Městský dům jako hřiště experimentů

V roce 2013 založili Sandra Gnigler a Gunar Wilhelm svoji architektonickou kancelář a krátce nato získali budovu ze 16. století na bývalém předměstí Linze. Od té doby ji postupně revitalizovali.

Budova Stadthaus se nachází na klidné ulici Lederergasse v oblasti centra města, kde nedaleká tabáková továrna propojuje hlavní náměstí Linze s přístavem. Zrenovovala a rozšířila se už existující stavba, jejíž základní hmota pochází ze 16. století. Proces trval několik let.

Nejprve se přestavěly prostory v přízemí na architektonické kanceláře společnosti, následně se vyklidily byty v 1. a 2. poschodí a rekonstruovala se jejich samotná stavební konstrukce. Další dva roky se pracovalo ve dva a půl podlaží nástavby.

Přístavba, která změnila vše

Aby rekonstrukce už existující budovy mohla proběhnout bez větších zásahů, kromě nadstavby se přidala do plánů i přístavba nového komunikačního prostoru se schodištěm a výtahem. Tímto řešením se mohly zachovat vlastnosti historické hmoty a zásahy vykonat co nejšetrnějším způsobem. Přístavba se realizovala v souladu s ekologickými, ekonomickými a konstrukčními požadavky na smíšenou konstrukci, ve které převažuje dřevěná konstrukce.

Když klient je sám sobě architektem

Protože byl tento objekt projektem samotné architektonické kanceláře, postavila se k němu jako k experimentu, na kterém zkoušela různé inovativní renovační metody a neobvyklá řešení. Například se jíl z výkopu v přízemní zpracoval do stěn z dusané hlíny, které se využily jako prefabrikované nosné části při nástavbě poschodí.

Díky použitému dřevobetonovému kompozitu se zachovaly století staré dřevěné stropy, které jsou takto zesílené i z hlediska statiky a stavební fyziky.
Pětiposchoďové točité schodiště bylo postavené ze speciálních odlitých betonových prvků. Volně stojící exteriérové schodiště je ovinuto kovovým pletivem, které v následujících letech obrostou úponky vinné révy a kiwi, čímže se ještě více zvelebí vnitřní nádvoří.

Architekti do nádvoří přidali i zelené střechy a odolnou sklolaminátovou mřížkovou podlahu. Zábradlí, které bylo potřebné na jiné stavbě odstranit, se na tomto projektu znovu použilo na balkonech. Dřevěná přístavba ze strany ulice má sloupko-příčkovou fasádu, která slouží vícero účelům, jako například ochrana proti pádu, požární ochrana, ale i jako samotná konstrukce.

Městský dům plný života

Kromě zmíněných ekologických, ekonomických a formálních hledisek byla pro architekty z kanceláře mia2 Architektur důležitá i sociální a komunitní stránka stavby. Sdílenými balkony a nádvořím chtěli vytvořit městský dům, který je plný života a ve kterém se dá plnohodnotně žít.

Zodpovědnost však cítili i vůči celému sousedství, do kterého dům chtěli začlenit. Strana orientovaná do ulice by měla být pro lidi stejně přívětivá, s parterem, skrz který lidé opravdu rádi procházejí. Lavička umístěná před hlavním průčelím slouží na odpočinek a architekti mají radost, že ji lidé i využívají.

Přirozeně ekologický

Dům byl napojený na městskou síť dálkového vytápění. Kromě toho má na střeše nainstalované fotovoltaické panely a solární termální systém, které mají sloužit jako doplněk na přípravu teplé vody. V přízemí se nachází centrální větrací systém. Jižně orientované balkony svojí dvoumetrovou hloubkou zabezpečují dostatek stínu, aby se předešlo přehřívání v létě. Díky těmto pomůckám by se mohlo upustit od složitých a energeticky náročných opatření na chlazení.

Lívia Laczová

Článek vyšel v časopisu ASB 6/2024.