Čárkový kód s trvanlivým obalem

Jihlavě se rozmach nákupních a obchodních center dosud vyhýbal, snad i proto, že velikostí ani kupní silou neodpovídá krajským městům typu Hradce Králové. Hradbu nezájmu investorů prolomil až City Park Jihlava, otevřený loni na podzim. Architektonické řešení od Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby jej vyděluje ze záplavy nevýrazných a nedomyšlených nákupních krabic rozesetých po celé republice. I přesto, že je stavba zanořena do údolí, aby nerušila pohled na vedutu města.

„Typologicky je City Park podobný jako ostatní centra v republice – obchodní pasáž s multiplexem. Tam jsme ani nehledali nic nového. Spíše jsme společně s investorem hledali co nejlepší vnitřní provozní schéma s jednoduchou a čitelnou nákupní pasáží s horním osvětlením, kde se zákazník snadno zorientuje. Zásadní také bylo hledání co nejméně kolizního vnějšího dopravního řešení,“ vysvětluje architekt Tomáš Pilař. Půdorys hlavní hmoty určil podélný tvar pozemku sevřeného v úzkém údolí potoka.

Podmínky výstavby byly stanoveny přísně, přestože v územním plánu bylo území pro funkci obchodu určeno. Sousedství městské památkové rezervace a potok, který protéká úzkým údolím pod stavbou, podstatně limitovalo hledání architektonického řešení a bylo nutné jednat se všemi zainteresovanými skupinami – městem, ochránci památek i přírody. Ochráncům přírody se jednalo o pokračování biokoridoru pro místní potok, který tudy dosud protékal, zaveden do potrubí pod průmyslovými provozy. Byly zbořeny všechny opuštěné průmyslové budovy a odstraněny ekologické škody, potok architekti obnovili a vyčlenili mu kaskádovité koryto za nákupním centrem.

Podmínkou hlavního architekta bylo navíc umístění cyklostezky na daném pozemku, aby došlo k propojení regionálních cyklotras. Stezku navrhli architekti do nejnižšího bodu údolí v těsné blízkosti potoka. Je skrytá, ale zároveň chráněna před ruchem hlavní ulice.

Jednání s městem byla dlouhá a postoj města obezřetný, možná až příliš. Aktivisté na ochranu historického dědictví by na tomto místě raději viděli historizující objekt. „Někdo se snaží přizpůsobit se a budova se tváří jako skrumáž několika domů s falešnými fasádami. Nám to připadá jako chyba – pořád je to nákupní plechovka. Proto jsme navrhli plechovku s čárkovým kódem,“ konstatuje Tomáš Pilař.

Rez proti rzi
Čárkovým kódem je míněna fasáda tvořená vertikálními pruhy z pozinkovaných roštů, desek černého skla a Cortenu o stejných rozměrech, které se rytmicky střídají. Černé sklo zrcadlí okolí a drobí relativně dlouhý kvádr budovy. Průhledné prosklení je pouze ve vstupních partiích centra, aby přitáhlo potenciální zákazníky.
„Na fasádu jsme volili materiály, které dobře stárnou. Když se podíváte na londýnské City z 60. let, fasády jsou tam dnes velmi sešlé – hliník zežloutl, barva na skleněných fasádách vybledla… To by se v našem případě stát nemělo,“ říká Tomáš Pilař.

Koneckonců, rez na fasádních deskách z Cortenu vlastně funguje jako antikorozní povrchová úprava. Corten je využitý také jako obklad dveří v interiéru – pro tyto účely musel být materiál chemicky „předzvětrán“ a po montáži dodatečně upraven specialistou, aby si udržel správnou patinu.

Stavba je nenápadná svou barevností i zasazením hluboko do svahu, zároveň však na sebe upozorní svou absolutní moderností, v níž neexistuje ani náznak kontinuity s historickou zástavbou v okolí. Symbolické spojení s panoramatem tkví ve čtyřech věžích vyčnívajících z hlavní hmoty, které odkazují na věže v městském jádru.

Situace

Horizontální fasáda
Požadavkem ekologů byla dále zeleň. Jenže kam ji umístit? Nemalou část parcely zabere příjezdová cesta do suterénního parkoviště pro zákazníky, dále bylo nutné počítat s příjezdovou rampou kamionů, které zásobují zbožím hypermarket, se skladem hypermarketu atd. Nakonec pro zeleň nezbylo téměř žádné jiné místo kromě střechy a oválných ostrůvků na prostranství před jedním ze vstupů. Opláštění fasády vlastně pokračuje až na střechu.

