Organický oblouk a vůně lesa

16. prosince 2009

Partneři sekce:

Pokud vkročíte do dřevozpracujícího závodu v Čáslavi, jako první vás „uhodí“ do nosu nádherná vůně pryskyřice, linoucí se ze skladovaných kmenů a hromad kůry. Hned na druhý pohled zaujme administrativní budova firmy Less & Timber. Dokazuje, co vše se dá udělat se dřevem a jak elegantně to může vypadat. Autory architektonického a urbanistického řešení jsou architekti K4.

Úkolem architektů bylo rozmístit několik hal pro zpracování dřeva na parcelu v katastru města s mnoha omezujícími podmínkami. Přes pozemek vede například ropovod, vysokotlaký plynovod a kolejiště železniční vlečky, jejichž polohu a ochranná pásma bylo nutné při rozvržení staveb respektovat. Pro architekty bylo složité natěsnat na takto limitovaný pozemek široký výrobní program, rozmístit haly výrobního provozu tak, aby bral v potaz tok materiálu a výrobních procesů. Vše se muselo stihnout v přesně daném termínu, na který byly ze zahraničí objednané stroje pro pilnici.

Nejnepříjemnější omezení nakonec vydaly orgány požární ochrany. „Náš koncept spočíval v obalení výrobní haly dřevem symbolicky tak, aby byl naznačen výrobní proces: fasáda první haly by byla ze surového dřeva, další by byla z částečně opracovaného, poslední z kvalitní překližky. Bohužel požární předpisy to neumožnily. Tady jsme dostali zásah a investor také – byl překvapen, že to, co lze na západě stavět běžně, u nás není možné,“ říká architektka Zdena Němcová, vedoucí projektu z kanceláře K4.

„Ve Finsku nedávno postavili ze dřeva šestipatrový obytný dům a v sousedním Rakousku vznikne ročně 18 až 22 % dřevostaveb,“ říká ředitel čáslavského závodu Marek Brandejs. V Německu je bilance nižší, přesto i zde je možné stavět domy ze dřeva, včetně vícepatrových a v rámci města.

Opláštění výrobních provozů je nakonec z vodorovně kladeného trapézového plechu, převažující bílá barva fasád je oživena zelenými vodorovnými pruhy. Dřevo se uplatnilo alespoň v nosné konstrukci střechy hal v podobě lepených nosníků a utilitárních vestaveb. Vnitřní prostor pilnice, která je srdcem dřevozpracujícího závodu, je jednopodlažní s dvoupatrovou vestavbou v severní části hlavního křídla. Objekt je navržen jako čtyřlodní halová konstrukce ve tvaru písmene L s železobetonovými sloupy a dřevěnými plnostěnnými lepenými vazníky nebo přímopasými střešními vazníky. Rozpětí haly je 24 metrů. Jak uvádí dodavatel vazníků, závod Tesko: „Všechny vazníky a průvlaky staticky působí jako prosté nosníky a jsou zhotoveny z lepeného lamelového dřeva třídy GL 24h a vyrobeny s nadvýšením. Konstrukce ve střešní rovině je prostorově ztužena lepenými podélnými ztužidly a lepenými zavětrovacími diagonálami.“

V ranním lese
Proporce a dispozice výrobních hal byly dány rozměry dřevozpracujících strojů, nebyl zde prostor pro nějaké architektonické kreace. O to víc bylo možné uplatnit architektonický jazyk na administrativní budově – vedení společnosti totiž během příprav projektu postupně dospělo k názoru, že pila v Čáslavi má sloužit jako modelový příklad moderního provozu v České republice a původně jednoduchá správní budova bude vizitkou pro návštěvy.

Organický lomený oblouk z lepených vazníků vyplněných hranoly je nejatraktivnější konstrukcí budovy. „Majitel firmy, ředitel i manažer projektu přicházeli s nápady na různé inovace a soudobé moderní prvky. Původně jsme navrhovali stínění, které se bude rozšiřovat směrem k výrobní části i ve vertikálním směru za použití více expresivních tvarů. Po delší diskusi s majitelem Janem Mičánkem jsme dospěli k organické podobě, která měkčeji přepisuje přírodní podstatu materiálu.“ říká Zdena Němcová.

„Stínění má v návštěvnících vyvolat pocity, jako když se po ránu procházíte lesem a mezi stromy prosvítá slunko,“ dodává Jan Lacina, kolega z autorského týmu. Tomuto dojmu napomáhá i rozložitý strom v těsné blízkosti budovy, který se větvemi mezi hranoly proplétá a prorůstá k fasádě. Oblouk lepených vazníků skrývá předsazené balkony u kanceláří v prvním podlaží.

