Návrat k pasážím

„V Rožnově v minulém století existovaly na náměstí domy s pasáží, bohužel dnes investoři chtějí zastavět a pronajmout komerčně co největší plochy,“ říká architekt Kamil Mrva, který se rozhodl k tradici pasáží a pavlačí vrátit a oživit tak veřejný prostor kdysi lázeňského města.

Někdejší klimatické lázně se v 60. letech minulého století proměnily v průmyslové centrum. Ačkoliv si Rožnov pod Radhoštěm, město v podhůří Moravskoslezských Beskyd v srdci Valašska, dodnes zachovává atmosféru rekreačního střediska (také díky skanzenu roubených domů), jeho architektura se v průběhu minulého století značně proměnila. Zatímco kdysi bývaly domy s vnitřním veřejnosti přístupným prostorem a s pavlačí v centru Rožnova časté, dnes je nahradily kompaktní hmoty s maximální užitnou plochou. Přitom právě pasáže a koneckonců i pavlače vnášejí do měst život, neboť život ulice vpouští dovnitř domů a také naopak, ale třeba také ukrývají kolemjdoucí před nepříznivým počasím. Navíc pro obchodníky poskytují dostatek plochy k nalákání zákazníků k nákupům. Ne vždy tak kompaktní hmota přináší více komerčně využitelného prostoru. „Při návrhu jsme se snažili sladit dva protichůdné zájmy: maximálně využít stavební pozemek a zároveň dosáhnout toho, aby součástí obchodního centra byl kdykoliv přístupný veřejný prostor,“ vysvětluje architekt Kamil Mrva.

Průhledy
Na stavební parcele se původně nacházela budova s knihkupectvím, přízemní objekt herny a z větší části byla prolukou. Investor, společnost Slug, s nímž kancelář Kamila Mrvy spolupracovala i na projektu řadových domů v Ostravě, oslovil architekta se záměrem vybudovat na tomto místě obchodní centrum a kavárnu už před osmi lety. „Tento projekt byl jeden z nejdéle trvajících v naší práci,“ říká Kamil Mrva. „Studie vznikla už v roce 2003. Tehdy se však jeden ze sousedů odvolal proti stavebnímu povolení a projekt byl řešen na krajském úřadě ve Zlíně. Celý proces zahájení výstavby se proto opozdil a poté sklouzl do ekonomické krize, takže betonový skelet byl dva roky nedotčen. Realizace tak proběhla ve dvou etapách. Hrubá stavba (betonový skelet) se realizovala před čtyřmi lety. Jsem rád, že jsme to letos dokončili, většinu projektů a současných realizací máte neustále v hlavě a sedm let je dlouhá doba,“ dodává architekt.

Ačkoliv občané Rožnova nebyli původně moc nakloněni hrubé stavbě, dnes jsou překvapeni výsledkem. „Myslím, že místním občanům se stavba zamlouvá. Zatím jsem neslyšel záporné ohlasy od obyvatel a jsem rád, že centrum navštěvuje spousta lidí,“ všímá si Kamil Mrva. Nové obchodní centrum tvoří zrekonstruovaná stavba s fasádou z režného zdiva a dvojice nových objemů. Novostavba je rozdělená na dvě dvoupodlažní hmoty, mezi kterými se nachází pasáž zakrytá skleněnou střechou. V přízemí a patře se nabízejí různě velké obchodní prostory, které se do ulice i pasáže otevírají velkoformátovými prosklenými stěnami umožňujícími nejen pohled do interiéru, ale i řadu zajímavých průhledů skrz celé obchodní centrum – například na blízký kostel, který hrál mimochodem také důležitou roli v počáteční fázi projektu: „Když jsem dostal první zadání ke studii, zašel jsem na věž kostela a pozoroval okolí a možnost začlenění objektu do struktury města,“ prozrazuje architekt.

V harmonii s historií
Obchodní centrum architektonicky navazuje na historickou zástavbu. „Inspiroval mne pozemek, který se rozšiřoval směrem k řece, chtěli jsme zachovat výškovou úroveň ulice včetně sedlových střech,“ říká Kamil Mrva a v harmonii s okolím zvolil také přírodní materiály – dřevo, kámen a cihly.

Novostavba je navržena tak, aby v interiérech vynikl pohledový beton v kombinaci s dřevěnými podlahami a podvěšenými sádrokartonovými podhledy. Exteriér je řešen jednoduše a čistě. Záměrem architekta i investora je ponechat fasády i okna bez výraznějších reklamních poutačů a polepů; dominantní by měly být prosklené plochy, díky kterým se naskýtá nerušený pohled na vystavené zboží.

Zatímco novostavba působí spíše nenápadně a transparentně, původní objekt knihkupectví, který byl stavebně upraven a napojen na novostavbu, se proměnil v útulnou dvoupodlažní kavárnu, z níž dýchá historie. Nad přízemím s fasádou z režného zdiva vznikla dřevěná nástavba, byl otočen sklon pultové střechy a plastová okna vyměněna za dřevěná.

Z technického hlediska stavby bylo nejobtížnější skloubit veškeré technologie pro komerční prostory do nevelkých technických jader. Technologie totiž vedou malým koridorem pod chodníkem v pasáži, kterým je stavba propojena. „Je zde také použit speciální systém polostabilního hasicího zařízení,“ říká Kamil Mrva a dodává: „Jeho použití se zdálo jako nejvhodnější, protože stavba stojí na hranici pozemku a protipožární skla by byla moc drahá a těžko vyrobitelná v tak velkých plochách bez rámů.“

Architektovi se v Rožnově podařilo harmonicky skloubit odkaz tradiční zástavby s čistou a jednoduchou moderností. Vznikly tak univerzální prostory propojené pasáží, které obohatí a oživí centrum města – podobně jako tržnice.

Půdorys 1. NP	Půdorys 2. NP

Kateřina Kotalová
Foto: Studio Toast

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

–>–>