Českobudějovický Park 4Dvory navrací přírodu do města a lidem

Vegetace je dnes ve městech velice žádaným zbožím. Jenže právě pohled na "zeleň" jako zboží, pouhou komoditní složku kvality života, svým často instantním provedením přírodě škodí. Proto potěší, že M&P Architekti a David Prudík Architekti využili k řešení návrhu a realizaci projektu Park 4Dvory naprosto odlišné nástroje. V jejich konceptu hrála prim příroda a její sukcesní síly.

České Budějovice se sice mohou pochlubit přemyslovskou historií při založení sídla, nicméně jinými fragmenty své nedávné stavební minulosti se tolik pyšnit už nemohou. Jihočeská metropole se totiž posledních pár staletí řadila k městům vojenským, posádkovým. Kromě ikonického Švejka a rakousko-uherských kasáren 91. regimentu zde sídlily i pozdější útvary dělostřelců, pěchoty, motostřelců, tankistů.

Jako nehezké dědictví minulosti po nich zůstaly spousty vojenských objektů, střelnic a cvičišť, jizvící tvář krajského města na soutoku Malše a Vltavy.  Jedním z takových rozsáhlých areálů, sice s minulostí, ale bez budoucnosti, byl i prostor tankodromu, vybíhající na okraji čtvrti Čtyři Dvory, úzce přiléhající k areálu bývalých kasáren na ulici E. Rošického.

Polopřírodní území, zaplevelený ruderál zarůstající náletovými dřevinami, s několika torzy betonových staveb a hezkou řádkou černých skládek. Vůči nim v kontrastu mokřadní tůňky, z nichž se na jaře skřehotavě hlásily žáby. Místo dobré jen pro terénní běžce a pejskaře, zkracující si cestu mezi hlavními sídlišti Máj a Vltava.

Povšechně místo, stojící nejen na okraji města, ale i zájmu radních. Zdroj četných stížností, komplikací, jak už to s podobnými areály bývá. Nedá se přitom říct, že by území neskrývalo potenciál. I proto se kolem možného využití vedly diskuse prakticky po dvě desetiletí, jejichž výstupem byla i soutěž architektonických návrhů. Sešlo se jich, na regionální poměr dosud nebývalých, pětadvacet.

Park, který má svůj vlastní život

Z náročných kritérií poroty nakonec vykrystalizoval projekt, který obyvatelé Českých Budějovic s nadšením přijali za vlastní. Reprezentativní Park 4Dvory, za jehož návrhem stojí tvůrčí trio Markéty a Petra Veličkových (ateliér M&P Architekti) a Davida Prudíka.

Akcent na přírodní složku tu byl skutečně výrazný, protože divočina území zakončeného rybníky tu dominovala. A jako hlavní činný faktor tu vystupuje i nadále. Jak to? Veličkovi totiž velmi správně odhadli, že charakter zmíněného územního celku nelze chápat jako statickou a zakonzervovanou jednotku. Ale svébytný systém jednotlivých provázaných habitatů, podléhajících svému vlastnímu vývoji, ovlivněných sukcesí.

Tento ekologickými vědami dobře popsaný proces se zřídka zrcadlí v práci středoevropských krajinářů, a je proto dobré vyzvednout, jak funkčně jej architekti zapojili do svého konceptu. Park 4Dvory není složkou městské zóny, ale její doplňující zelenou součástí, nárazníkovou zónou a přechodem do otevřené krajiny.

Definován je jako prostor, v němž je řízená a usměrňovaná sukcese – tedy rozfázované změny ve složení společenstev rostlin a živočichů – součástí žádoucí proměny celého území. Laicky řečeno, nebudete na nesekané louce zbytečně sázet stromy, protože ty tam do dvaceti let porostou samy od sebe. Zdržíte se plošně působících vstupů do probíhajících dějů, jen je příhodně usměrníte.

