Působivé vokovické věže

Architektonický návrh dvou multifunkčních věží vycházel ze specifického rytmu urbanismu v okolí Evropské třídy.

Významné budovy se nacházejí vždy na křižovatce této dopravní tepny s některou z kolmých ulic, parcela nedaleko křižovatky Evropské třídy a Veleslavínské ulice se tak nabízela k vytvoření výrazných staveb doplněných veřejným prostorem.

Nárožní parcela měla před zahájením stavby znaky periferie, vybudováním stanice metra u křižovatky s Kladenskou však nabyla na významu. Parcela byla přímo předurčena k umístění stavby, která se stane jedním z důležitých objektů, rytmizujících dlouhou Evropskou třídu. Objekt je jasně viditelný při jízdě oběma směry, zvláště ve směru od letiště.

Dvě budovy a piazetta

Hmotový koncept vychází nejen z původních majetkoprávních vztahů, ale řeší celé území přiléhající ke křižovatce jako celek. Proto je areál rozdělen na dva nadzemní objekty. Budova A o 5.-6.NP tvoří „záda“ celému areá­lu, vertikálně koncipovaná Budova B s 8.NP pak dominantní „hlavu“.

Mezi oběma budovami vzniká klidový prostor „nádvoří“ s dostatečnou rozptylovou plochou a se širokými možnostmi parkových úprav. Hmota administrativní části budovy B je „nadzvednuta“ a podložena proskleným parterem s obchodními plochami.

Stavba je v bezprostřední blízkosti dopravního uzlu vzniklého prodloužením metra trasy A, autobusovým terminálem Veleslavín a návazností na plánovanou železniční trať Praha – Kladno.

Komunikace fasád

Budova A i budova B spolu vizuálně komunikují – fasády budov vycházejí ze stejného tvarosloví, modulace. Zároveň se vzájemně doplňují – fasáda budovy B svými užšími meziokenními pilíři podporuje vertikalitu nároží a kontrastuje tak s klidnější hmotou zadní budovy A.

S přihlédnutím k hledisku tepelných zisků i ztrát byla pro objekt A zvolena příznivější poloprosklená fasáda, kde se francouzská okna střídají s masivními meziokenními pilíři. Její výrazná plasticita poskytuje přirozené stínění prosklených ploch.

Okna jsou doplněna o vnější rolety s automatickým řízením. Výrazně plasticky tvarovaná fasáda svým zakřiveným průběhem nabízí zajímavý a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od unifikovaných plochých prosklených fasád.

Pro své uživatele nabízí budova při pohledu zevnitř díky francouzským oknům velkorysé výhledy do okolí z každého pracovního místa.

Konstrukční řešení

Nosná konstrukce objektu je železobetonová. Po obvodu jsou železobetonové pilíře zatepleny a osazeny kazetami z probarveného deskového materiálu. Povrch fasádních kazet na objektu A má strukturu hladkého betonu. Kazety budovy A jsou barevně laděny do šedé až šedomodré barvy.

Kazety budovy B jsou barevně laděny do žlutavé barvy a budou vyrobeny jako plechové tvarovky.
Střechy obou objektů jsou osázeny zelení, která tvoří horní ukončení fasády nad atikou. Střešní zahrada je koncipována s ohledem na kontext blízké přítomnosti Divoké Šárky.

Je řešena stupňovitě tak, aby zakryla akustickou zástěnu kryjící technologie ve střední části střechy a současně umožnila příjemný pobyt uživatelům objektu. Výsadby rovněž zlepší mikroklima v okolí objektu.

Veřejný prostor

Mezi oběma budovami a samotnou křižovatkou vznikl veřejný prostor, který má rehabilitovat dříve zanedbanou část Prahy a přilákat místní k pobytu i k návštěvě některého z maloobchodů v přízemí či ordinace lékařů.

Zahradně architektonické řešení plochy záměrně kontrastuje s organickými tvary budovy. Ty jsou posazeny na čtvercový rastr viditelný v dlážděných površích i v záhoncích, které z dlažby vystupují do výšky.

Pro zvýraznění vstupu do objektu a vstupních lobby se rozhodl investor oslovit akademického umělce Mariana Karla pro vytvoření architektonického prvku, který bude zapadat do koncepce celého objektu. Návrhem vznikly skleněné prvky, které svým tvarem vycházejí z křivek fasádních tvarovek.

První prvek je osazen do vodního díla před hlavní vstup do objektu A, viz foto dokumentace. Druhý prvek tvoří prosklený recepční pult a třetí prvek pak prolamovanou zrcadlovou stěnu. Oba jsou umístěny ve vstupním lobby objektu A.

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2019.