Tři strany, tři domy, geometrie. Podobu nové Rustonky předurčila parcela

Nový administrativní komplex v pražském Karlíně byl vybudován na ploše bývalých Pražských akciových strojíren, dříve Ruston a spol., známý pod zlidovělým názvem Rustonka. Jeho charakter předurčila trojúhelníková parcela nacházející se poblíž sídliště a stanice metra Invalidovna a hotelu Olympik.

Velkorysé jednoduché objemy administrativních budov jsou na pozemku umístěny zdánlivě nahodile. Ve skutečnosti finálnímu řešení předcházelo nespočet variant výpočtů ploch a úhlů, rozmístění a velikosti jednotlivých hmot a zkoumání jejich vzájemných vazeb. Výsledkem je pečlivě zkonstruovaná geometrie tří stejných objemů a volného prostoru mezi těmito objemy.

Architektura

Architektonické řešení odkazuje na původní industriální charakter lokality a její genius loci. Velké hmoty, sedmipodlažní kancelářské budovy, jsou vybaveny špičkovou technologií. Cihelná fasáda v barvě černé a hnědé, štíhlá vysoká okna s výraznými šambránami a venkovními žaluziemi jsou připomínkou industriální historie.

V přízemí se nacházejí obchodní plochy, kavárny a restaurace. Velkorysé vstupní lobby upoutá výraznou markýzou. Střešní krajina je pokryta technologiemi a terasami krytými vysokou atikou a žaluziemi. Komplex získal certifikát udržitelnosti budov v kategorii LEED Gold.

Veřejný prostor a krajinářské řešení

Návrh veřejného prostoru mezi budovami se stal pro autory samostatným tématem. Spoluautorem celkového konceptu rozvržení terénu a zpevněných venkovních ploch je krajinářský architekt Martin Barry. Základní geometrie se v návrhu dělí a rozpadá na jednotlivé linie, prvky, materiály.

Celková kompozice je horizontálně i výškově rozdělena na jednotlivé široké chodníky podél objektů, propojených rampou a schody, poblíž centrálního náměstí jsou umístěny dvě fontány. Rostlý terén je od zpevněných ploch oddělen opěrnými stěnami.

Na zatravněné ploše jsou atypické lavice k sezení. Divoký charakter zeleně, odkazující k industriální historii místa, vznikl v úzké koordinaci autorů s krajinářskou architektkou Janou Pyškovou.

Vista Mars

Na piazzettě mezi budovami se autoři ve spolupráci s investorem rozhodli umístit nepřehlédnutelné umělecké dílo s názvem „Vista Mars“ od sochaře Jiřího Příhody, laureáta ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1997.

Futuristická ocelová otáčející se spirála s leštěným nerezovým povrchem zobrazuje na velkoplošné obrazovce panoramatický snímek Marsu a umožňuje vstoupit dovnitř objektu.