Tento způsob vedení krajinářské práce (typický spíše pro lužní rozlivy Dunaje před Vídní a mechaniku poldrů v Holandsku nebo berlínský Park am Nordbahnhof) nebývá v Čechách často k vidění. Což je škoda i z ryze praktických hledisek: je to totiž velmi nenákladný způsob realizace komplexního prostoru.

Zeleně, která je, pravda, v nástupu trochu pomalejší, ale zato s dlouhodobou přidanou hodnotou nového přírodě blízkého celku. Hodí se doplnit, že České Budějovice v tom jsou trochu napřed: s podílem zeleně (včetně lesů) na rozloze města 10,33 % a parkové zeleně na rozloze města 3,2 % tu už o prospěšných efektech vegetace něco vědí. A právě proto je neinvazivní přístup architektů tolik oslovil.

Kde má být příroda, stačí vegetaci jen usměrňovat

Z čistě geologického hlediska je území Park 4Dvory spletitou mozaikou písčitých násypů a těžké jílovité půdy, která výrazně povrchově zadržuje srážkovou vodu. Členitý reliéf je pro ekology sympaticky náchylný k tvorbě sezónních tůní a mokřin, ale jinak krajně nevhodný pro cílenou výsadbu dřevin.

Umělé dosazování rostlých stromů by tu bylo podmíněno nákladným hloubením, vnosem specifického substrátu, drenáží, a to vše s přetrvávající nejistotou znehodnocení a rizikem odumření, kvůli neoptimálním podmínkám. Proto celý místně příslušný projektový princip řešení vegetace spočíval v ponechání větší části parku přirozenému vývoji.

Vyhotovená soupiska přítomných dřevin pak slouží jako podklad další práce, při níž jsou regulovány druhy nepůvodní a nežádoucí. U keřů jsou pročišťovány přehuštěné porosty, traviny jsou sesekávány jen podél cest. Lokálně jsou akcelerovány žádoucí procesy výsevem specifických druhů travin (vesměs pasivně, kupkováním a vypadáním).

To vše pod dohledem profesních botaniků a fytocenologů z místní univerzity. Území si tedy ponechává svůj charakter a jen lehce je ve svém vyznění modifikováno. Pořád ale zůstává onou divočinou, na hony vzdálené úpravnosti a kýči většině současných intervencí ve veřejném prostoru.

Prostor pro přírodu i pro lidi

Geometrická síť spojnic protíná celý Park 4Dvory. Kvůli inudaci areálu jsou vyvýšené nad terén, řešené štěrkopískovým násypem. Zbrázděná krajinka parku, s jeho přesypy a zatravněnými kopečky pak koresponduje s vloženými stavebními celky: kavárnou (zastavěná plocha 170 metrů čtverečních, kapacitně řešená pro 32 hostů), krytou terénní vlnou.

Naprosto důstojným místem k zastavení i posezení. Které, stejně jako množství ložených hřišť a sportovně-rekreačních prvků, svou nenápadností a provedením nenarušuje charakter místa. Ten si areál uchovává i po setmění, protože osvětlující tělesa se omezují jen na křížení cest. Není to instantní zelený bulvár, ale přírodě blízké území. A to je dnes velmi vzácné zboží.

Projekt Park 4Dvory byl nezávisle ohodnocen IFLA a dočkal se mnoha uznání: nominace BIGMAT a čestného uznání Presta Jižní Čechy (obojí 2015), čestného uznání Grand Prix Obce Architektů (rovněž 2015), nominace na Českou cenu za architekturu (2016), ocenění v soutěži Park roku (2017), v roce 2020 German Design Award winner – Excellent Architecture v kategorii, byl prezentován na mezinárodních konferencích v Barceloně a Innsbrucku.

Město České Budějovice v současnosti připravuje projekt na rozšíření Parku 4Dvory, jehož autorem bude opět ateliér M&P Architekti a David Prudík. Základní myšlenkou navazujícího projektu bude sjednotit nové prostory a pozemky a napojit je na již fungující část s jasně danou identitou.