Supermarket může nabídnout i kvalitní architekturu

Do supermarketu se za kvalitní architekturou nechodí. Obvyklé uniformní objekty řetězců s potravinami jsou většinou rychle smontované haly jednoduchého tvaru s vnitřními dispozicemi podle stejného vzoru všech provozoven téže značky. Liší se snad jen barvou loga, interiérových prvků a nákupních vozíků. Zařadit se po bok ostatním, nebo jít jinou cestou?

Najdou se i výjimky, řetězce, které se snaží dát svým zákazníkům kromě zboží za příznivou cenu i něco navíc. Například dánská Irma nabízí lokální produkty od místních farmářů, britský Waitrose zase podporuje fair trade produkci, projekty v rozvojových zemích i charitní organizace. Rakouský řetězec MPREIS zase vsadil vedle kvalitních tyrolských potravin na kvalitní (navíc také regionální) architekturu.

 Telfská pobočka od Petera Lorenze, který je autorem i několika dalších, vznikla v roce 2001. Foto: Thomas Jantscher

Jeden ze dvou projektů Dominiqua Perraulta ve Wattensu z roku 2003 charakterizují prosklené fasády částečně kryté kovovými sítěmi. Foto: André Morin

Marketingový úspěch
Došlo k tomu před třiceti lety, kdy architekt, rodinný přítel rodiny Mölkových, která řetězec vlastní už od dvacátých let minulého století, navrhl první designový obchod ve Voldersu u Innsbrucku. Přinesl majitelům takový úspěch, že se rozhodli každý další nový pojmout jako individuální kvalitní architekturu a ty nejlepší projekty pak byly představeny dokonce v národním pavilonu na benátském bienále architektury v roce 2004.
Vysoká architektonická kvalita poboček, které získaly řadu ocenění, znamenala pro firmu obrovskou reklamu a proslavila ji daleko za hranicemi Tyrolska. Investovat do ní se vyplatilo a ukázalo se, že lidé o kvalitní architekturu a příjemný interiér stojí. Navíc každá z nich je přínosem nejen jako doplnění služeb v obci, ale také jako architektonická dominanta, která své okolí neuzurpuje, ale spíše obohacuje. Majitelé totiž oslovují mladé a kreativní místní ateliéry i renomované architekty, jako je Dominique Perrault, aby každý z obchodů byl jedinečný s vlastní identitou.

Wennská pobočka z roku 2001 podle projektu Astrid Tschapellerové a Rainera Köberla byla postavena v prudkém svahu. Vznáší se na pilotách nad parkovištěm a přináší panoramatické výhledy z prosklené fasády i z oken ve tvaru jezer vyřezaných do betonových stěn. Foto: Lukas Schaller

Realizaci z roku 2012 v Söllu od architekta Petera Lorenze charakterizuje velký respekt k okolní přírodě. Nově vytvořené maloobchodní prostory jsou pojímány jako kryté tržiště. Foto: David Schreyer

Individuální architektura
Dnes řetězec zahrnuje 150 poboček a mezi zatím poslední realizace dokončené vloni patří pobočka v Pinswang im Außerfern postavená v pasivním standardu a další pobočka v Söllu od Petera Lorenze. Její prosklené stěny a stínění z neopracovaných kmenů ji maximálně včleňují do alpské krajiny, aby tak nenarušila její ráz. Perraultovy realizace, jedna v Zirlu a dvě v městečku Wattens, mají trochu odlišný charakter. Díky vyvýšení nad parkoviště a proskleným stěnám krytým kovovými sítěmi působí ty wattenské velmi lehkým dojmem. Podobně levituje i projekt ve Wennsu od Astrid Tschapellerové a Rainera Köberla, který poskytuje vyhlídky nejen prosklenou stěnou, ale i průzory ve tvaru horských ples. Naopak přírodním materiálům dal vyniknout projekt v Niederndorfu autora söllské pobočky, který obdržel několik mezinárodních architektonických ocenění.

Extravagantní tvar stavby v Telfsu od Petera Lorenze z roku 2001 vycházel z původní myšlenky pojmout zahnutou plochu střechy jako hřiště pro jízdu na skateboardu, nakonec se však od záměru ustoupilo. Foto: Thomas Jantscher

V Achenkirchu stojí oválná dřevostavba podle projektu ateliéru Giner & Wucherer z roku 2005. Foto: Lukas Schaller

Dřevostavba v Oberhofenu je dílem kanceláře DIN A4 Architektur a dokončena byla v roce 2004. Dřevo je v projektu všudypřítomné, doplňuje jej jen zeleně probarvená podlaha. Foto: Gunter R. Wett

Přes individuální architekturu však mají některé vlastnosti všechny projekty společné. Stavby nejsou projektované s cílem koncentrovat pozornost lidí jen na zboží, ale poskytují výhledy do okolní alpské krajiny, interiéry jsou vzdušné, plné denního světla. Součástí každé prodejny je i pekařství s barem, u kterého si mohou zákazníci odpočinout u kávy a kochat se výhledy, architekturou a použitými přírodními materiály. Převažuje dřevo, kámen a sklo. Proto zákazníci snadno rozpoznají, o jaký řetězec jde, i když jednotlivé pobočky nemají stejný design.

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.