Revitalizace obchodního domu Kotva: Mezi brutalismem, udržitelností a městskou vizí

Obchodní dům Kotva, brutalistická dominanta pražského Náměstí Republiky a významná ukázka modernistické architektury druhé poloviny 20. století, vstupuje do klíčové etapy své existence. Po padesáti letech provozu byl objekt v únoru 2025 uzavřen a byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, jejíž dokončení je plánováno na konec roku 2027. Realizaci tohoto projektu má na starosti společnost Generali Real Estate.

Investice do rekonstrukce Kotvy se řadí mezi největší revitalizační projekty historických budov v centru Prahy za poslední dekády a zásadním způsobem ovlivní urbanismus prostoru kolem Náměstí Republiky. Samotná rekonstrukce bude mít dopad nejen na budovu samotnou, ale i na městskou infrastrukturu a dopravu v blízkém okolí.

Dle investorů je klíčovou součástí projektu právě i revitalizace veřejného prostoru – výsledkem má být atraktivní, funkční a bezpečné prostředí, které přispěje ke kvalitě života obyvatel této části města. Samotný průběh výstavby bude podle slov investorů přitom maximálně ohleduplný vůči okolí, s cílem minimalizovat dopravní omezení i stavební hluk.

Od úpadku ke změně přístupu

Kotva je dílem renomované architektonické dvojice Věry a Vladimíra Machoninových, kteří projekt dokončili v roce 1975. V době svého vzniku byla největším a nejmodernějším obchodním domem v Československu a její originální šestiúhelníkový půdorys umožňoval vznik flexibilních interiérů s minimem nosných prvků. Tento modulární koncept zajistil nejen prostorovou variabilitu, ale i výraznou vizuální dynamiku. Díky tomu si Kotva získala pozornost odborníků i veřejnosti a stala se symbolem socialistického modernismu.

Pád komunistického režimu a změna tržního prostředí po roce 1989 způsobily postupný úpadek Kotvy. Přestože byla Kotva dlouhodobě ceněna za svou architektonickou kvalitu, v porevolučních devadesátých letech čelil brutalismus i další formy modernismu silné kritice.

Mnohé podobné stavby byly zbořeny nebo opuštěny. Obchodní dům Kotva nedokázal dlouhodobě konkurovat novým nákupním centrům, zejména Palladiu. Ani dílčí modernizace nezastavily pokles návštěvnosti. Až změna vlastníka v roce 2020, kdy Kotvu získala společnost Generali Real Estate, vedla ke konkrétním krokům směrem k radikální revitalizaci.

Děje se tak i díky tomu, že se pohled na stavby z druhé poloviny minulého století mění – odborná i kulturní veřejnost se k těmto objektům vrací s větším respektem. Kotva se tak stává testem schopnosti české společnosti přehodnotit svůj vztah k pozdně moderní architektuře a zároveň ji začlenit do současného města. Klíčovou otázkou přitom zůstává, jaké konkrétní požadavky musel projekt splnit, aby byl v souladu s památkovou ochranou.

Památková ochrana a nové technologie

Obchodní dům Kotva je památkově chráněným objektem, a proto byla rekonstrukce dle slov investora od samého počátku konzultována s Odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy i s Národním památkovým ústavem. Obě instituce vytvořily speciální poradní orgány, které se detailně zabývaly návrhy změn a doporučily vhodné postupy. Spolupráce s těmito orgány je nepřetržitým procesem – každá změna musí být přesvědčivě obhájena. K prezentaci záměru byly využity nejen vizualizace a hmotové modely, ale také virtuální realita, která umožnila přesnější porozumění plánovaným úpravám.

Na návrhu rekonstrukce se podílí mezinárodní studio Chapman Taylor, které vychází z úvodní koncepce zpracované architektkami Pavlou Kordovskou a Věrou Machoninovou. Zahraniční inspirací se staly úspěšné projekty, jako jsou Harrods v Londýně či Galeries Lafayette v Paříži, které ukazují, že i historické obchodní domy lze modernizovat při zachování jejich kulturní identity. Odráží se to i ve strategii Kotvy – plánovaná přeměna má respektovat původní prostorové kvality a zároveň přinést současný standard komfortu. A budou to právě značky, které do prostor nově vstoupí, kdo dotvoří celkový obraz místa – momentálně však konkrétní jména investor nezveřejňuje.

Udržitelnost jako základní pilíř

Jedním z hlavních pilířů přestavby je důraz na udržitelnost. Ptali jsme se, jaké konkrétní technologie budou implementovány, aby budova dosáhla uhlíkové neutrality. Dle investora kromě špičkového zateplení a modernizace technologií bude hlavním zdrojem tepla a chladu soustava tepelných čerpadel. Budova bude odebírat elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů, využije free cooling, systémy pro rekuperaci tepla, energii generovanou výtahy i dešťovou vodu pro zavlažování zeleně. Vše bude řízeno inteligentním systémem měření a regulace.

Jednoznačným cílem pak je dosažení prestižní certifikace BREEAM Excellent, která hodnotí environmentální výkonnost budov. Tato úroveň je určena pouze těm projektům, které vynikají v oblastech jako je kvalita ovzduší, hospodaření s vodou, materiály nebo dostupnost MHD. Kotva se tak zařadí mezi evropské příklady rekonstrukcí historických budov, které splňují nejpřísnější ekologické standardy 21. století.

Fasáda, interiéry a časový harmonogram

Rekonstrukce se dotkne nejen interiéru, ale i vnější podoby. Fasáda projde úpravami s cílem zvýšit energetickou účinnost, ale zároveň zachová svůj původní brutalistní charakter. Nová Kotva nabídne šest podlaží obchodů a služeb a dvě podlaží prémiových kanceláří. Výsledkem má být budova, která propojí kulturní dědictví s moderní funkcí.

Projekt odstartoval přípravnými pracemi v dubnu 2024. Od února 2025 probíhá sanace azbestové zátěže, která potrvá do září letošního roku. Následovat budou další demoliční zásahy a samotná rekonstrukce. Dokončení je podle Generali plánováno na závěr roku 2027. Zatím jde vše údajně podle původního časového harmonogramu.

Projekt Kotvy je tak nejen komerčním záměrem, ale také významnou urbanistickou událostí a symbolem nové éry přístupu k architektonickému dědictví. Pokud se naplní očekávání investorů i odborné veřejnosti, může Kotva inspirovat podobné projekty napříč střední Evropou – a stát se vzorovým případem citlivé integrace moderního developmentu do historického rámce města.