Efektivní ekologické řešení může vzniknout variováním jednoduché stavebnice. Dokazuje to realizace administrativního centra podle projektu německého architektonického studia Pysall Ruge Architekten, která navíc působí jako clona pro bytové domy a vstupní brána do parku.
Symbolizují stále ještě sílu a tvář firem? Jakou roli hrají v urbanismu města? Co od nich očekávají uživatelé?
Centrum vzdělávání, výzkumu a inovací v informatice (CERIT) vyroste do roku 2014 v areálu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity (FI MU) v Brně. Projekt za více než půl miliardy korun počítá s vybudováním prostorů pro výuku a výzkum, s výstavbou podnikatelského inkubátoru a vědecko-technického parku a zřízením počítačového centra pro zpracování vědeckých dat. Dotaci podepsal ministr školství začátkem srpna.
Exponovaným stockholmským nádražím denně projde takové množství cestujících, že by bylo škoda nevyužít jimi ohřátý vzduch a nevytápět jím třeba několik pater kanceláří. Naopak chladit je může blízký vodní kanál Klara Sjö, osvětlovat slunce. Když se tyto přirozené zdroje smíchají se současnými technologiemi, přidají se ekologicky orientované služby podporující ekologickou dopravu, recyklování a šetrnost a tuto směs ozdobí švédský design, můžeme servírovat jednu z nejúspornějších budov světa. Je jí Kungsbrohuset, navržená architekty z kanceláře Strategisk Arkitektur.
Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází mimo jiné z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo množství nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby.
Stavbou svého firemního sídla v rýnsko-hessenském městě Wörrstadt v letech 2008 až 2010 stanovil německý koncern juwi, největší světový dodavatel řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zcela nová měřítka na moderní kancelářské budovy. Díky důslednému využívání obnovitelných zdrojů energie představuje tento nový kancelářský komplex působivou realizaci vize zásobování energií z čistě obnovitelných zdrojů. Nové sídlo je realizováno jako dřevostavba a dřevěná spodní konstrukce je opláštěná sádrovláknitými deskami FERMACELL.
Architekturu Prahy obohatila dynamicky formovaná administrativní věž, navíc věž mnoha tváří. Její poměrně jednoduchá forma odvozená z tvaru elipsy vytváří nečekaně působivý efekt, jakoby se dynamicky roztáčela podle zakřivení svých křídel. Z různých úhlů pohledu vypadá jinak – jako čtyři subtilní věže i mohutná stavba na široké základně. Jejími autory jsou architekti z kanceláře DaM.
Udržitelné budovy se od roku 2020 mají stát běžným způsobem stavění. Už nyní ale investoři a uživatelé žádají, aby nové stavby ekologickým parametrům a požadavkům na energetickou úspornost vyhovovaly. A nejsou to požadavky malé.
Doposud měla české výškové prvenství budova City Tower na pražské Pankráci se svými sedmadvaceti patry a 109 metry stavební výšky. Nyní však začíná růst její o tři podlaží vyšší konkurence. Brněnskou budovu AZ Tower navrhli architekti z kanceláře Burian-Křivinka a při projektování kladli důraz na její ekologičnost. „Budova je velkým spotřebitelem elektrické energie a čistá energie bude spotřebována tam, kde je vyrobena,“ říkají autoři.
Zatím poslední z humpolských realizací architekta Luďka Rýznera je revitalizace továrny z 19. století. Tento projekt – Továrna No. 8 – má za sebou bohatou historii rozkvětu a temných období, během nichž se stále něco dostavovalo a přestavovalo. V roce 1948 byla znárodněna a následně již spíše jen chátrala. V 90. letech minulého století továrnu koupila místní firma Hranipex, která si zde vybudovala administrativní i výrobní zázemí. Svépomocí provedla základní rekonstrukci, později však bylo třeba vdechnout továrně nový život radikálněji.
Bratislavský projekt Digital Park se dočkal svého úspěšného pokračování, za které mluví také nedávné udělení Ceny Dušana Jurkoviče. Staronový investor vstoupil do developementu druhé etapy kancelářského komplexu s úplně novou představou o administrativě a s novými architekty. Jejich dílo vypovídá o tom, že formální ztvárnění dokáže kráčet ruku v ruce s funkcí a že architektonická čistota nemusí být nudná.
Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo značné množství západních a nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby. Do České republiky se tento trend dostává se zpožděním, nájemci dosud o zelené budovy neměli příliš zájem. Hlavním rozhodovacím činitelem pro ně vždy byla především atraktivita lokality. Nyní se vše postupně mění k lepšímu a i české firmy se zapojují do projektů na úsporu energie a snižování emisí CO2.
Příběh výstavby nového Moravského zemského archivu trval prakticky více než šedesát let. Od poloviny minulého století se hledalo důstojné sídlo, které by kapacitně pojalo stále narůstající množství archivovaných písemností a zároveň vytvořilo vhodné podmínky pro badatele a zájemce o studium archiválií. Brněnský archiv se konce dlouhotrvajících provizorií dočkal v roce 2007, kdy získal novou budovu v brněnských Bohunicích – z pórobetonu s dlouhou požární odolností obaleného skleněným, červeně podsvětleným pláštěm. Autory stavby vyvolávající bohatství vizuálních vjemů jsou architekti z ateliéru A Plus Brno.
Skanska Property Czech Republic, zkušený developer komerčních nemovitostí, oznámila, že její administrativní budova Nordica Ostrava získala Cenu odborné poroty za ekologii v soutěži „Stavba Moravskoslezského kraje 2009“. Odborná porota vyhlašovala výsledky čtvrtého ročníku soutěže 14. června v rámci slavnostního galavečera v sále Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě.
Skanska Property Czech Republic připravuje development nové zelené kancelářské budovy City Green Court v Praze 4 – Pankrác. Budova bude postavena v souladu s přísnými ekologickými principy společnosti Skanska a má být certifikována v souladu s mezinárodním systémem environmentální certifikace LEED.
