Vstupní branou do průmyslového areálu oceláren se stal komplex budov – od expozice v domě podobném periskopu až po nejnovější budovu, obloukovou finanční centrálu, která obepíná prostorné nádvoří. I když svým měřítkem dává najevo velikost koncernu, ladnou křivkou zve přívětivě návštěvníky dovnitř a je tak symbolem otevřenosti – lidem i inovacím.
Na okraji Osla stojí od loňského roku sídlo obří energetické společnosti Statoil. Kancelářský komplex pro dva a půl tisíce zaměstnanců navrhlo norské architektonické studio a-lab, které zakázku získalo na základě úspěchu v mezinárodní architektonické soutěži. Administrativní centrum za pět miliard českých korun má svým neobvyklým a odvážným řešením povzbudit vnímání firmy Statoil jako inovativní společnosti a zároveň dodat impuls místnímu rozvíjejícímu se prostředí.
„Je to náš první dům bez topení,“ říká architekt Petr Lichnovský o budově využívající teplo, které se vytváří provozem – výpočetní technikou, lidmi, osvětlením, což je u IT firmy se spoustou výpočetní techniky logické řešení. Stejně důležitá jako nadstandardní technické řešení je i kvalitní architektura na atraktivním pozemku v centru města.
Investoři chtějí flexibilní a ekologicky úsporné certifikované budovy, které dokážou přitáhnout firmy prezentující svou zodpovědnost k životnímu prostředí. Výsledkem jsou proto často nákladné stavby vybavené nejnovějšími technologiemi a velké otevřené prostory. V tom je však také jádro problémů, se kterými se potýkají uživatelé těchto budov – každý má jiné požadavky na tepelnou pohodu, úroveň okolního hluku a pracovního prostoru. Jak tomu čelit a navrhovat budovy příjemné? A jak se mění kanceláře v době cloud computingu a tzv. generace Y, která od dětství používá informační a komunikační technologie?
Kdysi dělnická čtvrť, dnes jedno z největších administrativních center uprostřed metropole. Řeč je o Karlínu, v němž po povodních roku 2002 začala výstavba celého komplexu budov podél Vltavy, jež měla obnovit tvář vodou poničené zástavby. Jeho urbanistickou koncepci nedávno uzavřel přední stěžeň – výrazná budova oceněná certifikátem LEED Platinum.
V rámci 23. Veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM v Cannes byly uděleny prestižní ceny novostavbám a developerským projektům z celého světa. V loňském roce zde mezi administrativními budovami zvítězila stavba Main Point Karlín od českých architektů ze studia DaM. Letošní ceny byly bez české účasti, přesto rozhodně stojí za pozornost. Rovnou dvě ocenění si tentokrát odnesla renovace londýnského nádraží King’s Cross.
Národní třída, stanice trasy metra B, je už od loňského léta uzavřena. Vzniká zde nový multifunkční komplex. Původní název COPA Centrum Národní se v únoru změnil na Quadrio. Tento nový název projekt získal v návaznosti na skutečnost, že developerská skupina CPI Group odkoupila od švýcarského podnikatele Sebastiana Pawlowského zbývající podíl na novém komplexu.
Nejvyšší budova Velké Británie a vlastně celé západní Evropy se na začátku února otevřela veřejnosti. Mrakodrap, jehož původní jméno London Bridge Tower se postupem času přeměnilo na The Shard- Střep, je vysoký 310 metrů a pozorovat Londýn z něj můžete z výšky 243 metrů. Stejně jako slavná Okurka Normana Forstera má i The Shard mnoho nepřátel, kteří mrakodrapu říkají Obří slánka.
Komerční banka sídlí od loňského podzimu v nové centrále v pražských Stodůlkách. Budova podle návrhu architekta Zdeňka Hölzela z kanceláře AHK architekti je součástí rozsáhlého developerského projektu nové městské čtvrti City West. Díky promyšlenému designu i použitým technologiím se majiteli podařilo získat uznávaný certifikát BREEAM na úrovni very good.
Brněnský mrakodrap AZ Tower má stále jen 104 metrů. Od pozice nejvyšší budovy v zemi jej stále dělí chybějící sedmi metrová ocelová špička. Její instalace se opozdila kvůli nepříznivému počasí, takže stavebníci se věnují interiérům budovy a instalace špičky je odložena na únor. Nejvyšší budovou v ČR tak prozatím zůstává City Tower na Pankráci.
Město Jesenice ve slovinském pohoří Karavanky má dlouhou ocelářskou historii. Tento průmysl je zde všudypřítomný a mnohé domy jej připomínají svou červenou, rezavou barvou. Těžko zde mohla nová budova státní správy vzniknout z něčeho jiného, než právě z oceli. Zvlášť když přímo před ní stojí socha oceláře.
Areál Svit Baťovy továrny ve Zlíně se má proměnit v pulzující městskou čtvrť. Právě zde vedle dalších developerských projektů probíhá revitalizace budovy 32, kterou vlastní společnost CREAM Real Estate. MAX 32, jak je vlajkový projekt společnosti nazván, má být multifunkčním centrem, které obsáhne pobočku České pošty, obchody, služby a především ubytování pro studenty, kterým nabídne i startovací kancelářské prostory a možnosti sportovního vyžití.
Jak se nevzdat architektonické tradice a přitom docílit vzniku nadčasové stavby odpovídající všem současným požadavkům na kvalitní kancelářské prostory? Odpověď nabízejí autoři budovy Keystone, švýcarští architekti Mathias Müller a Daniel Niggli z kanceláře EM2N.
Tak jako se potenciální kupci spotřebního zboží rozhodují podle různých testů kvality, podobně je tomu i v případě architektury. Co přináší investorům certifikace zelených budov a jak probíhá samotný certifikační proces?
Jak se postavit k architektonickému dědictví, které už neodpovídá současným nárokům? Kancelářská budova postavená v 70. letech minulého století podle projektu architekta Jana Štípka se dočkala úpravy, která jí vdechla nový život.
