Počítačový gigant postaví kampus na okraji Bratislavy. Za návrhem je studio BIG

Společnost ESET představila koncepční návrh nového areálu ESET Campus. Ten je výsledkem téměř dvouleté spolupráce s vítězem mezinárodní soutěže o ideového architekta tohoto projektu, renomovaným dánským architektonickým studiem BIG – BJARKE INGELS GROUP. Dle vize společnosti ESET se má kampus stát centrem technologických inovací, vědy a výzkumu ve střední Evropě.

V bratislavském Bináriu stojí zakladatel prestižního studia BIG Bjark Ingels. Přišel představit vizi nového kampusu Esetu na okraji Bratislavy, v místech, které se na památku bývalé továrny na patrony jmenuje Patrónka.

Na prezentaci svítí slovenské hory a dřevěnice. Hned za nimi následuje vizualizace „dřevěné vesnice“, která spojuje přírodu a historii s nejmodernějšími technologiemi. Drží se při zemi, ale je jisté, že výsledek bude ohromující.

Už před pandemií jsme mohli sami pocítit, že vizuál kanceláří se zásadně mění. COVID-19 změny v interiérech jen umocnil a potvrdil, že židle a stůl v hypermoderní prosklené budově nestačí. Značka, která dostala Slovensko na mezinárodní mapu informačních technologií, si to dobře uvědomuje.

Spoluzakladatel firmy Eset Richard Marko říká, že vybudování vlastního sídla nebylo něco, s čím by společnost dopředu v dlouhodobých strategiích a vizích počítala. Přesto jim tato myšlenka vrtala v hlavě a čas od času přišla na přetřes při poradách vedení. Bylo důležité najít tu správnou příležitost. Ta se naskytla, když přišel do prodeje areál bývalé Vojenské nemocnice na Patrónce.

Bitva o pozemek

Proces, který vedl k tomu, aby jej získali, nebyl podle slov R. Marka vůbec jednoduchý. Ministerstvo vnitra, kterému areál patří, vypsalo v letech 2016 až 2017 čtyři kola soutěže. Do prvního se nikdo nepřihlásil a druhého se zúčastnil jen Eset. Ministerstvu se však nezamlouvala částka, kterou IT firma nabízela, a tak druhé kolo zrušilo a vypsalo třetí.

V něm se kromě Esetu setkaly další dvě společnosti: Forest Hill Company, blízká podnikateli Františku Hodorovskému, a firma Forespo Reality 10 s vazbami na finanční skupinu J&T. I třetí kolo se nakonec zrušilo. Podle resortu vnitra byly nabízené částky ve třetím kole již vyšší, ale stále ne takové, jaké by si ministerstvo představovalo.

Slovenský deník SME tehdy přinesl informaci, že od druhého kola museli zájemci posílat zálohy na účet ve slovenské Poštovní bance ve výši tří milionů eur. Vojenská nemocnice v ní měla mít svůj účet, ale deník upozornil, že Poštovní banka patří do portfolia investiční skupiny J&T Finance Group, na kterou má vazby i jeden ze zájemců o koupi areálu.

Čtvrtého kola se nakonec zúčastnily firmy ve stejném složení. Hlavním kritériem byla cena. Eset předložil nejnižší nabídku, ale po otevírání obálek ještě inicioval setkání s tehdejším ministrem vnitra Robertem Kaliňákem.

Zástupci Esetu požádali o neveřejnou licitaci a deklarovali, že jsou ochotni nabídnout i vyšší částku, než byla dosud nejvyšší nabídka v rámci čtvrtého kola. Na setkání, jak přinesl Denník E, zároveň představili prvotní studii svého projektu. Nakonec ministerstvo vnitra dražbu vyhlásilo. Psal se duben 2017 a Eset získal areál za 26,2 milionu eur.

Vyhráli seveřané

„Nejsme realitní developer, ale jsme firma, která si opravdu zakládá na tom, že když se do něčeho pustí, chce to udělat co nejlépe a na světové úrovni. Dali jsme dohromady náš vlastní tým, který má zkušenosti a který celý tento projekt postrčí dopředu. Pokusili jsme se spojit s těmi nejlepšími,“ vyzdvihuje Richard Marko.

V září 2019 společnost zorganizovala mezinárodní architektonickou soutěž, které se zúčastnilo několik prestižních ateliérů. „Připravili nám několik konceptů, které se od sebe velmi výrazně odlišovaly. Při rozhodování mělo vedení firmy různé názory,“ dodal generální ředitel Esetu. Nakonec výběr zúžil, a to z 270 ateliérů na tři: BIG, M-VRDV a WilkinsonEyere.

Jedná se o velmi prestižní evropská studia s projekty realizovanými po celém světě. Bjarke Ingels Group, známí pod zkratkou BIG, zaujali tím, že vytvořili koncept, který je uchopitelný, v kontaktu s přírodním prostředím a příjemně skromný, vezmeme-li do úvahy, že má jít o technologický hub hlavního města. Koncepční návrh přišel do Bratislavy představit Bjarke Ingels osobně.

Od autorů návrhu Toyota Woven City se čekalo hodně. Ateliér má v rukopisu určitou teatrálnost, ale na Slovensko přišli s návrhem méně okázalým. Spíše spojuje, respektuje a přináší celosvětový trend udržitelnosti, který se u nás teprve probouzí.

Urbanismus projektu, který bude stát na místě bývalé vojenské nemocnice, plně využívá zejména stávající přírodní prostředí a blízkost lesoparku Železná studnička. Určujícím principem navrhovaného architektonického řešení je zejména environmentální design, flexibilita a uhlíkově neutrální provoz budov.

