Umění prstokladu
Bratislavský projekt Digital Park se dočkal svého úspěšného pokračování, za které mluví také nedávné udělení Ceny Dušana Jurkoviče. Staronový investor vstoupil do developementu druhé etapy kancelářského komplexu s úplně novou představou o administrativě a s novými architekty. Jejich dílo vypovídá o tom, že formální ztvárnění dokáže kráčet ruku v ruce s funkcí a že architektonická čistota nemusí být nudná.
Projekt administrativního komplexu Digital Park od začátku jeho vzniku provází myšlenka vytvoření rozsáhlého areálu s několika kancelářskými budovami. V první etapě byla pod taktovkou stavební společnosti Syner vybudována první samostatná budova stojící naproti nákupně-zábavnímu centru známého bratislavského sídliště Petržalka. Digital Park I je s obchodní galerií propojen pěší lávkou nad Einsteinovou ulicí. Při budování objektu první etapy přizval Syner ke spolupráci investiční společnost Penta Investments, která měla na starosti oblast financování celého projektu. Vytvořili spolu investorský joint venture se stejnojmenným názvem Digital Park. Po dokončení prvního objektu se přirozeně objevily úvahy o dalším rozrůstání komplexu.
„Naše společnost tímto projektem vstoupila do segmentu real estate a rozhodla se, že se developementu nemovitostí bude dále věnovat,“ načrtává zrod Digital Park II Juraj Šaštinský, projektový ředitel společnosti Penta Investments, která se tentokrát ocitla v pozici samostatného investora. Pozemky za pilotním objektem nabízely možnosti pro další stavební aktivitu, ale znamenaly též výzvu proměnit asociální prostředí staré diskotéky na kultivovanou urbanistickou zónu.
„Navzdory tomu, že v té době už existoval návrh architektonického řešení další etapy z dílny ateliéru Vavrica architekti – autora budovy Digital Park I, rozhodli jsme se pro vypsání architektonické soutěže. Naším záměrem bylo přinést do Bratislavy administrativu odpovídající kancelářskému standardu a současně se vyhnout koncentrování velké hmoty na malém prostoru,“ podotýká projektový ředitel. Volba nakonec padla na pražské studio CMA (Cigler Marani Architects), které zaujalo parkovým systémem se vzájemně propojenými budovami, rostoucími více horizontálně než vertikálně. Řešení umožňuje klientovi využít plochu až 5 500 metrů čtverečních, čehož podle slov Juraje Šaštinského někteří nájemníci už také využili.
Čtyři prsty
Nový komplex Digital Park II vytvářejí čtyři objekty spojené podélnými krčky. Lichoběžníkový tvar bloků a jejich vzájemné uspořádání vzbuzuje dojem roztažených prstů, díky čemuž se hmota zdánlivě nafukuje, ale současně si zachovává jistou dynamiku a vzdušnost. Při přechodu z Nového mostu do Petržalky se jednotlivé prsty před chodcem odkrývají postupně, čímž dochází ke gradování jinak čistého architektonického výrazu. Exteriérové krajinářské dílo je pokračováním základního konceptu. Zvednutím objektu o výšku půl podlaží se v předpolí vytvořilo příjemné plató. Dominují mu geometrické linie zpevněných ploch a zelených kopečků doplněné nízkými lichoběžníkovými fontánami. Zelený pás odděluje komplex od veřejné komunikace a představuje přirozenou bariéru, která snižuje dopravní hluk a emise.
Dynamiku stavby plně podporuje také fasádní řešení, které se zakládá na prolínání horizontálních obkladových pásů ze světlešedých hliníkových osazovacích lišt s vertikálními nezasklenými částmi fasády v tmavošedém provedení. Svislé neprůhledné linie obvodového pláště však neplní jen designovou funkci. Jejich hlavním úkolem je akusticky i tepelně chránit vnitřní prostory a zabránit přehřívání vnějšího pláště, který je z důvodu prosvětlení kancelářského interiéru v převažující míře zasklený. Tvoří ho modulová fasáda se šířkou 2,7 metru a výškou přes celé podlaží 3,9 metru. V každém čtvrtém modulu je neprůhledná otvíravo-sklopná okenní konstrukce. Fasáda parteru byla v části orientované směrem na Staré Město řešena v šikmém sklonu a tento prvek doplňuje detail šikmých sloupů. Efekt nakloněné roviny se opakuje také na stropních částech ve vstupních foyerech administrativy. V parteru se soustřeďují doplňkové funkce budovy. Nachází se zde restaurace, kantýna, kavárna a ostatní služby, například notářská kancelář či květinářství.
„Nechtěli jsme v budově soustředit velký retail, protože komplex se nachází v sousedství obchodního centra,“ vysvětluje Juraj Šaštinský. Digital Park je na prvním místě vyhrazen administrativní funkci a v řešení kancelářských prostorů se architekti snažili tlumočit současné potřeby firem. Přibližně 60 % administrativních ploch tvoří systém velkoplošných kanceláří s možností dělení na bunkovém rastru fasády s šířkou 1,35 metru.
