V kodaňském přístavu vyrostl park, kam lze utéct od ruchu metropole a najít klid v náruči přírody. Dánské studio Cobe přináší rozmanitost celého světa na místo, kam historicky připlouvaly lodě s exotickým zbožím i příběhy. Pod vrstvami zeleně se navíc ukrývá podzemní parkoviště.
Exteriér
A co děti, mají si kde hrát? Touto otázkou se mimo jiné zabývá nově vzniklé kreativní duo Nami Ñami. Manželé Eduard Herrmann a Klára Koldová navrhli experimentální hřiště. Tradiční houpačku a klouzačku tady nehledejte.
I hřbitovy procházejí modernizací. Možná je to pro někoho morbidní, na druhou stranu tato místa přivádějí nejen ke vzpomínání, ale i k objevování architektury. Za zmínku stojí například hřbitov ve Strašnicích v Praze, kde se návštěvníkům nabízí prohlídka krematoria nebo možnost uspořádání „jiného“, osobitějšího pohřbu. Koneckonců, hřbitov v Ďáblicích nabízí i možnost natrhání lučních květin na místní louce. Není proto divu, že se v tolik obletovaných a známých Mariánských Lázních rozhodli pro vytvoření modernějšího pohřebiště. Křišťálový strom je věru všechno, jen ne obyčejný.
Unikátní místo snoubící nový design zelené plochy s historií města. Tak by se dal stručně popsat Park historie, který podle návrhu architektů z ateliérů SOA a Koncept vznikl v západočeském městě Aš, a jehož součástí se stala revitalizace a modernizace několika hektarů parku.
Pětasedmdesátitisícový Zlín má ambiciózní plány, jak ve městě upravit řadu lokalit. Přispět k proměně má Kancelář architekta města Zlín, která po pětileté přestávce obnovila v roce 2021 svou činnost a kterou od té doby jako hlavní architekt vede Jindřich Nový.
V Pelhřimově vzniklo nové parkové náměstí. Z původně málo přehledného a neprostupného území se stalo místo otevřené. Otevřené světlu, vzduchu, ale i novým formám vzdělávání. Nachází se totiž mezi dvěma školami.
Varšava láká na rozmanité památky i zajímavosti. Je jako Fénix z popela, a to skoro doslova, jelikož během 2. světové války byla téměř zničena. Město však nabízí i krásné parky, mezi nimiž vyniká Mokotowskie pole, jeden z největších a nejoblíbenějších parků ve Varšavě. Není proto divu, že i zde proběhla významná revitalizace.
Jakmile se staneme rodiči, začneme nově vnímat také městský prostor. Architekti Aleksander Bednarski a Mariusz Komraus strávili se svými dětmi spoustu času na hřištích. Výsledky pozorování uplatnili u návrhu multifunkční platformy.
Tržiště Pod Kaštany ke Zlínu neodmyslitelně patří celá desetiletí. Moderní podobu mu nyní vdechli místní architekti z kanceláře Ellement architects. Oceňují ji nejen návštěvníci, ale i odborníci, což se projevilo i nominací na letošní Českou cenu za architekturu, či ziskem Grand Prix Architektů v jedné z kategorií.
Bratislava a Matúš Vallo. Toto spojení je v architektonických kuloárech známé každému. Díky němu se nyní ve spolupráci s českým studiem U/U podařilo oživit nikdy nevyužívaný prostor pod ikonickým mostem SNP. A proměna je to opravdu radikální!
Třináctipodlažní bytový dům v Sokolské ulici ve Zlíně z přelomu 60. a 70. let je klasickou připomínkou doby socialismu. A to včetně jeho bezprostředního sousedství. To se ale má díky plánované revitalizaci stát atraktivním místem k trávení volného času. Navíc je zajímavým příkladem participativního urbanismu, který zapojuje místní komunitu do diskuse o podobě okolí jejich bydliště.
Místo ukryté v samém srdci Portugalska prošlo proměnou. Rekonstrukce náměstí horské vesnice Piódão se neslo ve jménu břidlice. Dřívější parkoviště nahradily třešně a místo tak bylo opět navráceno pěším. Za projekt, který okouzlil především svou přirozeností si nominaci na prestižní cenu Mies van der Rohe Award 2024 odnesli architekti João Branco a Paula del Río z portugalské Coimbry.
Vídeňská radnice představila spolu s rakouským dopravcem ÖBB ambiciózní plány na přeměnu rozsáhlého území bývalého seřaďovacího nádraží na severovýchodě města v chráněné přírodní území. Magistrát chce přírodě navrátit plochu o 90 hektarech, hotovo by mělo být do roku 2030.
V posledních letech se Praha konečně začala zabývat i místy, která nejsou pro nikoho radostná. Jedná se o modernizaci hřbitovů. V zahraničí je to téma velmi časté a především otevřené k diskusi. V České republice se jedná spíše o deprimující a nepříjemný podnět. Časy se však mění, a i hřbitovy se dočkaly.
Nejprve náměstí s váhou, pak s tunelem - dnes po revitalizaci je náměstím s váhou i tunelem, a ještě majákem, jak ho nazývají autoři revitalizace architekti ze studia OVA. Náměstí se tak ze zbytkového prostoru, který zde zůstal po stavbě tunelu opět stalo místem setkávání. Houšť zeleně i parkoviště bylo nahrazeno otevřeným prostranstvím, prostorem, který může spojovat. Z bariéry a neprostupného území se tak stává významná spojka, křížení cest.