Nebušické oko: Vyhlídka uprostřed polí

Nebušice. Městská část na severozápadním okraji Prahy, která si i navzdory překotnému rozvoji v posledním desetiletí uchovává do jisté míry vesnický ráz. Vydá-li se člověk pryč ze zástavby do polí dojde po krátké procházce k Oku. I kdyby sebevíc spěchal, musí se to zastavit a objekt blíže prozkoumat.

Nepřehlédnutelný, přesto však decentní vstup do krajiny mají na svědomí studenti Fakulty architektury ČVUT z ateliéru Seho-Poláček. Jedná se o jejich design-build projekt, výuka formou „navrhni a postav“ umožňuje studentům stavbu nejen vymyslet a nakreslit, ale také vlastníma rukama realizovat.

A tak se také stalo, že v místech, kde se potkávají dvě polňačky, a nabízí výhled na panorama Nebušic a vzdálené dominanty Prahy, vyrostlo Oko. „Dobrodruhu rozhlednou, malému průzkumníku houpačkou, fotografu rámem v krajině… Oko je vyhlídkou uprostřed polí,“ uvádí autor návrh Jan Čech.

Oko zapadá do okolí, působí lehce a je transparentní. Jeho tvar určují ohýbané dřevěné nosníky střetávající se na horizontální ose. Hravost podporuje skrytý mechanismus umožňující pohyb objektu do stran a vychýlení jeho svislé osy.

Hlavní nosnou konstrukci Oka tvoří 20 ohýbaných BSH profilů (lepené lamelové dřevo), 18 vnitřních profilů je ze smrkového dřeva, 4 krajní profily z modřínového dřeva. Pro větší odolnost jsou BSH profily chráněny krycími lamelami z modřínu. V příčném směru jsou hranoly spojeny nerezovými svorníky.

Pohybový mechanismus tvoří dva pogumované válce, po kterých se objekt kolébá. Konstrukce je doplněna řadou ocelových prvků, které zabraňují vysunutí Oka z mechanismu válců.

„Oko je více než klasickou rozhlednou. Je rámem v krajině neobyčejného organického tvaru, vyhlídkovou plošinou několika úrovní nebo nekonvenční houpačkou,“ podotýká studentský tým, který rozhlednu vytvořil pod vedením svých pedagogů Hany Seho a Jiřího Poláčka.