Nové nádraží v Arnhemu – architektura budoucnosti

2. prosince 2015

Partneři sekce:

V severoholandském městě Arnhem bylo dokončeno supermoderní nádraží postavené podle projektu architektonické kanceláře UNStudio. Po futuristické špici Rotterdam Centraal se nyní další holandské město pyšní originální architekturou své dopravní křižovatky. Nádraží je výsledkem dvacetiletého komplexního ambiciózního projektu zahrnujícího množství dalších staveb a řešení infrastruktury.

Nádraží v Arnhemu je jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v Nizozemsku, kde se křižují lokální i mezinárodní trasy. Odhaduje se, že v roce 2020 nádražím projde 110 tisíc cestujících za den, a tak se přistoupilo ke stavbě nového komplexu. Je to jedna z největších poválečných staveb města a také jeden z nejnáročnějších, nejkomplexnějších a nejprogresivnějších projektů poslední doby v Nizozemsku a svého typu i v evropském měřítku.

Celý projekt totiž nezahrnoval jenom novou halu a rozšíření počtu nástupišť, ale také vybudování tunelu, nových garáží, autobusového i trolejbusového nádraží (Arnhem je jediné město v Nizozemsku, kde jezdí i trolejbusy), parkoviště pro kola a postavení nových obchodních a kancelářských prostor.

Plynoucí forma inspirovaná krajinou

Celý komplex navrhla architektonická kancelář UNStudio, v jejímž čele stojí známí architekti Ben van Berkel a Caroline Bos. Projekt nové nádražní haly nemá skoro žádnou rovnou linii, ale pouze organické tvary tvořící jednu velkou plynoucí vlnu. Architekti se vypořádali s nerovnostmi terénu a využili je pro zajímavou architekturu. Různé úrovně podlaží v jednotlivých částech komplexu na sebe plynule navazují a vzájemně se prolínají spojovacími schodišti, rampami či přemostěními. Van Berkel se údajně inspiroval krajinou okolo Arnhemu, která není úplně typicky holandská a vyznačuje se mírnými kopci a krásnými lesy s vřesovišti.

Součástí komplexu jsou i dvě výškové budovy, zvané věže, s barevným provedením fasády. Ta modrá, s vlnitou texturou má připomínat řeku Rýn, která protéká městem na jih od nádraží. Zelená věž zase poukazuje na krásný rozlehlý park Sonsbeek na severní straně.

Investor se rozhodl rozdělit časově projekt do dvou částí. V první fázi se vybudovaly garáže, tunel a podzemní stání pro pro kola, nástupiště, přístupový tunel pro pěší k nástupištím a postavily již zmíněné dvě výškové budovy. Rozšířil se také počet kolejišť a nástupišť. Součástí této fáze projektu bylo i zbudování příjezdového tunelu pro vlaky Dive-under, který umožňuje mimoúrovňové křížení vlaků v severo-jižním a západo-východním směru, a tím značně urychlí dopravu.

Kombinace oceli, skla a betonu

Nádražní hala a budova kanceláří s názvem K5 byly poslední fází realizace celého projektu. Nádražní hala je postavena z betonu, oceli a skla. V původním návrhu byla navržena celá konstrukce i střecha jako betonová. Architekti chtěli využít plastických schopností monolitického betonu a navrhli originální dvojitě zakřivený tvar, kde jedna část přechází plynule v druhou a vytváří unikátní plovoucí formu. Realizace takto zakřivené betonové konstrukce s vyloučením všech rizik by ovšem vyžadovala další náklady.

Z úsporných a technických důvodů se proto později rozhodlo o ocelové konstrukci. Složitou konstrukci dodala společnost Centraal Staal z Groningenu (CSG), jejímž původním zaměřením je konstrukce námořních lodí, ale která se v posledních letech specializuje také na pozemní stavby z oceli. Nádraží v Arnhemu je nyní unikátní kombinací betonu a oceli.

Komplexní forma a interakce

Výjimečným rysem projektu, na kterém spolupracovali inženýři z projekční kanceláře ARUP, je komplexní forma, limitované množství podpěr a strukturální interakce mezi jednotlivými částmi. Například patnáct metrů vysoké tzv. V-stěny fungují nejen jako nosná konstrukce garáží a budov nad nimi, ale šachty tvořené těmito stěnami zároveň slouží jako prostor pro chodníky, rampy a schodiště uvnitř garáží. Do šachet proniká denní světlo, což prostor garáží prosvětluje a vytváří neopakovatelný architektonický dojem.

Jednotlivé klíčové části stavby terminálu dostaly i svá jména. Jako například „Frontwtist“ – 16 metrů vysoký spirálový piliř z oceli a betonu, který vede z podzemního stání pro kola a je nejdůležitějším nosníkem střechy, nebo „Balkon“, což je betonová rampa vedoucí od náměstí před budovou do centra haly. „Backtwist“ jako důležitý nosník pro balkon, je i jedním z nosníků ocelové střechy. „Flip“ je potom hybridní konstrukce z oceli a betonu, která tvoří centrální podporu pro balkon a je také nejkomplexnější konstrukcí v celé hale.

Vzhledem k unikátnosti celého projektu se jednotlivé kroky a fáze konzutovaly s odborníky z celé Evropy a stavební firmy povolaly na stavbu nejlepší svářeče, betonáře i tesaře. Příprava a realizace celého obrovského projektu trvala dvacet let, ale stálo to za to. Arnhem se teď může pyšnit architektonicky výjimečným nádražím, které nejen přinese komfort cestujícím, ale bude jistě sbírat i ceny za architekturu. Nejméně dvě již má: za nejlepší stavbu z oceli i betonu.

Investor: ProRail (Správa železničních tratí), NS (Nizozemské dráhy), město Arnhem, provincie Gelderland
Architekt: UNStudio
Kontruktéři: ARUP, Arcadis, Van der Werf en Lankhorst, Movares, BAM A&E
Dodavatel: BAM, Ballast Nedam, Dura Vermeer
Realizace: 1997-2015