Nosnou konstrukci tvoří železobetonový monolitický skelet se sloupy v trojtraktu. Opláštění budovy je prosklené v hliníkových rámech fasádního systému Schüco, barvu skla předurčily firemní barvy – zvolená zelená je v optimistickém odstínu, který připomíná listy stromů na jaře. Na zasklení byl použit sítotiskový vzor.
Dispozice budovy je jednoduchá – v přízemí je vrátnice oddělena od hlavní hmoty kvůli přehledu o pohybu kamionů či osob. V hlavní hmotě budovy je vstupní hala, sociální zařízení a jídelna.

Vstupní hala je propojena s prvním patrem otevřenou galerií. Stěna v přízemí je využita jako opěrná pro několik popínavých rostlin, které dosahují úrovně prvního patra – dekorace na přání investora. Propojení přízemí s prvním patrem se tak částečně zakrývá. V prvním patře jsou kanceláře se zázemím a salon pro významné hosty. Část galerie přechází v terasu krytou před větrem, která je propojena s reprezentačním salonkem i foyer a je možné využít ji pro firemní společenské akce.

Živá zeleň a mobilní stromy
Orientaci salonku v prvním patře zvolili architekti tak, aby skýtal výhled na areál. Případného hosta při pohledu ze salonku ihned zaujmou majestátní kmeny poskládané na sebe a z jejich středu vyrůstající komín, který zde zůstal po původním provozu. „Pan Mičánek má silný vztah k historii a komín symbolizuje historickou kontinuitu místa, protože pila tady stála už v 19. století,“ říká Marek Brandejs. Komín symbolizuje historickou kontinuitu místa.

Navržení interiéru reprezentativního salonku investor zadal firmě AMOS Design. Interiéru salonku vévodí velký kulatý stůl ze zebrana, z materiálů převažuje dřevo, lesklý kov a kůže. Dělicí stěny mezi salonkem a foyer, obložené dubovou laťovkou, proteplují interiér a v kombinaci s nábytkem působí celek elegantně. Za pozornost stojí i barový stůl ve foyer složený z různě posunutých kvádrů masivu, takže vypadá jako dřevěná stavebnice.

Snaha zlidštit areál další zelení vedla v pozdější fázi k oslovení dalšího architektonického studia, tentokrát Luďka Rýznera a jeho OK Plan. Studio navrhlo ve spolupráci se zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem popínavou zeleň ve vstupní partii areálu. Vstup tvoří hranatá brána z ocelového pletiva a podél oplocení jsou šikmé sloupky s popínavými rostlinami. OK Plan navrhl také mobilní zeleň – stromy, které bude možné stěhovat tak, aby nepřekážely výrobnímu provozu.

Technologickou zajímavostí dřevozpracujícího závodu v Čáslavi je vlastní kogenerační jednotka, v níž se spaluje kůra – tedy obnovitelný zdroj. Vyrobené teplo z této elektrárny (10 MWp) využívají sušárny dřeva, elektřina (5 MWp) se prodává do sítě jako zelená energie, tedy za dotovanou cenu. Piliny i štěpka jsou využívány pro výrobu dřevotřískových desek a jiných materiálů na bázi dřeva. Závod tak neprodukuje žádný odpad.

Podélný řez administrativní budovou

Půdorys 1.NP administrativní budovy

Půdorys 2.NP administrativní budovy

Dřevozpracující závod firmy Less & Timber
Místo: Chrudimská 1882, Čáslav
Investor: Less & Timber, s. r. o.
Architekt: K4, a. s. – Ing. arch. Zdena Němcová, Ing. arch. Jan Lacina
Hlavní inženýr projektu: K4, a. s. – Ing. Alice Kostíková
Koordinace profesí TZB: K4, a. s. – Ing. Radim Červený
Stavební část: K4, a. s. – Ing. Michal Matějček
Projekt: 2007
Začátek realizace: červen 2008
Konec realizace: 2009
Požárněbezpečnostní řešení: PO Projekt Gálová, s. r. o., Ing. Jana Gálová
Dopravní řešení: Ateliér DPK, s. r. o., Ing. Petr Soldán
Železniční vlečka: KOLEJCONSULT & servis, spol. s r. o., Ing. Ladislav Minář, CSc.
Zásobování vodou, likvidace dešťových a splaškových vod: VHS ATELIER, s. r. o., Ing. Jiří Švestka
Zásobování teplem: Thermoplus, s. r. o., Ing. Maxmilián Směja
Silnoproud, slaboproud: Ing. Petr Nedoma
Vytápění vzduchotechnika: Klimakom, spol. s. r. o. – Ing. Jan Ryšavý, Ing. Jan Vojta
Sadové úpravy: Ing. Klára Dufková
Stabilní hasicí zařízení: Skanska CZ, a. s., Ing. Martin Bartošík
Inženýrská činnost: Ing. arch. Jana Packová
Ozelenění areálu: OK PLAN ARCHITECTS, s. r. o., Ing. arch. František Čekal, Ing. arch. Luděk Rýzner
Generální dodavatel stavby: PSK – Průmyslové stavby a konstrukce, a. s.
Subdodavatel lepených vazníků: České dřevařské závody Praha, a. s., závod TESKO