Zájem o ekologické kanceláře se stále zvyšuje

Historie zelených budov není nikterak dlouhá. Jejich koncept se masově rozšířil až v posledním desetiletí a vychází mimo jiné z vědeckých studií o globálních změnách klimatu. K trendu ochrany životního prostředí se postupem času přidalo množství nadnárodních společností, které začaly investovat do udržitelné výstavby.

Do České republiky se tento trend dostává se zpožděním, nájemci dosud o zelené budovy neměli příliš zájem. Hlavním rozhodovacím činitelem pro ně vždy byla především atraktivita lokality. Nyní se vše postupně mění k lepšímu a i české firmy se zapojují do projektů na úsporu energií a snižování emisí CO₂. Výrazným producentem znečištění jsou dnes běžné administrativní budovy; ekologické přínosy zelených budov jsou proto zřejmé. Nižší spotřeba energie a čistší klima však nejsou jedinými devízami. Využitím úsporných technologií je možné v rámci provozních nákladů dosáhnout až 50% úspor. V některých státech jsou ekologické stavby daňově zvýhodňovány [1]. V neposlední řadě může speciální certifikace budovy zvýšit jejich hodnotu až o 6 %.

Zelené budovy pod drobnohledem
Chceme-li, aby se budova chovala k prostředí ekologicky, je třeba s tím počítat od počátku architektonického návrhu a výstavby. Zelená budova musí být navržena a realizována tak, aby dosahovala přesně definovaných parametrů na základě širokého spektra kritérií. Ta jsou v zásadě rozdělena do tří oblastí: dopady na životní prostředí, hospodárnost a sociální aspekty. Každá oblast je pak dále podrobně rozpracována do dílčích ukazatelů. Architektonický návrh také musí respektovat pozici a umístění objektu vzhledem k okolní zástavbě. Nutnost nezbytného dodržování zmíněných podmínek ve všech fázích životního cyklu (od návrhu po výstavbu, užívání, údržbu, rekonstrukci až po demolici a recyklaci materiálů) projektování v žádném případě neusnadňuje.

Z výčtu kritérií zmiňme ta nejdůležitější. Jsou to především provozní emise CO₂ a veškeré znečištění, které budova vyprodukuje, využití zeleně v okolí budovy nebo na fasádách a střechách. Důležitou otázkou je využití dešťové vody pro zavlažování či splachování toalet. Mezi sociální kritéria spadá například osvětlení, akustika, výroba tepla, čistota ovzduší, dostupnost služeb a dopravy, bezbariérovost a v neposlední řadě také zabezpečení budovy.

Kdo osvědčí „zelenost“ stavby?
Na základě vyhodnocení všech aspektů může budova získat certifikát. Systém hodnocení ve světě však není jednotný, existuje více než 17 hodnotících metod, protože kritéria se nedají unifikovat. Je velký rozdíl certifikovat budovu postavenou ve střední Africe nebo za polárním kruhem. Kritéria jsou značně závislá na daných podmínkách v místě, kde je stavba realizována. Nejde jenom o klimatické podmínky, ale i geomorfologické podmínky, materiálovou a technologickou základnu, ekonomické podmínky a další aspekty, jako jsou hustota populace, tradice a kultura. Přestože způsoby hodnocení jsou odlišné, jejich společným rysem je, že všechny hodnotí náročnost budov vůči životnímu prostředí.

Hodnocením se většinou zabývají nestátní organizace. Jedním z nejznámějších certifikátů je LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) v USA. Certifikační systém vyvíjí U. S. Green Building Council (Americká rada pro šetrné budovy). Toto americké sdružení předních firem ze všech odvětví stavebnictví ekologické projekty podporuje a oceňuje. Získat tento certifikát však není jednoduchou záležitostí. Náklady na tento typ certifikace se pohybují řádově ve stovkách tisíců až milionech korun a s celým procesem je rovněž spojena i poměrně složitá administrativa.

Méně rozšířené a také méně komplexní osvědčení Green Building od Evropské unie se zaměřuje výlučně na snížení spotřeby energie při provozu budov nerezidenční výstavby. Tato metoda je jednoduchá, ale podle mnohých názorů také velmi účinná. V zásadě totiž musí být dosaženo minimálně 25% úspory energetické náročnosti objektu vůči běžnému standardu v lokalitě. Proces zkoumání certifikátu Green Building není tak náročný a nevyžaduje ani žádný přihlašovací poplatek.

V České republice se v současnosti těmito certifikáty mohou pochlubit dvě budovy.
Pravděpodobně nejekologičtější administrativní budovou ve střední Evropě se stala centrála ČSOB Group v pražských Radlicích. Stavba získala zlatý certifikát v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí LEED již v roce 2008, a to zatím jako jediná budova v Evropě. Certifikát Green Building Evropské komise získala v roce 2009 budova Nordica Ostrava. Správu obou budov má na starosti společnost Okin Group. Předběžnou certifikaci LEED získal také nový projekt City Green Court, který se začal stavět koncem minulého roku na pražské Pankráci.

Příležitost i závazek pro správu budov
Správa zelených budov je proti běžným budovám náročnější z hlediska odbornosti i nezbytných znalostí. Technologické systémy těchto budov v mnohem větší míře obsahují sofistikované elektronické komponenty, které vyžadují vyšší odbornost a vzdělání pracovníků. Nezbytné je proto pravidelné vzdělávání zaměstnanců v oblasti nejnovějších technologií, optimalizačních metod a samozřejmě také v ostatních oblastech.

Zaměstnanci jsou tak vnímáni jako významná devíza pro další rozvoj a růst společnosti. Bez dobrých znalostí moderních technologických postupů a metod lze údržbu zelených objektů snadno a rychle přeorientovat ve standardní provoz neekologických budov.

Zkušenosti se správou zelených budov lze využít také jinde. Nezanedbatelný vliv na životní prostředí mají návrhy na využití ekologicky úsporných technologií uplatněné při rekonstrukci budov.

Současné světové trendy vedou k realizaci projektů, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To si již uvědomují i nadnárodní developerské firmy. V České republice zatím stojí pouze dvě takové budovy. Lze však očekávat, že budou rychle přibývat další.

Pavel Smejkal
Autor je ředitelem české a slovenské divize Okin Facility ve společnosti Okin Group.
Recenzoval: Ing. Petr Vogel

Foto: Skanska, Československá obchodní banka

Literatura
1. U. S. Green Building Council: Přehled daňových pobídek se zaměřením na hodnotící systém. http://www.usgbc.org/ShowFile.aspx?DocumentID=2021.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.