Společensky udržitelné

Absolutní prioritou bylo vytvořit místo, které bude společensky udržitelné. Eset chce v novém komplexu zajistit co nejlepší pracovní prostředí pro své zaměstnance, ale také přitáhnout nové talenty a udržet je na Slovensku. Jeho součástí bude nové sídlo firmy, vědecko-výzkumné centrum a kampus. Ten má vytvořit kvalitní a podnětné prostředí pro IT a technologické firmy a startupy a propojit je s technicky zaměřenými vysokými školami.

Zčásti by měl komplex plnit rezidenční funkci určenou zejména zaměstnancům firem. V kampusu mají vzniknout i moderní formy ubytování pro studenty, sportovní infrastruktura a auditorium, přičemž mnoho z těchto prostor bude moci využívat i široká veřejnost.

„Samozřejmě, že kampus neděláme jen pro sebe. Jedna z věcí, kterých bychom chtěli dosáhnout, je propojení s univerzitami, které jsou hned za kopcem. Jsou tam technické fakulty hned několika univerzit. Oproti nám je institut SAV. Rádi bychom tento prostor propojili. Rádi bychom vytvořili prostory pro laboratoře, výuku studentů. Plánujeme postavit auditorium, které budeme samozřejmě využívat i my, ale bude k dispozici také pro veřejné akce,“ vysvětluje provozní ředitel Esetu Pavel Luka. V areálu by se měly nacházet také potraviny, restaurace, kavárny, základní obchody.

Kampus se zároveň stane branou do bratislavského lesoparku. Eset vede s městem a se železnicemi diskuse o terminálu integrované dopravy, který by zde mohl vzniknout. Znamenalo by to, že by lidé mohli vystoupit z vlaku a rovnou přesednout na městskou hromadnou dopravu.

Místo monolitu soubor budov

Architekti BIG koncipovali komplex jako kotvu v procesu rozbíhající se transformace Bratislavy a přeměny veřejných prostor. Jeho tvarosloví se odvíjí od prostoru, kde bude stát – v těsné blízkosti bratislavského lesoparku a Malých Karpat. „Toto místo je téměř oxymoron – je v srdci města, ale zároveň je obklopeno přírodou,“ říká vedoucí ateliéru Bjarke Ingels.

Architektura projektu se může časem organicky rozvíjet, ale od začátku by měla působit jako celistvý prvek s identitou. Záměrem bylo navrhnout ji tak, aby kampus budil dojem otevřenosti a přístupnosti vůči komunitě, ale zároveň aby se v komplexu lidé cítili bezpečně.

Výslednou podobu vytvoří několik vzájemně propojených budov. Od rušné Lamačské ulice je komplex koncipován tak, aby umožnil dobrý přístup ke službám a provozům určeným pro veřejnost, které jsou umístěny v parteru. Na okraji bude také místo pro veřejné eventy a setkávání na menších náměstích.

V samotném centru budou čtyři budovy propojeny mosty. V nich se bude nacházet sídlo Esetu a dalších firem a institucí, do kterých bude kontrolován vstup. Uprostřed tohoto klastru bude centrální náměstí. Od Mokrohájské ulice bude zachován přístup k budovám přes hustou zeleň.

Udržitelný k přírodě

Projekt na první pohled vypadá, jako by se chtěl stát dalším vrchem Malých Karpat. Tento dojem evokuje nejen tvar střechy, ale také všudypřítomnost dřevěných prvků. Vztah k udržitelnosti se promítá i do funkčních řešení. Autoři chtějí například na střechy umístit velké fotovoltaické panely, které by mohly během pracovních dnů zásobovat energií nový technologický hub a o víkendech by mohly sloužit k veřejnému dobíjení aut na elektrický pohon. Komplex bude pravděpodobně využívat také tepelná čerpadla a má ambici sbírat dešťovou vodu.

BIG jako dánské studio přirozeně dalo prostor i alternativní mobilitě. „V Kodani se 50 procent obyvatel přepravuje na kolech, takže víme, jak dokážou ovládnout veřejný prostor,“ dodal Ingels.

V rámci minimalizování uhlíkové stopy chce Eset získávat stavební materiály co nejvíce lokálně. Ingels při představení projektu mluvil i o možnosti využít modulární přístup, což by ušetřilo čas výstavby i stavební odpad. Komplex by měl být také snadno rozložitelný a do značné míry recyklovatelný. Je sporné, vzhledem k současným slovenským normám, do jaké míry bude budova dřevěná. Architekti však chtějí učinit vše pro to, aby bylo dřevo přítomno v co největší míře.

Flexibilní kanceláře

Flexibilita s možností rychlých úprav dispozic se aktuálně stává jedním z nejdůležitějších požadavků při navrhování nových pracovních prostor. Firmy musejí mít možnost reagovat nejen na nárůst počtu pracovníků či zvětšování pracovních týmů, ale také na změnu organizace práce v případě omezení, jako tomu bylo během pandemie.

Právě oblast flexibility řeší koncepční návrh kampusu na více úrovních. Jedním z řešení jsou například pracovní prostory procházející přes dvě podlaží, která umožňují možnost flexibilní úpravy při růstu pracovních týmů nebo potřebě nových zasedaček.

Netradiční přístup zvolili architekti i při koncepci vnitřního prostředí pracovních prostor. Navrhují vytvořit několik prototypů kanceláří a zasedaček ještě před samotnou výstavbou budov, které by určitou dobu testovali samotní zaměstnanci a sami si určili optimální nastavení použitých technologií i funkční design.

V kancelářích by mělo být dostatek světla, přirozené ventilace i zeleně. Po zkušenosti s pandemií se architekti rozhodli navrhnout kanceláře tak, aby se z každé dalo vyjít na balkon nebo terasu.