Luhačovická plovárna
Původní funkcionalistická plovárna v Luhačovicích z roku 1927 se opět promění v živý areál městských lázní pro relaxaci i sport. Ačkoliv jsou Luhačovice lázeňským městem, ve kterém jsou součástí hlavních procedur nejrůznější koupele a vodoléčba, krytý plavecký bazén tu zjevně chybí. Tento nedostatek má vyřešit přestavba současné nevyhovující plovárny podle projektu mladého architekta Ladislava Semely, jehož návrh byl vybrán ve veřejné soutěži.
Přestože tedy byly už od počátku pevně dané prostorové mantinely a požadavek na zachování současné funkce plovárny – tedy koupání a letní slunění – nový projekt ukázal invenční a funkční řešení. Jeho autor Ladislav Semela se pokusil o citlivý přístup k okolní zástavbě a zachoval základní koncepci původní plovárny.
Urbanistické a historické souvislosti
Plovárna jako zásadní funkční, architektonický a urbanistický prvek spolu se čtyřmi lázeňskými penziony od architekta Bohuslava Fuchse tvoří jádro uceleného funkcionalistického souboru Bílá čtvrť. Dílem Bohuslava Fuchse je i samotné urbanistické řešení Bílé čtvrti a výrazná budova pošty. Spolu s hotelem Krystal tvoří ve městě funkcionalistickou odpověď na soubor secesních staveb, mezi jinými i od architekta Dušana Jurkoviče. Plovárna je nasazena na osu do samého vrcholu Fuchsem navržené urbanistické podkovy, kterou tvoří řady domů na ulicích Solné a Bílá čtvrť. Jádro podkovy je plocha vzniklá zatrubněním Solného potoka a tvoří tak jakýsi luhačovický Central Park.
Plovárna, budovaná společně s funkcionalistickými lázeňskými penziony Ivo, Kras, Avion, Viola a Radun v letech 1926 až 1927, tak svým významným umístěním v urbanistickém konceptu řídí všechny objekty ve svém okolí, přitahuje jejich hlavní výhledy a orientuje rekreační části.
Pozemek stávající i budoucí plovárny je tedy pevně daný urbanistickými souvislostmi. Cílem návrhu Ladislava Semely bylo sledovat Fuchsův urbanistický koncept i funkcionalistické tvarosloví původní zástavby.
Kompozice s jasnou myšlenkou
Kromě citlivého přístupu ke kontextu původního urbanismu bylo další myšlenkou propojit stávající funkci plovárny s novými požadavky. Výsledkem je návrh, který počítá s plaveckým bazénem se čtyřmi 25 metrů dlouhými dráhami, relaxačním bazénem, dětským brouzdalištěm, whirlpoolem, barem a venkovními zelenými terasami pro slunění.
Symetrická hmota navrženého objektu navazuje na velké atrium s terasami, které zachovávají kolorit plovárny s letním sluněním. Výrazný vstup do objektu zdůrazněný sloupy je alegorií k luxusu a majestátnosti římských lázní. Lázeňskou atmosféru 30. let minulého století dále podtrhuje jasná koncepce prostoru, bílá barva fasády a čisté linie vlastní funkcionalismu. Vnější forma stavby má podle jejího autora ctít zásadu Gottfrieda Sempera: být srozumitelná, dávat zvenku najevo svou vnitřní náplň, funkci a příslušnost k lázeňskému městu.
K výškovému snížení navrhovaného objektu vedla povaha terénu. Ten tvoří kotel, do něhož shlíží terasy, balkony a okna z okolních vil. Bazénová hala je proto umístěna v jeho nejhlubší části, a tím je minimalizována plocha střechy navazující na okolní terén. Původní sklon terénu tvořící kotel zachovává atrium s širokými zelenými terasami, svažujícími se k bazénové hale. Tyto terasy zakrývají nutné provozní zázemí plovárny, šatny a foyer. Z pohledu okolních domů tedy došlo k minimálnímu zmenšení současné zelené plochy. Takové řešení už samo nabídlo přímé propojení bazénové haly otvíravou skleněnou stěnou v jedné výškové úrovni se zelenými terasami. Zatímco zvenku dává tušit přítomnost bazénu velký kompaktní objem, z vlastní bazénové haly je příjemný výhled na terénní vlnu teras. Prostředí plovárny je tak komornější, což je lázeňskému prostředí bližší.
Plovárna v zeleném
Obnovou zelených ploch a opětovným vysázením aleje se eliminují nežádoucí světelné odrazy zpět do přírody, snižuje se prašnost, hlučnost a zvyšuje pohledová pohoda. Pro závlahu zelených teras bude využita voda z nádrže Marion na Solném potoku, sloužící pro dopouštění původní plovárny. Inteligentní skleněnou stěnou a rekuperační jednotkou se bude předehřívat čerstvý vzduch pro klimatizaci. Užitková voda a především voda pro bazény se bude předehřívat polem solárních kolektorů, využívajících výhodnou orientaci ke světovým stranám.
Plovárna bude tedy nejen zelená díky zatravněným terasám, ale v přeneseném slova smyslu i šetrná k životnímu prostředí a okolí. Autorovi návrhu Ladislavu Semelovi a všem jeho spolupracovníkům se podařilo navrhnout elegantní, jasnou a funkční stavbu, která navazuje na urbanismus Fuchsovy funkcionalistické Bílé čtvrti a dotváří ji v živý a příjemný lázeňský areál.
Lázeňská obnova
Kromě nové plovárny dojde v Luhačovicích i k přestavbě lázeňských domů. Před několika dny se společnost Lázně Luhačovice pustila do finančně nákladné, ale městu prospěšné revitalizace lázeňského centra. V rámci projektu budou zrekonstruovány budovy historických lázeňských hotelů. Od léta již probíhá rekonstrukce areálu hotelu Alexandria. V nejbližší době se počítá s kompletní rekonstrukcí lázeňského hotelu Morava, v jehož blízkosti vzniknou další dvě budovy. Ladislav Semela z firmy Uposs v současné době pracuje na projektu rekonstrukce Fuchsova lázeňského penzionu Radun v těsné blízkosti plovárny.
Městská plovárna Luhačovice
Místo stavby: Luhačovice, ul. Solné
Architekt: Bc. Ladislav Semela
Konzultace: prof. Ing. arch. Ivan Ruller
Techničtí konzultanti: Uposs
Investor: Město Luhačovice s podporou fondu Evropské unie
Zpracovatel projektu: Uposs
Hlavní projektant: Ing. Jana Semelová
Spolupráce: Ing. Vladimír Moravec, Ing. Jaromír Bednařík, Ing. Milan Petrů, KBprojekt, GISarch, Centroprojekt
Zahájení stavby: říjen 2009
Dokončení stavby: květen 2011
Projekt: Dokumentace k územnímu řízení odevzdána v červnu 2008.
(kak)
Vizualizace: Ladislav Semela
