Oáza pod Ufem: Pod bratislavským mostem SNP vzniklo útočiště skejťáků

Bratislava a Matúš Vallo. Toto spojení je v architektonických kuloárech známé každému. Díky němu se nyní ve spolupráci s českým studiem U/U podařilo oživit nikdy nevyužívaný prostor pod ikonickým mostem SNP. A proměna je to opravdu radikální!

Bratislava se za posledních pár let pod vedením primátora a architekta Matúše Valla, co se urbánní politiky týče, blíží progresivním západním metropolím mnohem rychleji než Praha. Vallo si mezi architektonickou scénou a zastupiteli získal zasloužený respekt, jelikož se mu podařilo propojit tyto dvě strany jedné mince tak, aby prosperovalo město, veřejný prostor, a tedy jeho obyvatelé. To je vše, jen ne jednoduché.

Nyní zde do mozaiky kvalitních městských projektů přibyl další kousek. Dlouho nevyužívaný prostor pod ikonickým „ufem“, mostem SNP z 60. až 70. let minulého století, se podařilo probudit k životu. A jelikož jde o kolečkové sporty, není překvapením, že u toho nechyběla parta architektů-skejťáků z pražského studia U/U, která před pár lety podobným způsobem proměnila podchody u pražského metra Vltavská.

Ostře sledovaný spot

„Opuštěný prostor byl dlouho sledován jako ideální místo pro kryté volnočasové aktivity. Vzhledem k existujícím nikám v konstrukci je zřejmé, že byl při stavbě zamýšlen jako osvětlený veřejný prostor. Místo však chátralo. Část prostoru byla dokonce oplocena,“ uvádí projekt architekt z U/U studio Lukáš Kalivoda a dodává: „Sám Matúš Vallo rád vzpomíná, jak si před nástupem do funkce myslel, že se za plotem skrývá něco důležitého. Pak ale zjistil, že tam není vůbec nic.“

Tak vznikla idea, jak zabít dvě mouchy jednou ranou – oživení místa sportovištěm, které vyznavačům kolečkových sportů poskytne kryté útočiště. Byl to ovšem úkol náročnější, než by se zprvu mohlo zdát. Hlavním důvodem je velmi komplikovaná situace s inženýrskými sítěmi. Jak v konstrukci mostu, tak v ploše pod ním totiž vedou potrubí a kabely spojující centrum města s největším sídlištěm Slovenska Petržalkou, a jak tomu u normalizačních projektů často bývá, nejsou zmapovány tak, jak by měly být.

Dynamický průběh

Celému procesu předcházela dlouhá a komplikovaná jednání se správci inženýrských sítí a také to, že se další nezakreslené sítě objevovaly během procesu projektu. Návrh se tedy od počátečních skic až po finální realizaci několikrát měnil. Aby bylo vyhověno všem požadavkům, bylo realizováno množství revizních otvorů a úprav povrchů, které jsou sofistikovaně zakomponovány v návrhu, a také pás dlažby uprostřed skateparku, který je v případě havárie vodovodu možno jednoduše odstranit, čímž se minimalizují náklady údržby.

„Poslední významnou změnou bylo rozhodnutí města postavit skatepark přímo na stávajících betonových základech. Celý skatepark měl být původně z bezpečnostních důvodů zapuštěn asi o patnáct centimetrů oproti cyklostezkám. Díky této optimalizaci byly do projektu přidány překážky a obrubníky z leštěné žuly, které se staly nejoblíbenějšími prvky, a zároveň plní bezpečnostní funkci oddělení skateparku od okolních komunikací,“ upřesňuje Lukáš Kalivoda změnu projektu.

Beton v oživení barev a pohybu

Autoři skatepark zakomponovali do existující konstrukce mostu, který dvěma pilíři vymezil skatepark na dva segmenty. Ty fungují samostatně, i jako celek. První segment, navazující na nové workoutové hřiště, je vyhrazen zkušenějším jezdcům s překážkami na olympijské úrovni. Druhý segment je koncipován jako volnější plocha s menšími překážkami – ve skate terminologii takzvaná plaza, která poslouží jezdcům všech úrovní.

Plazu ukončuje široký bank (rampa ve formě nakloněné roviny) a rádius na jeho středu, jenž volně kopíruje původní svah podpírající most. Jak je u U/U zvykem, ani zde nechybí barvy. Celý skatepark zahalila barevná kompozice Jakuba Karlíka, která proměnila betonovou džungli v energickou oázu pohybu a barev, jež se s plochou 1350 m2 zařadí mezi největší na Slovensku a díky osvětlení v původních mostních nikách bude sloužit svým uživatelům nejen za každého počasí, ale také po setmění.

Čeho se zastupitelům hlavního města Slovenska, U/U studiu a všem zúčastněným celého procesu podařilo dosáhnout, je jedním slovem obdivuhodné. Z opuštěného místa přímo u centra metropole se tak vytvořila lokalita, která má potenciál proměnit energii této části města a stát se novým katalyzátorem městského dění i sociálních vazeb mezi obyvateli. A přesně taková místa naše města potřebují jako sůl.

Text: Jan Bureš
Článek vyšel v časopisu ASB 3/2024.