„Na střechu je z mnoha míst v městské památkové rezervaci vidět, což byl hlavní důvod, proč ji pojmout jako pátou fasádu,“ vysvětluje Tomáš Pilař. Rostliny na střeše musejí vydržet výrazné teplotní výkyvy, proto její řešení a druhy zeleně konzultovali architekti s odborníky. Byla vybrána vyšší zeleň (kleč, jalovce), na střechu je vedeno zavlažování. Pod opláštěním střechy je prostor, který umožňuje skrýt vzduchotechniku a chladicí zařízení, která obvykle hyzdí střechy budov.

Nenápadně a přitom velmi funkčně jsou vyřešeny v City Parku také podhledy. Rozvody i veškerou techniku zakrývá drátěné pletivo, typologicky podobné póroroštovým pásům ve fasádě. Pletivo propustí vzduch nebo vodu ze sprinklerů v případě požáru. Stropy i potrubí jsou natřeny na černo, proto se za osvětlením opticky ztrácejí. Chaos potrubí a technologií střídaný ostrým světlem, tolik typický pro většinu nákupních center, je tu dokonale potlačen.

Podélny řez

Pohled severní z ulice Brněnská

Obdélník a kruh
Nic se zde nepokouší upoutat přílišnou pozornost; interiér je velmi uměřený a opakují se v něm mírně modifikované materiály použité na fasádě. Volba barev a materiálů byla podřízena faktu, že atraktivní musejí být obchody, nikoli interiér. Architekt Pilař zdůrazňuje, že v případě nákupních center by měli architekti brzdit své snahy „vyřádit se“ a přistupovat k návrhu s jistou pokorou.

Stejným způsobem, jako se propisují z exteriéru do interiéru materiály, propisují se i tvary. Fasádní desky, dlažba, skleněné zábradlí na galeriích či podhledy – vše je obdélníkového půdorysu. Na druhou stranu vertikální prvky jako lampy, venkovní zábradlí z pozinkovaných sloupků, betonové sezení včetně odpadkových košů – to vše je kruhové. Snad jen světle fialová kruhová sezení v interiéru mohla zůstat šedá, jako jejich betonové předobrazy před vchodem. Tato barva se totiž už nikde v interiéru ani exteriéru nevyskytuje.

Příjemné je přehledné uspořádání obchodů v jedné pasáži, kdy zákazník není „zajat“ – nebloudí od eskalátoru k eskalátoru a může budovu opustit několika východy, aniž by byl nucen procházet celým ­centrem.
Industriální jazyk budovy pravděpodobně více vyhovuje mladší generaci, která je tu vidět na každém kroku. Obchodní úspěch však určuje návštěvnost lidí v produktivním věku a ta je často velmi závislá na lokalitě a skladbě obchodů. Podle Tomáše Pilaře se skladba obchodů ukazuje v případě City Parku Jihlava jako úspěšná. Obchodnímu úspěchu napomáhá i fakt, že je to první nákupní centrum v tomto regionu.

Půdorys 1.NP

Půdorys 1.PP

CITY PARK Jihlava
Místo: ulice Brněnská, Jihlava
Autoři:    Ladislav Kuba, Tomáš Pilař,
spolupráce Jiří Bužek, Zdena Němcová, Petra Polanská, Josef Žufánek
Autor vodního prvku: Ivan Kroupa
Zastavěná plocha: 14 950 m²
Užitná plocha: 25 000 m²
Obestavěný prostor: 297 000 m³
Projekt: 2005–2007
Realizace: 2007–2008
Investor: CEI Building, a. s.
Generální dodavatel: PSJ Invest, a. s.

Subdodavatelé
Pilotové stěny: Čeněk – Ježek, s. r. o.
Prefabrikovaný skelet: Prefa-Beton Cheb
Ocelové konstrukce, fasádní a střešní plášť: OK Mont – STM, s. r. o.
Dveře: Lexa – Kružík, s. r. o.
Silno- a slaboproudé rozvody: Ross Holding, s. r. o
Vzduchotechnika: Ekoklima, a. s.

Iva Nachtmannová
Foto: Filip Šlapal

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.