Naladit se na stejnou vlnu s klienty

Z pohledu architekta lze administrativní budovy rozdělit na základě několika hledisek. Zásadním kritériem je účel, pro který má taková budova vzniknout. Je třeba brát v úvahu, zda se jedná o administrativní budovy pro vlastní potřebu investora, které bude využívat jako firemní sídlo, nebo zda se bude jednat o ryze komerční prostory k pronájmu nebo prodeji.

V prvém případě musí architekt detailně pochopit klienta, jeho potřeby, způsoby práce, zaměření, dozvědět se, co očekává od nového sídla apod. Architekt tedy šije administrativní budovu klientovi na míru, což je pro něj technicky jednodušší, ale kreativně náročnější. Zásadní podmínkou úspěchu je nalezení správného souznění s klientem. Pokud se architektovi podaří naladit se na stejnou vlnu, pak je schopen návrh koncipovat tak, aby odpovídal klientovým zvyklostem, standardům a dalším požadavkům. V takovém případě se návrh budovy řeší do mnohem větších detailů hlavně v interiéru.

Dále je nutné koncepci a řešení objektu úžeji navázat na lokalitu, kde se s její výstavbou počítá, zvláště pokud se jedná o objekt, který má být zasazen do již funkčního areálu závodu a podobně. V tom případě je nutné uvažovat o celkové koncepci areálu v jeho provozních vazbách a potřebách. Skloubení s provozními vazbami výrobního komplexu je zásadní zejména v případech, kdy nová budova slouží i pro další účely, například jako podniková prodejna a showroom nebo jako část zázemí pro zaměstnance pracující v jiných budovách.

Tento typ administrativních staveb je situo­ván většinou mimo centrum měst nebo obcí, převážně v průmyslových zónách. Takto koncipované budovy by měly být vyjádřením harmonického spojení výrobního provozu se správní činností.

Větší pohodlí, vyšší náklady
V druhém případě jsou kancelářské budovy lokalizovány převážně v těsné blízkosti městské hromadné dopravy, ve větších sídelních celcích tak, aby jejich využití bylo univerzální. Návrh projektu v žádané lokalitě je pro každého architekta výzvou, a pokud je úspěšný, i výborným vysvědčením. Řešení tohoto typu administrativní stavby je náročné právě v hledání univerzálního výrazu budovy a návrhu maximálně variabilního řešení vnitřních prostor tak, aby se dal přizpůsobit každému klientovi.

Vnitřní technické vybavení kancelářských budov lze pojmout rovněž v různých standardech, od kanceláří bez klimatizace až po nadstandardně vybavené kancelářské prostory s velkorysými vstupními a společnými prostorami.

V současné době trendy staví před architekta několik problémů, které musí kreativně řešit při zpracovávání projektu pro téměř každou administrativní stavbu. Charakteristický je například požadavek plně klimatizovaného prostoru, což je ovšem v rozporu s požadavky na otevírání oken. Možnost otevírání oken je přitom jeden z důležitých prvků vytváření psychické pohody zaměstnanců na pracovišti. Takové rozpory pak vyžadují kvalitní řešení provozu technických zařízení celé budovy, což se většinou neobejde bez vyšších nákladů. Jako další významný ukazatel do hry vstupují provozní náklady, které klienty rovněž eminentně zajímají. Proto jsou již nové kancelářské budovy v nízkoenergetickém standardu většinou samozřejmostí.

Herní prvky
Dalším důležitým prvkem, na který je nutno brát zřetel při přípravě návrhu budovy, je řešení z pohledu budoucích uživatelů. Pracovní prostředí bude mít významný vliv na pracovní pohodu, a tím i výkonnost zaměstnanců, proto je důležitý návrh parametrů vnitřního prostředí od osvětlení až po řešení odpočinkových ploch se zelení.

Pracoviště musí umožňovat soustředění na vlastní práci a zároveň také na práci týmovou. Proto se v rámci kancelářských budov navrhují kromě pracovních prostor i místa setkávání, kde jednotliví pracovníci mohou neformálně pracovat, případně odpočívat. Zejména u kreativních profesí je trendem vytváření pracovního prostředí s nápaditými, někdy i herními prvky, aby zaměstnanci měli možnost relaxace a „dobíjení baterií“.

Velkou výzvou pro architekta je samozřejmě návrh administrativní budovy šitý na míru zadavateli, jenž potřebuje budovu, která mu umožní zajišťovat určitou vysoce specializovanou činnost. Specifické požadavky klienta řešila naše architektonická kancelář například v projektu Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru v Praze 4 – Chodově a zejména pak v projektu Národního integrovaného střediska Řízení letového provozu České republiky v Jenči u Prahy.

Ing. Vladimíra Štíchová
Foto: archiv společnosti Stopro Architects

Autorka je výkonnou ředitelkou a jednatelkou společnosti Stopro Architects.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.