Beton v hlavní roli při rekonstrukci Vrbatovy boudy
Původním záměrem Vrbatovy boudy bylo ústředí Horské služby, ta zde však nikdy nesídlila a budova záhy přešla pod provoz Interhotelů Krkonoše. Desítky let plnila bouda svůj nový účel a bez valné údržby, sužovaná drsnými vysokohorskými podmínkami si zachovala svůj pevný přirozený ráz.
V roce 2007 se nový majitel, Martin Wichterle, rozhodl svěřit její rekonstrukci a rozšíření ateliéru IXA architekta Tomáše Hradečného. Kromě nutných sanací a výměny technologií bylo potřeba i zvýšení komfortu pro návštěvníky a provozovatele – ve finální podobě se tak nachází restaurace, bufet, možnost přespání i veřejné toalety.
Vrbatova bouda byla původně postavena v roce 1964 podle návrhu architekta Vladimíra Šíra v rámci tzv. akce Z na dohled od mohyly připomínající tragický závod Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Zajímá Vás, jak se přistupuje k budově, k níž se váže tak silný příběh? Přečtete si rozhovor s architektem Tomášem Hradečným o tak unikátní stavbě, celý příběh o Vrbatově boudě a hlavních hrdinech si pak můžete přečíst zde.
Beton, kov i dřevo
Materiály vévodící nové Vrbatově boudě jsou modřínové dřevo v prostorách restaurace, bufetu, na venkovním obkladu podkroví a vyhlídkové terase, dále pak nerezový plech na toaletách a pohledový beton s otiskem tesařského bednění, který se díky zvolené sendvičové konstrukci propisuje v interiéru i exteriéru.
Právě betonová část nejvýrazněji dokresluje horský charakter a vzdává čest pohraničním bunkrům, které bez údržby přežívají již 80 let.
Na rekonstrukci a dostavbu Vrbatovy boudy bylo dodáno celkem 216 m³ betonu. Stavba se nachází v první zóně Krkonošského národního parku a dodávky betonu zde probíhaly pouze od června do října 2014. Beton se na stavbu vozil z betonárny Vrchlabí, patřící společnosti TBG Východní Čechy s. r. o., která je součástí skupiny Českomoravský beton.
„Vysokohorské velmi proměnlivé počasí, vzdálenost 31 kilometrů a výškové převýšení 925 metrů mezi betonárnou a stavbou vyžadovaly profesionální přístup při plánování i samotné realizaci dodávek materiálu,“ vypočítává specifické podmínky projektu vedoucí betonárny Petr Binko. „Veškerá betonáž byla ale po celou dobu výstavby šetrná k přírodě a vjezd techniky na stavbu byl omezen na minimální dobu, kterou vyžadovala rekonstrukce,“ dodává.
Práce ve výšce 1400 m n. m. s vysokohorskými podmínky mohou probíhat jen pár měsíců v roce, i proto trvalo dokončení stavby několik let. Spousta prvků vyžadovala specifická řešení. Kvůli nižší úrovni základové spáry přístavby oproti stávajícímu objektu boudy bylo nutné podezdít základy a provést svislé izolace, dále tu jsou zasklívací rámy vkládané do bednění, pásy pěnového skla pro přerušení tepelných mostů v nosné konstrukci, nebo pružný izolační pás v přechodu mezi kamennou stěnou boudy a pochozí střechou přístavby.
Rekonstrukce vdechla Vrbatově boudě zcela nový život a ta se nyní může pochlubit několika tisíci návštěvníky ročně. Ti se mohou pokochat nezaměnitelnými výhledy z prostorné terasy, pochutnat si v přízemní restauraci či se zahřát šálkem svařeného vína v bufetu v suterénu.
Českomoravský beton společně s EARCH.TV uvádí 10. díl pořadu Architektura v betonu. V tomto díle hovoří architekt doc. Ing. arch. Tomáš Hradečný o Vrbatově boudě, nacházející se na hřebenech Krkonoš na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1400 m n. m.
ZDROJ: PR článek kolektivu autorů společnosti Českomoravský beton
Fotografie: Benedikt Markel
