Office Hybernská: Když se historické snoubí s moderním

Rekonstruovat historickou památku je vždy výzva. Jedná-li se navíc o budovu bývalého barokního kláštera, která leží mezi Starým a Novým Městem pražským, jde o úkol, který se neobjeví každý den. V případě realizace projektu Office Hybernská si tak musel atelier Radana Hubičky poradit s množstvím překážek, aby vznikla stavba, která zachová vše kvalitní, a současně citlivě přidá i novou vrstvu.

Exkurs do historie tohoto místa v centru Prahy, jeho počátky se datují do dob císaře Karla IV., by vydal na samostatný článek. Nám však musí pro úplnost stačit, že rekonstruovaný objekt barokního kláštera byl na počátku 18. století klasicistně přestavěn na třípodlažní dvoulodní budovu se sedlovou střechou. Od roku 1813 zde sídlil Hlavní celní úřad Rakouského císařství, a následně i množství dalších státních úřadů.

Obnova i nové funkce

Mezi lety 2019 a 2021 prošla budova kompletní rekonstrukcí, která zahrnovala jak obnovu památkově chráněných prvků, tak i vytvoření nových funkcí odpovídajících standardu 21. století. To vše za přísného dohledu památkové péče. „V rámci rekonstrukce byly obnoveny památkově chráněné části historické budovy, a naopak odstraněny všechny nevhodné zásahy. Vnější vzhled historického objektu byl v podstatě ponechán až na parterovou a střešní část,“ podotýká architekt Radan Hubička.

Fasády v přízemí se vrátily k původní modulaci oken. Přístavby v zadní části budovy směrem do náměstí byly odstraněny, čímž byl v podstatě zachován vnější vzhled historické budovy. Tvoří ji svislá cihlová konstrukce, cihlová klenba v suterénu a přízemí, trámové stropy v horních patrech a původní dřevěný krov. Budova tak získala klasicistní podobu, která se různými rekonstrukcemi a přestavbami vytratila.

Původní památkově chráněný krov byl ponechán. Nová vrstva se realizovala formou nadkrokevní izolace s pohledově přiznanými prvky původního krovu v interiéru. „Nová pásová ateliérová okna jsou umístěna na obou stranách krovu a jsou vložena do střešního pláště tak, aby pohledově levitovala nad chráněným krovem,“ podotýká Hubička.

Prosklené plochy jsou kryty horizontálními kovovými lamelami v barvě střešní krytiny, čímž dochází jednak k sjednocení barevnosti celého střešního pláště, potlačení působení odrazivé složky prosklených ploch a v neposlední řadě také k ochraně kvality vnitřního prostředí, jelikož lamely plní funkci slunolamů.

Architektonický novotvar

Nejvýraznějším vstupem současné architektury do klasicistního paláce je nová přístavba. Je orientována do prostoru náměstí, zároveň je však odsazena do nároží, aby ponechala volný pohled na historickou fasádu. Přístavbu tvoří železobetonový skelet a ocelové klece spojovacích lávek. Opláštění tvoří velkoformátové skleněné a duralové panely. Do přístavby byly integrovány všechny páteřní instalace a vertikální komunikace, čímž se minimalizovaly zásahy do původní, památkově chráněné substance.

„Vlastní hmota přístavby je koncepčně uchopena jako architektonický novotvar – protipól k původní historické budově, a to jak z konstrukčního, tak i z materiálového hlediska. Je od ní půdorysně odtržena, přičemž vzájemné funkční propojení obou staveb na sebe přebírají prosklené spojovací krčky v každém podlaží. Krčky jsou tvarovány tak, aby se napojily do míst původních okenních otvorů historické fasády. Mezi oběma hmotami tak vzniká nekonfliktní dialog,“ dodává Radan Hubička.

Do prosklených propojovacích krčků se mohly umístit i vzduchotechnické, potrubní a kabelové rozvody z přístavby směrem do historické budovy, tudíž v památkově chráněné stavbě byly umístěny pouze horizontální rozvody (v rámci podhledu nebo skladby podlahy), a nedošlo tak k probourávání původních stropních trámových konstrukcí nebo kleneb.

Oceňovaná rekonstrukce

Hybernská 1 po dokončení rekonstrukce nabídla k pronájmu 1220 m2 kanceláří a obchodů v parteru. Za přístup architektonické kanceláře i investora, podnikatele a filantropa Milana Fiľa, si Hybernská 1 odnesla i jeden z 10 titulů prestižní přehlídky Stavba roku 2021.

Ocenění se stavbě dostalo za citlivé pojetí rekonstrukce při respektování všech památkových hodnot a za zcela výjimečné řešení exteriéru i interiéru, včetně mimořádného přístupu ke stavebně technickému řešení a provedení detailů. Porota kromě jiného ocenila i zachování důležitého pěšího průchodu mezi ulicemi Hybernská a V Celnici, čímž se nevytratila návaznost stavby na své nejbližší okolí.

Hybernská 1 tak představuje vzorovou ukázku záchrany chátrající památky v samotném centru Prahy, kde se přitom vkusně a účelně potkává historie se současnými požadavky na provoz a funkčnost.

Článek vyšel v časopisu ASB 1/2023.