Architekti navrhli objekt tak, aby přirozené denní světlo pronikalo na maximum podlahové plochy a aby se prostor mohl využít vcelku, případně flexibilně členit podle konkrétních potřeb nájemců, a to mezi dva, čtyři, případně větší počet klientů. Každý blok má vnitřní trakt rozdělený na dvě části. Nacházejí se zde celkem čtyři výtahy, severní a jižní únikové schodiště, kuchyňka, toalety a technické zázemí. V době projektové přípravy se pro narůstající zájem o kancelářské prostory komplex zvýšil o jedno podlaží. Střecha se v zónách spojovacích krčků řešila jako pochozí, díky čemuž ji lze využít jako terasu se zelení, dlažbou či dřevěnými palubami.
Na čerstvém vzduchu
„Světlá výška typického podlaží je 3 metry, což je více, než umožňuje běžný standard administrativních budov na Slovensku. V objektu je taktéž ve zvýšené míře zabezpečena pravidelná hodinová výměna vzduchu – jde o 50 kubických metrů místo 30, které stanovují normy. Vycházeli jsme z toho, že lidé mají přirozenou potřebu vpouštět do místnosti čerstvý vzduch. I když jsme využili psychologického momentu otevíratelných oken, ve skutečnosti se do vnitřních prostorů dostává dostatečné množství profiltrovaného vzduchu,“ zdůrazňuje Juraj Šaštinský. Teplota v kancelářích se v zimě udržuje pomocí podlahových konvektorů. V létě režim chlazení zabezpečují fancoily, které přivádějí vzduch rovnoměrně do celého prostoru kanceláří štěrbinami vsazenými do podhledu. Odpadní vzduch se ze všech kanceláří odvádí zpět do ventilační jednotky, kde své teplo odevzdává k dalšímu využití. Energeticky se komplex napájí ze dvou uzlů, ale v záloze má vlastní dieselové agregáty a záložní zdroje UPS, které při výpadku elektrické energie podporují výkon důležitých zařízení po nevyhnutelnou dobu. Objekty mají vedle klasické hlídací služby i plášťovou ochranu s kamerovým systémem, alarmem a pohybovými senzory. Důležitou přidanou hodnotou komplexu je parkování, které bylo součástí architektonického zadání.
„Koeficient přepočtu parkovacích míst na pronajímatelnou plochu se v Bratislavě pohybuje od 50 do 55 metrů čtverečních na jedno stání. V Digital Parku jsme toto číslo snížili na 35 metrů čtverečních. V podzemí je k dispozici 770 parkovacích míst, pod viaduktem jsme postavili parkovací dům, v němž se nachází 214 stání. Za komplexem budujeme dalších 100. Hlavním důvodem je vytvoření větší flexibility a rezervy pro případ, že klienti budou potřebovat další kapacity. Myslím si, že řešení statické dopravy je jedním z klíčových aspektů úspěšnosti administrativního projektu,“ pokračuje Juraj Šaštinský. Dynamická doprava byla řešena napojením na mimoúrovňovou křižovatku Panonské cesty a Einsteinovy ulice prostřednictvím malého kruhového objezdu. Díky němu se zjednodušila dostupnost administrativního komplexu Digital Park z centra města. V konečném důsledku se tak funkční řešení projevuje jako rovnocenný partner architektonického ztvárnění.
Řez podlažím
1 – horizontální žaluzie, 2 – zasklení, 3 – podlahový konvektor, 4 – sprinklerová hlavice, 5 – přívod čerstvého vzduchu, klimatizace, 6 – podhled s akustickými kazetami, 7 – podvěšené svítidlo s nepřímou složkou, 8 – zdvojená podlaha, strukturovaná kabeláž, 9 – možná poloha klientské příčky Zdroj: Cigler Marani Architects
Digital Park Einsteinova, etapa II.
Místo: Einsteinova, Bratislava
Využití: administrativa
Generální projektant a autor urbanistické studie: Cigler Marani Architects
Architekti: doc. Ing. arch. Jakub Cigler, AIA; Dipl. arch. Vincent Marani, AIA; Ing. Petr Kužela; Ing. Tomáš Bíma; Mgr. A. Ondřej Hrozinka; Mgr. A. Jan Hofman; Ing. Marián Kolbaský; Ing. Martin Vítek
Investor a developer: Penta Investments
Provozovatel: Digital Park Einsteinova, a. s.
Stavební povolení: 10/2007
Začátek výstavby: 10/2007
Ukončení výstavby: 5/2009
Doba výstavby: 19 měsíců
Rozpočet: 60 milionů €
Etapa: II.
Plocha řešeného území: 20 000 m2
Zastavěná plocha: 6 100 m2
Užitková plocha: 40 450 m2
Obestavěný prostor: 195 000 m3
Zeleň a ostatní plochy: zeleň 7 300 m2
Ostatní plochy: 3 900 m2
Celková pronajímatelná plocha podlaží: 5 142 m2
Počet nadzemních podlaží: 8
Počet podzemních podlaží: 2
Počet parkovacích míst v exteriéru: 225
Počet parkovacích míst v garážích: 743
Generální dodavatel: výstavba metodou Construction Management
Geologický průzkum: RNDr. Pavel Podpěra HUPO-IGS, 7/2006
Organizace výstavby: Bovis Lend Lease
Anna Salvová
Foto: Dano Veselský
Autorka je publicistka.
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
