Keltské hradiště Závist: Lidé se bouří proti návrhu Josefa Pleskota
Středočeský kraj bude do 15. ledna přijímat podněty od veřejnosti k projektu úprav keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy. Následně je vyhodnotí. Projekt vzbudil negativní reakce veřejnosti, odpůrci se podepisovali pod protestní petici.
Vadí jim mimo jiné použití betonu a štěrku na místě keltského hradiště. Autor návrhu Josef Pleskot namítl, že betonové desky vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody.
Podle krajského radního pro kulturu Václava Švendy (Spojenci) jde o projekt Dolních Břežan, do nějž se kraj rozhodl vstoupit. Chystá se proto také jednání přímo na hradišti. Uskuteční se, jakmile to počasí umožní. Starosta Dolních Břežan a hejtmančin náměstek Věslav Michalik (STAN) zdůraznil, že projekt je součástí koncepčního přístupu obce k její keltské historii a Dolní Břežany podle něj dlouhodobě spolupracují s odborníky.
Vadí beton i rozhledna
K zastavení výstavby v místě keltského hradiště vyzval Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS). Podle této organizace se v projektu připravuje pokrytí historicky nejvýznamnějšího prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek, které mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem.
„Projekt prostřednictvím betonových sarkofágů jakoby přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou,“ uvedl člen mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS Martin Horáček z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Podle Horáčka je vzhledem ke své velikosti problematická i současná stavba rozhledny.
Projekt je podle národního komitétu ICOMOS i v rozporu s téměř všemi odpovídajícími mezinárodními dokumenty památkové péče a vyzval k zastavení výstavby podle projektu v současné podobě. Zároveň ale podporuje diskusi vedoucí k nalezení „optimálního a důstojného pojetí prostoru akropole,“ doplnil prezident českého komitétu ICOMOS Václav Girsa.
Změny nejsou nevratné, uvádí architekt
Architekt projektu Josef Pleskot namítá, že betonové desky zabrání dalšímu protékání vody sutí a ničení archeologických nálezů pod násypy. „Beton je minerální materiál, je součástí naší kulturní přítomnosti a pro mě to není materiál hanlivý, nekvalitní, zavrženíhodný. Je to civilizační materiál naší doby a dlouho tomu tak bude, protože je velmi sofistikovaný,“ prohlásil architekt. Podotkl také, že nejde o nevratné řešení.
Projekt obhajuje i ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík. Podle něj je připraven tak, aby nenarušil dochované archeologické části. Například rozhledna je posazena do archeologické sondy, stejně jako její kotvení, a nijak nenarušuje nálezové situace.
Také kraj už dříve uvedl, že u stavby rozhledny provádí prostřednictvím Ústavu archeologické památkové péče odborný dozor. Podle ředitelky ústavu Ireny Benkové jsou paty rozhledny kotveny do skály a nenarušují archeologickou situaci a výkopy pro elektřinu jsou vedeny staršími vykopanými trasami.
Podobným způsobem je podle Maříka připravena i druhá etapa projektu. Terénní zásah v některých úsecích může dosáhnout maximálně 50 centimetrů, ale může se ještě snižovat. Podle Maříka by nemělo být nic z dochovaných terénů ani kamenných konstrukcí dotčeno.
Evropsky významné naleziště
Systematický archeologický výzkum akropole oppida Závist byl realizován v 80. letech 20. století a ukončen v roce 1990. Archeologické sondy na místě nebyly zasypány. Tato náprava na náklady Středočeského kraje byla uskutečněna o deset let později.
„Došlo k zavezení akropole recentním materiálem, pro odlišení od neprozkoumaných pravěkých vrstev byla vytvořena signální vrstva z drcených tašek. Na povrchu zavezené akropole byly žulovými patníky naznačeny půdorysy nejstarších kamenných staveb na našem území,“ vysvětluje ředitelka Ústavu archeologické památkové péče Irena Benková.
Jde patrně o nejstarší objekty z kamene i na území střední Evropy. V západní části zkoumané plochy akropole se dochovaly základy biskupského altánu, jehož základy byly rekonstruovány a na něm postaven dřevěný informační altán, který všem návštěvníkům místa poskytuje informace nejen o výsledcích archeologických výzkumů akropole, ale i o geologii okolí.
Na území Středočeského kraje jsou identifikována tři keltská oppida: Závist (blízko Dolních Břežan), Stradonice (blízko Nižboru), Hrazany (blízko Sedlčan). V roce 2002 došlo k dohodě s obcí Nižbor (oppidum Stradonice) a část zámku v majetku obce Nižbor se stala Informačním centrem keltské kultury.
