Cukrouš, větrníky i lev. Známe vítěze netradiční soutěže o umělecká díla v pražské čtvrti
Porota složená z řad odborníků, umělců a zástupců developera vyhlásila vítěze umělecké soutěže ART.cukrovar. Celkem z 122 návrhů byla vybrána čtyři díla, která se budou realizovat ve veřejném prostranství nově vznikající čtvrti Modřanský cukrovar v Praze 12. Soutěž byla kontrolována a schválena Českou komorou architektů.
Uměleckou otevřenou dvoufázovou soutěž s workshopem vyhlásila společnost Skanska Residential s cílem získat návrhy výtvarných děl a prvků pro pět vybraných lokalit ve veřejném prostranství nově vznikající rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar. Díla mohla mít jakoukoliv výtvarnou formu a měla navazovat na kvality lokality, její historii a principy udržitelného rozvoje. Návrh měl dále zohledňovat edukativní charakter, zasazení cukrovaru do kontextu prostoru a času a zapojení uživatelů do tvorby a prožití místa.
„Kromě nezaměnitelné architektury a moderních udržitelných technologií se v projektu počítá i s výraznými uměleckými prvky, na jejichž výběr jsme přizvali odborné konzultanty, ale i zástupce města, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a generálního architekta projektu Chybik+Kristof,“ uvedl Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.
Neobvyklá veřejná soutěž
V nezávislé porotě zasedli sochař Pavel Karous, designér Maxim Velčovský, krajinářská architektka Štěpánka Enderle, Marie Foltýnová z Galerie hl. m. Praha, dále zástupci architektonického ateliéru Chybík+Krištof, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha, MČ Praha 12 a investora, společnosti Skanska Residential. Do rozhodovacího procesu byli zapojeni také zahradní a krajinářský architekt Ferdinand Leffler, urbanista Petr Klápště a socioložka Hana Jánská ze spolku Socionaut.
„Jako dlouhodobého kritika korporátního umění v rámci developerské zástavby mě zaujal netradiční účel této soutěže, kdy jsme namísto mělké korporátní tvorby realizované jen pro krátkodobé účely marketingu, cíleně hledali výtvarné objekty, které mají podporovat sociální a environmentální ambice nové pražské čtvrti. První kolo bylo anonymní, při výběru jsme tedy nemohli hledět na jména a zkušenosti autorů. Prioritní byla kvalita samotných návrhů reagujících na velmi konkrétní zadání. Poctivě jsme se návrhům věnovali, obhajovali jejich klady a pojmenovali zápory. Na výsledné čtveřici děl jsme se nakonec všichni jednomyslně shodli a s průběhem soutěže jsme byli velmi spokojeni (a ještě si užili spousty legrace). Ale hlavně pěvně věřím, že spokojená bude veřejnost, které jsou díla určena. Škoda, že jsou veřejné soutěže u soukromých stavitelů u nás jinak zcela neobvyklé,“ říká Pavel Karous, předseda odborné komise.
Celkem z 122 uměleckých konceptů od 68 autorů prošlo do druhého kola 10 návrhů. Ve druhém kole následoval společný workshop s porotou, investorem a architekty, kde umělci získali zpětnou vazbu a prostor pro dopracování svých návrhů. Z těch porota vybrala čtyři koncepty, které se budou v projektu realizovat. Pro jednu z lokalit porota nevybrala žádné z navrhovaných děl, navíc ale odměnila dva návrhy.
Vítězná díla
Lokalita č. 1 – vstupní místo
Severovýchodní roh areálu bude zdobit Cukrouš – kreativní prvek ve tvaru zvířete spleteného z kovových prutů a porostlého popínavými rostlinami jako srstí. Dle autorky Lindy Čihařové „bude díky nim živý, proměnlivý v čase a bude stárnout společně s lidmi, kteří zde budou žít“.
Porota ocenila umělecké pojetí díla, propojenost s přírodou i jeho proměnlivost v čase. Nekonkrétnost zvířete a skrytý odkaz v názvu Cukrouš je milou nadsázkou a probouzí fantazii. Porota dále kladně hodnotila dopracování díla, prověření možných umístění i technických a materiálových možností.
Lokalita č. 2 – prostor pro hru
Jedná se o pískoviště s vloženým modelem starého cukrovaru uvnitř s názvem „Industriální archeologie“ architektů Matúše Beráka a Jana Bittnera. „Skrze hru tu děti mohou býti badateli a archeology, kteří objevují minulou podobou cukrovaru“, komentují autoři své dílo.
Porota ocenila nápad spojení historie, archeologie a dětské hry. Kladně také hodnotí dopracování celého návrhu a využití recyklovaného materiálu rebetong.
Lokalita č. 4 – aktivní terasy
Pobytovým terasám poblíž budoucího náměstí Modřanského cukrovaru přidají na dynamice „Kinetické objekty – větrníky“ akademického sochaře Františka Svátka ve spolupráci s Evou Hubičkovou a Alenou Mocovou. „Skupina větrných kinetických soch svým pohybem, neustále se obměňující formou v nekonečném množství variant, mohou přispět k atmosféře relaxace a vhodně doplní modrozelenou koncepci celého projektu“.
Porota ocenila umělecké pojetí i výjimečné technické kvality návrhu. Jemný bezhlučný pohyb má až meditativní účinek.
Lokalita č. 5 – náměstí
Roman Kvita a Pavlína Kvita jsou autory sochy „Lev, co hlídá řepu“, která se objeví na novém náměstí a bude zároveň i vodním prvkem. „Při historické rešerši nás zaujala zmínka o ochranné známce, kterou cukrovar používal – lva s dvěma ocasy – jako výraz českého podnikání. Kombinací s cukrovou řepou připomínáme významnou minulost spjatou s průmyslovou érou,“ dodává autorská dvojice.
Porota ocenila symboliku loga bývalého cukrovaru vtěleného do prostorového objektu. Socha má výrazné výtvarné kvality. Dále kladně hodnotila přesvědčivé technické dopracování návrhu.
Pro jednu z předem vybraných lokalit (lokalita č. 3) se porota rozhodla nevybrat žádné z navrhovaných děl. Naopak ale navíc ocenila dva návrhy, které se neobjeví v chystané etapě projektu Modřanský cukrovar, ale investor zváží jejich realizaci v některé z budoucích etap. Jedná se o „Krystal“ Lucie Rónové a „Modřanskou bránu“ Miriam Kaminské.
Hodnocení poroty i doporučení pro dotvoření děl do výsledné podoby jsou součástí Protokolu o průběhu soutěže, který je spolu s dalšími materiály k dispozici na webové stránce Soutěž ART.cukrovar | Skanska. Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar nabídne v 6 fázích přibližně 800 bytových jednotek na ploše 58 tis. m2. V současné době probíhá výstavba první etapy s plánovaným dokončením v příštím roce.
