Nová tvář filozofické fakulty
„Dnešní různorodé směsici budov školního areálu chceme dát společné téma tak, aby vzniklo skutečné univerzitní prostředí – kampus filozofické fakulty,“ říká autor projektu Petr Pelčák. Proměna by měla být díky evropským dotacím dokončena v roce 2015.
Vznik vědeckých center, prostorů pro výuku a dalších pracovišť byl umožněn díky čerpání fondů z Evropské unie, z nichž se Masarykově univerzitě od roku 2008 podařilo získat téměř devět miliard korun. Ze všech vysokých škol v České republice je tedy z tohoto pohledu nejúspěšnější. „Masarykova univerzita se zapojila hned do čtyř operačních programů, díky nimž získala zdroje nejen pro podporu výzkumu a vzdělání, ale i pro stavební investice do univerzitních budov,“ uvedla Lucie Šebelová z odboru výzkumu a projektové podpory. Z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace obdržela univerzita 6,2 miliardy korun. Program Vzdělání pro konkurenceschopnost, zaměřený na inovaci studijních programů, škole přinesl téměř 2,7 miliardy korun.
Část peněz univerzita použije k realizaci aktuálních projektů, mezi které patří projekt CERIT, díky kterému získá fakulta informatiky dvě nové budovy. Přestavba čeká i sídla fakult ekonomicko-správní a pedagogické; další finance poputují právě na projekt CARLA, díky kterému projde rekonstrukcí areál filozofické fakulty. Na ten získala univerzita finance z Evropské unie a částečně i státního rozpočtu – celkem 571 milionů korun.
Centrem živá piazzeta
V současné době tvoří filozofickou fakultu soubor budov, z nichž jeden trakt chátrá natolik, že musel být uzavřen. Nový projekt počítá s jeho demolicí a nahrazení novostavbou, další dvě budovy budou rekonstruovány.
Tyto budovy ohraničují dvůr, který je spojujícím prvkem kampusu, neboť přes něj vedou všechny komunikace mezi budovami, a zároveň je relaxační zónou mezi učebnami a dalšími pracovišti. „Dvůr je sjednocujícím prvkem kampusu i prostorem dávajícím mu osobitost a kvalitu prostředí. Bude proto nově upraven, aby mohl maximálně naplnit tyto požadavky,“ říkají autoři projektu.
Z praktických důvodů údržby a zásobování bude i nadále rozdělen na dlážděnou piazzetu při jeho spodní, jižní straně a na park. Na rozhraní obou těchto částí vznikne umístěním podzemních garáží výšková hrana, která bude vytvářet terénní lavice kvazi amfiteatrálního hlediště. To může být využito pro výuku pod širým nebem nebo pro funkci skutečného hlediště, protože vydlážděná plocha dvora může být jevištěm různých školních akcí. Na západní straně bude ukončena vodním bazénem s fontánou. Zvuk zurčící vody odrážený fasádami bude vytvářet příjemnou atmosféru piazzety.
| CARLA (Centrum podpory humanitních věd) Generální dodavatel: Zlínstav Investor: Masarykova univerzita Projekt: 2010 Realizace: 2012–2015 Architekt: Pelčák a Partner Architekti |
 |
 |
Příklad z anglosaských univerzit
Nádvoří se stane středem kampusu také proto, že do něj bude směřovat nově navržený vstup do areálu. Ten již tedy nebude veden do jedné z řady budov, nýbrž do prostoru mezi nimi, do jejich středu, ze kterého se pak bude vstupovat do jedné každé ze staveb souboru.
Dvě z těchto budov budou zásadně upraveny, čímž vznikne zcela nová kvalita kampusu a jeho formální ujednocení. Jedná se totiž o dvě rovnoběžně posazené budovy, které ze dvou protilehlých stran vymezují kampus. Budova D v prvním plánu vytváří čelo do ulice Arne Nováka, budova B2 potom ve druhém plánu pohledově kampus uzavírá.
Fasády obou těchto staveb – první přestavené, druhé novostavby – jsou z pohledových cihel se stejným členěním i stejnými typy oken. Vytvoří tak novou stavební substanci vymezující areál a dávající mu jednotící motiv i charakter. Jeho referencí jsou cihelné anglosaské univerzitní areály ve volné zeleni.
Nová budova B2 je navržena na místě provizorní stavby z roku 1922, která bude odstraněna. Ta bude mít šest nadzemních a dvě suterénní podlaží, v nichž bude umístěno podzemní parkování a depozitář knih propojený se stávající fakultní knihovnou, která je nejmodernější částí areálu, a přesto už svou kapacitou nestačí narůstajícímu počtu svazků.
Jejím prostorovým jádrem bude přes všechna nadzemní podlaží otevřená komunikační hala s přímým schodištěm ve dvou nůžkově uspořádaných ramenech a přímo osvětlená střešním světlíkem. Kolem ní jsou podél východní a severní fasády umístěny učebny, podél západní pak pracovny doktorandů a výzkumných pracovníků. V přízemí je umístěno auditorium, v posledním podlaží pak knihovna katedry historie. Vnitřní klima stavby je řešeno ekologickou a úspornou technologií chlazeného betonového jádra a restrikcí počtu a velikostí prosklených ploch na západní fasádě, která je nejvíce zatížená slunečním svitem.
Situace
(red)
Vizualizace: MISS3 pro Pelčák a Partner
Architekti
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
