Liberecká Stínadla prokouknou. Papírové náměstí se změní na kreativní čtvrť
Zanedbaná lokalita takzvaného Papírového náměstí v dolním centru Liberce by se měla v budoucnu změnit na kreativní a obytnou čtvrť s jezírky, parky, hřišti i úzkými ulicemi a také v místo, kde nebude žádné velké parkoviště jako nyní. S tímto návrhem uspělo v soutěžním dialogu studio re:architekti.
Oblast, jež je mezi Soukenným náměstím a základní školou v Barvířské ulici, patří mezi nejzanedbanější místa v centru stotisícového města, i když v posledních letech zde byly některé domy opraveny.
Hodnotící komise složená ze zástupců vedení města, nezávislých architektů a přizvaných odborníků na urbanismus, dopravu, krajinářské řešení, kulturu a sociologii, vybírala konečný návrh řešení Papírového náměstí v několika kolech soutěžního dialogu.
„Toho se účastnili čtyři účastníci k tomu vybraní hodnotící komisí na základě referenčních projektů a metodik přístupu z celkově 16 přihlášených týmů. Kromě vítězného studia re:architekti se tak soutěžního dialogu účastnily i ateliéry Rehwaldt Landscape Architects (2.místo), BETWEEN (3.místo) a consequence forma,“ popisuje Zuzana Koňasová z Kanceláře architektury města Liberce (KAM).
Charakter čtvrti se nezmění
Oblast Papírového náměstí je v současnosti vnitřní periferií na okraji libereckého centra. „Cílem soutěžního dialogu bylo nalézt koncepční návrh rozvoje celého širšího území kolem náměstí a stanovit základní urbanistické a architektonické principy budoucí výstavby. Vítězný návrh kvalitně reflektuje širší návaznosti a vztahy v území a přináší detailně promyšlené principy utváření a fungování nové čtvrti. Zároveň přichází s odvážným názorem na soudobější charakter nové zástavby, která je oproštěna o sentiment, přičemž respektuje historické souvislosti. Nastavená regulace elegantním způsobem řeší strukturu zástavby i ve stísněných podmínkách, včetně oslunění a osvětlení,“ komentuje vedoucí KAM Jiří Janďourek.
Navržená veřejná prostranství dobře odrážejí charakter čtvrti, jejich řešení se zakládá na jasné hierarchizaci prostranství, vymezení ulic a úzkých průchodů. „Předložený koncept udržitelné mobility zklidňuje dopravu v rezidenční oblasti a preferuje koncept pěšího města krátkých vzdáleností. Krajinářské řešení návrhu je detailně promyšlené a propracovaný je i koncept využívání a zasakování srážkových vod. Koncepce se zabývá také řešením Linserky a umožňuje dostatečnou flexibilitu a variabilitu pro další dohodu aktérů v území ve vztahu k potřebám města i soukromých subjektů,“ doplňuje Zuzana Koňasová.
Zachovali atmosféru
Člen komise, architekt a děkan na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci Osamu Okamura vyzdvihl, jaký důraz kladli autoři vítězné studie na kvalitu veřejného prostoru i na nakládání s dešťovou vodou, aby jí udrželi v této oblasti. „Do toho vnáší velmi zajímavé momenty, třeba park pod terasami podél Lucemburské ulici, který tematizuje velmi unikátní jizerskou krajinu,“ dodal.
Další člen komise a zastupitel Jindřich Felcman ocenil, jak autoři vítězného návrhu pracovali s úzkými průchody skrz obytné bloky. „Bude to podporovat takový ten charakter libereckých Stínadel, že člověk projde blokem nějakou úzkou uličkou. Bude mít překvapivé pohledy, bude to pro něj dobrodružnější místo. Trefili atmosféru toho místa,“ řekl. Vedoucí kanceláře architektury města Jiří Janďourek míní, že takto navržená koncepce ale nevytváří žádné nebezpečné místo. „Nevytváří ghetto ve smyslu úzkých uliček. Je to jen kousek bloku a pak pootevřený prostor,“ uvedl Janďourek.
Současná zástavba v této lokalitě má sedlové střechy, u nové se počítá se zelenými střechami. Janďourek odhaduje, že by tam mohlo vzniknout 350 až 400 bytů, z toho přes 100 na pozemcích města. Podle studie by zároveň z této oblasti měla vymizet velká parkoviště, která tam nyní jsou. Autoři vítězného návrhu navrhují postavit parkovací dům na okraji oblasti, poblíž prodejny Billa, a k parkování částečně využít i objekt takzvané Linserky.
Vítězný tým zpracuje po uzavření smlouvy podrobnou územní studii celého řešeného území, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu a koordinaci soukromých a veřejných investic. Zároveň zpracuje architektonicko-krajinářský návrh městských teras, jejichž úprava by mohla být jednou z prvních realizovaných akcí celého dlouhodobého záměru. Pozemky v této oblasti má asi 20 různých vlastníků, město jich tam vlastní nejvíce. Patří mu zhruba 10.000 m².
