Hostivařské kolumbárium na rozkvetlé louce

V posledních letech se Praha konečně začala zabývat i místy, která nejsou pro nikoho radostná. Jedná se o modernizaci hřbitovů. V zahraničí je to téma velmi časté a především otevřené k diskusi. V České republice se jedná spíše o deprimující a nepříjemný podnět. Časy se však mění, a i hřbitovy se dočkaly.

Veřejnost proto uvítala zajímavý návrh, který se podařil architektům na hřbitově v Hostivaři, kde už situace začínala být minimálně tristní.

Vzhůru do dějin

Hřbitov se nachází na Praze 10. Trochu zastrčené místo posledního odpočinku je rozděleno na dvě části. Nespornou výhodou případné návštěvy je, že jak v jedné, tak i v druhé části naleznete velmi zajímavé secesní plastiky pocházející z 19. století. V parku se dokonce nalézá i památník Květnového povstání v roce 1945, a pomník padlým během války, jehož autorem je sochař Vendelín Zdrůbecký.

Hřbitov upoutá i tím, že tu našly místo posledního odpočinku takové významné osobnosti jako je Antonín Švehla, kněz Xaver Dvořák anebo básník F. X. Šalda. Pro tafofila ideální a dovolím si říci dokonce pestré místo, pro truchlící a pozůstalé prostor mezi minulostí a přítomností, které čas od času lákalo různá individua k poškozování.

To se rozhodla Praha změnit. Důvodů je více, ale především dva jsou nejdůležitější. Hlavní město se neustále rozrůstá a poptávka po kolumbáriích roste. Tím druhým pak je velký zájem po originálnějším způsobu pohřbívání, což by hřbitov v Hostivaři mohl splňovat.

Nutnost rekonstrukce

Rekonstrukce stávajícího hřbitova byla opravdu nezbytná. Původní část má kapacitu 905 hrobových míst. Nacházejí se tu jak hrobky, hroby, tak urnové plochy. Proto se Praha rozhodla, že Hostivař rozšíří o novou část hřbitova, která naváže na ten současný.

V architektonické soutěži vyhrál první místo autorský tým složený z následujících odborníků: Ing. arch. Stanislav Krčmárik, Ing. Ľubica Lašáková, Ing. arch. Lukáš Radošovský, Ing. arch. Róbert Bakyta, Matúš Grega-Jakub, Ing. arch. Peter Janeček a Ing. Ivan Boroš.

Důvodem, proč porota ocenila tento originální návrh byla čistota a přesvědčivost architektonického řešení. Jedná se o minimalismus, který je nadčasový a rozhodně se pro hřbitov v Hostivaři hodí, jelikož ve výsledku ničemu nebrání. Neotřelé budou především nové zdi, které kopírují tvary těch starých. Doufejme, že snad je postaví bytelněji, něž velmi předraženou a deset let starou hřbitovní zeď na Malostranském hřbitově na Praze 5. Ta je nyní už pro ostudu.

Vzniklé kolumbárium velmi příjemně zapadne do celkové lokality. Navíc naváže na stávající strukturu hřbitova. Pravdou je, že kolemjdoucí nejsou přímo vybízeni k návštěvě tohoto prostoru, což je u jiných hřbitovů, kde se nachází kolumbárium, velmi časté a mnohdy i nepříjemné. Zde se jedná o volný zarostlý prostor plný květin, zelené trávy a inspirujícího meditativního prostoru se zkrouceným stromem.

Místo je rozděleno na 3 části:
• Vstupní prostor
• Zázemí
• Místo s kolumbáriem se vsypovou loukou, vede tudy mlatová stezka pro pěší

Velmi zajímavou myšlenkou je i ukládání uren, které se stanou součástí místa. Jedná se o pravidelné válcové niky v obvodových zdech z pohledového betonu. Rozhodně tedy nenaruší meditativní prostor. Co se týče vzhledu uren, tak půjde především o originální nádoby z jednotného designu.

Opomenout nesmíme ani umělé osvětlení, které zapadne do okolního prostředí a informačního systému. Celková částka této výjimečné a jednoduché stavby by neměla přesáhnout 36 milionů korun a dokončena by měla být v září 2024.

Moderní architektura na hřbitovech

Nedávno se velmi zdárně povedla rekonstrukce Ďáblického hřbitova, který se považuje za jeden z nejzáhadnějších a nejkontroverznějších hřbitovů v Praze. Provází jej temná a ostudná minulost, která se již mohla nesčetněkrát vyřešit. Obrovská diskuze se týká otevření hrobů, ve kterých se nacházejí jak příslušníci komunistického odboje a jejich nevinných dětí, tak naši hrdinní parašutisté z dob heydrichiády.

Na to konto se povedlo vytvořit díky vedení organizace Hřbitovů a pohřebních služeb v Praze, společně s neziskovou organizací Ke Kořenům, místo, kterému se říká Les vzpomínek. Jedná se o velmi decentní, uctivou a zároveň ekologicky dobře řešitelnou rekonstrukci. Nová myšlenka se chytla a má řadu následovníků. Za zmínku stojí rovněž  hřbitov v Bohnicích. Je vidno, že ekologické a moderní hřbitovy se i v Praze stanou samozřejmostí.