Autobusové nádraží Zvonařka je po rekonstrukci důstojným prostorem

Autobusové nádraží Zvonařka v Brně bylo dlouhou dobu ostudou města a místem, kterému jste se raději vyhnuli. Jak ho dokázali proměnit Chybik+Kristof Architects & Urban Designers za pouhý jeden rok?

Centrální autobusové nádraží Zvonařka bylo postaveno v brutalistním stylu mezi lety 1977–1988, aby nahradilo nedostačující kapacity autobusového nádraží u hotelu Grand. Nachází se 1,5 kilometru od centra města a 900 metrů od hlavního nádraží v Brně.

Umístění autobusového nádraží Zvonařka bylo zvoleno s ohledem na plánovanou výstavbu tzv. jižního centra a s přesunem hlavního nádraží na místo dnešního dolního nádraží, což se však nikdy nestalo. Od doby svého zbudování až do minulého roku zde nedošlo k větší rekonstrukci a autobusové nádraží tak bylo již řádně zašedlé a omšelé, což dokládá i to, že pravidelně vítězilo v anketě o nejostudnější část města. Úpravu nádraží poté iniciovali roku 2011 sami architekti.

Původní nádraží působilo skličujícím temným dojmem a vypadalo opticky nižší, než ve skutečnosti je, v rámci rekonstrukce získalo mimo jiné i speciální osvětlení, které míří jednak dolů na jednotlivá nástupiště, ale také směrem vzhůru ke konstrukci, která je natřena reflexní barvou a celý prostor se tak znatelně prosvětlil a odhmotnil, aniž by bylo zasahováno do původní železobetonové struktury.

18 000 cestujících za den

Aby si mohli čtenáři udělat obrázek o tom, jak zásadním a frekventovaným místem Brna Zvonařka je, připomínáme, že se jedná o hlavní uzel mimoměstské autobusové dopravy, kde se za den vystřídá na 800 regionálních, vnitrostátních i mezinárodních spojů. Nespočet místních nástupišť pak denně využije až 18 000 cestujících. Nové zastávky jsou oproti těm původním rozšířeny a přizpůsobeny pro bezbariérový provoz.

Rekonstrukce začala již v roce 2019, a to natřením konstrukce světlou reflexní barvou, čímž se prostor prosvětlil a opticky zvýšil – díky tomu cestující po dlouhé době neměli pocit, že jim „padá střecha na hlavu“. Následně byla opravena unikátní konstrukce ocelové příhradové střechy a osazeno na 400 LED světel.

Střecha nad nástupišti, která slouží pro parkování autobusů, byla rovněž modernizována a přibylo zde i padesát parkovacích míst pro veřejnost typu P + R. Přibyla také oblíbená parkovací místa K + R, na kterých řidiči pohodlně vysadí cestující. Nástupiště jako taková jsou poté rozdělena barevnými pruhy pro snazší orientaci cestujících. Přibyl i nový mobiliář.

Nová odbavovací hala

Aby bylo cestování ještě pohodlnější, vznikla zde nová, organicky tvarovaná prosklená odbavovací hala na severní straně nádraží, která se stává pomyslnou vstupní bránou do města a zároveň hlavní osou spojující všechna nástupiště pomocí průběžného chodníku. Zde jsou umístěny čekárna, veřejná WC, informace, směnárna a bistro.

Po průchodu halou se před návštěvníkem ukazují hned dvě tváře Brna – ty tvoří historická část Galerie Vaňkovka (původní budovy továrny, založené v roce 1865 Friedrichem Wannieckem) napravo a novostavba nákupní galerie nalevo. Do centra města se poté dostanete skrze nákupní galerii, průchodem mezi novými a starými budovami Vaňkovky, nebo pomocí tramvaje – v tomto roce přibude její zastávka v Plotní ulici, která těsně navazuje na východní stranu autobusového nádraží.

Roční oprava stála sto milionů korun, tři čtvrtiny z nich však pokryly evropské dotace. Z nádraží zmizely také nevkusné plechové stánky, které ho vizuálně oddělovaly od zbytku města. Co se ale na Zvonařce nezměnilo, je odjezdová hala se zázemím pro řidiče a dispečery; ČSAD Brno-město holding však plánuje zaměřit se na ni co nejdříve.