedlo k myšlence navázat na český kubismus. „Snažíme se, aby naše vlastní architektura byla specifická a kontextuální. Kdykoli připravujeme nový projekt, prozkoumáme místní podmínky a usilujeme o to, aby výsledné řešení vstupovalo do dialogu s daným místem. Když jsme přijeli do Prahy, objevili jsme český kubismus a zjistili jsme, že je opravdu úžasný a unikátní. Třebaže tento směr vznikl už na začátku minulého století, dokáže nabídnout dnešní architektuře nové impulzy. Proto jsme se rozhodli zkoumat jeho estetické možnosti.“
–>–>

Keystone
Developer:  REALTY Pobřežní, člen skupiny Karlín Group
Spoluinvestor:  Cornerstone
Architekt: EM2N
Projektant:  AED project
Manager projektu: MDA Praha, 3L Studio
Generální dodavatel: Průmstav
Financování: NLB Factoring, Unicredit Bank
Celkové náklady: 500 mil. Kč
Celková plocha: 11 600 m2
Plocha přízemí (obchody):  750 m2
Plocha 1.–7. NP (kanceláře):  6 500 m2
Projekt:  2008–2010
Realizace: 3/2010–4/2012

Fasáda s krystaly
Severní a východní fasáda a celá hmota horních ustupujících podlaží je obložena prostorově tvarovanými bondovými dílci a tyto hliníkové panely tvoří strukturu „kubistických“ krystalů. Díky tomu se od fasády odráží sluneční světlo různými směry a budova mění během dne svoji podobu. „Více než barvy nás zajímá, jakým způsobem použité materiály a povrchy odrážejí světlo. Proto v hlavní části budovy používáme pololesklé hliníkové panely a sklo, které kontrastují se základnou z hrubého betonu,“ říkají architekti a vzápětí dodávají: „Zkoumáme a mísíme smyslové a taktilní vlastnosti různých materiálů.“

A téma odrazů pokračuje i v interiéru. „Hra s odrazy vrcholí u hlavního vchodu, kde celkový záměr umocňuje podlaha z nerezové oceli s teracem stěny i stropy z nerezové oceli s benátským štukem,“ říká Zbyněk Ransdorf ze společnosti AED project, která zpracovávala projektovou dokumentaci.

Tato fasáda však není jen pouhým odkazem na kubismus, ale je plně funkční. Nosná konstrukce fasády je železobetonová s okenními otvory a s kontaktním zatep­lovacím systémem. Termoizolační funkci má i samotné prolamování a tato textura vede i ke zlepšení akustické izolace.

Kanceláře s tváří
Budova Keystone je navíc citlivě zasazena do historické zástavby Karlína a tvoří nový akcent na nároží ulic Pobřežní a Šaldova. Přestože je osmipodlažní (a k tomu se třemi podzemními podlažími pro parkování), nepůsobí příliš dominantně, neboť poslední tři patra ustupují z úrovně uliční čáry, takže z ulice se jeví jako pětipodlažní. Díky této koncepci vznikl navíc v úrovni šestého podlaží ochoz s působivým výhledem.

V přízemí s vyšší světlou výškou se nacházejí komerční prostory, nad nimi pak sedm podlaží s 850 čtverečními metry kanceláří. Do nich se vstupuje přes působivou recepci, která byla vizuálně rozdělena do dvou částí použitím odlišných materiálů – nerezové oceli, bílé stěny a teraca. Prostory kanceláří byly navrženy prakticky pro flexibilní uspořádání, přizpůsobitelné rozmanitým požadavkům nájemců.

Budova tak splňuje nároky na moderní kancelářské prostory včetně energetických parametrů. „Věříme, že zákazníkům už dnes nestačí čirá kancelářská plocha,“ popisují architekti svůj pohled na budoucnost architektury administrativních budov, a dodávají: „Lidé tráví spoustu času na pracovišti, a tak na kanceláře a administrativní budovy pohlížejí stále víc jako na místa, se kterými by se rádi identifikovali a cítili se v nich jako doma. Objevují se nová řešení pracovišť a jejich kvalita je stále důležitější. Zároveň investoři začínají být unavení stále stejnými skleněnými krabicemi bez tváře a chtějí vytvářet budovy se specifickým charakterem. Města si říkají o kvalitnější architekturu. Navíc dnes existuje silný trend ekologických řešení. Podle nás by konečným cílem měla být architektura s nulovými emisemi CO2, specificky vyvíjená v každém jednotlivém kulturním kontextu.“

Půdorys přízemí Půdorys 1. NP
Půdorys 5. NP Řez
Pohled východní Pohled severní

Kateřina Kotalová
Foto: Simon Menges

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.