Main Point Karlín: Ekologicky šetrné kanceláře

Kdysi dělnická čtvrť, dnes jedno z největších administrativních center uprostřed metropole. Řeč je o Karlínu, v němž po povodních roku 2002 začala výstavba celého komplexu budov podél Vltavy, jež měla obnovit tvář vodou poničené zástavby. Jeho urbanistickou koncepci nedávno uzavřel přední stěžeň – výrazná budova oceněná certifikátem LEED Platinum.

Karlín zažívá v posledních letech obrovský stavební rozvoj, a to navzdory táhnoucí se ekonomické krizi, i když jej zpomalila. Jeho zástavba by se měla v nejbližších letech rozrůst ještě o další projekty, například rozsáhlý bytový komplex, který připravuje developerská společnost Karlin Group Serge Borensteina spolu s dalším projektem administrativní budovy pro Zdeňka Bakalu, v níž by mělo sídlit vydavatelství Economia. Další pozemek – mezi ulicemi Pernerova a Korybuntova – od Karlin Group koupil developer AFI Europe, který plánuje postavit projekt AFI Karlín Business Centre. Tyto projekty tak doplní novou výstavbu River City, k níž nedávno přibyly administrativní budovy Keystone (Karlin Group) a v neposlední řadě Main Point Karlín, která již stihla získat několik prestižních ocenění za architekturu a použité technologie.

Vltavské ostrovy
Autoři projektu z ateliéru DaM vzpomínají na rok 2003, kdy byli developerem PSJ Invest vyzváni, aby sa zúčastnili architektonické sou­těže na projekt administrativního komplexu naproti budově Danube House, jako na dobu, kdy byli všichni zapálení do obnovy povodněmi poničené čtvrti. Měli před sebou náročnou, ale lákavou výzvu – navrhnout budovu, která by vytvořila spojovací prvek mezi původní blokovou zástavbou a novou částí podél Vltavy. Pozemek naproti trojúhelníkovité budově by mohl svádět k vytvoření druhého protilehlého trojúhelníku jako protipólu, ale vzhledem k regulativům nebylo možno dosáhnout vyváženého tvaru.

Pro lokalitu byla totiž dána poměrně jasná regulační pravidla omezující podobu stavby (výškové i půdorysné regulace), projekt byl také podmíněn vytvořením dopravního napojení a pěší trasy včetně lávky procházející napříč pozemkem, dále zachováním proplachovacího kanálu a podobně. Proto architekti myšlenku trojúhelníku zavrhli a dali se inspirovat blízkou řekou. Vytvořili soustavu tří oblých ostrovů, mezi nimiž mohou proudit lidé podobně jako voda. „Není třeba řešit rozdíly v požadované šířce ulic, průchody územím, příjezdy k benzinové pumpě – zaoblené fasády se všem těmto překážkám vyhnou elegantní křivkou,“ říkají architekti a vysvětlují svoji inspiraci: „Jako by zde žádná omezení neexistovala a budova byla postavena na stopě dávno zaniklých vltavských ostrůvků.“

Půdorys 1. nadzemního podlaží

Půdorys 3. nadzemního podlaží

Situace

Půdorys 9. nadzemního podlaží

–>–>

Ekologicky šetrná
„Veškeré fáze návrhu, od urbanistického tvarování hmoty stavby až po finální řešení konstrukčních detailů, jsme řešili s vizí vzniku svébytné moderní a ekologicky šetrné administrativní budovy,“ vysvětlují architekti a upřesňují, co to pro uživatele znamená: „Navrhli jsme maximum jednoduchých řešení bez závislosti na složitých technologiích – ponechali jsme tak možnost větrání okny, která jsou přirozeně stíněna meziokenními pilíři a vnějšími žaluziemi, a podobně.“ Okna byla navíc zasklena speciálním izolačním sklem s trojitým povlakem stříbra, který maximalizuje úroveň světelné prostupnosti a zároveň snižuje úroveň reflexe a solární zisky. Při realizaci již první kroky směřovaly k vizi získat americké ocenění LEED potvrzující šetrnost budovy z hlediska ekologie. Ještě před výstavbou bylo vyčištěno kontaminované podloží a při stavbě byly využity ekologické materiály. Objekt je chlazen říční vodou, jsou zde terasy se zásobníky dešťové vody, dále je zde instalován systém ventilace indukčními jednotkami a využívá se maximum denního světla. Objekt nabízí i parkovací plochy pro elektromobily, lampy s řízeným osvětlením, výtahy produkující energii či hospodárné nakládání s pitnou vodou. Díky všem těmto opatřením je budova Main Point Karlín ve srovnání se standardními administrativními objekty schopna ušetřit až 38 procent energie.

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: FILIP ŠLAPAL

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.