Procházka nad lomem, na kterou se může vydat i rodina s dětmi

V zimě vás zasněžená sjezdovka zabaví na celé dopoledne, v létě se odtud dá vyrazit na celodenní trek po beskydských hřebenovkách. Co si ale počnout v Horní Bečvě, když chcete jen na pár hodin na vzduch? Zkuste procházku nad lomem!

Horní Bečva neměla úplně štěstí a v průběhu posledních několika dekád pozbyla mnoho ze své autentičnosti. Na necelých 2400 stálých obyvatel dnes připadá 500 rekreačních objektů. Na někdejší kempy a koliby u vodní nádrže brzy navázaly ve velkém ski hotely a restaurace.

Kdysi rázovitá valašská osada přešla k sezónnímu režimu zabydlení, stala se místem, které jen málo nabízí těm, kteří sem nepřijeli lyžovat, natož pak místním. Pro výletníky přitom nenabízí kromě vleků v lokalitě nic, pro turisty je jen výchozím bodem k výpravám.

A rožnovští architekti ze studia Henkai se s tím pokouší svým projektem něco udělat. Ve skromných měřítcích, ale prakticky. Dávají, nebo spíše vrací Horní Bečvě Procházku nad lomem.

Zpřístupnit lákavou lokalitu

Kopec s výhledem na vodní nádrž, s odtesanou hmotou zářezu kamenolomu, nacházející se v těsné blízkosti parkoviště a autobusové zastávky, k návštěvám lákal vždy. Dílem proto, že moc jiných rozptýlení se tu nenabízelo. Nicméně nezpevněná stěna pískovcového lomu nebyla pro krátký rodinný výšlap zrovna bezpečnou lokalitou.

Zpřístupnit ji neinvazivní sítí vycházkových tras tedy znamenalo velké plus pro lokalitu i celou Bečvu. Architekti (ve velmi produktivní spolupráci se studiem ZAHRADA-PARK-KRAJINA) se přitom nepatrně inspirovali dobou, kdy byl ještě Rožnov městem s klimatickými lázněmi, a na kopce v jeho okolí vedly obtížností „odstupňované“ zdravotní cesty. I na Procházku nad lomem proto můžete vyrazit po trase s přednastavenou obtížností.

Mírnější trasa vás provede mladým lesem, budoucím arboretem, představujícím svou výsadbou lokální druhy dřevin, doplněnou o ukázky regionálního lesnického hospodaření. Zvolit můžete i náročnější trasu skalním výchozem, přímo po koruně lomu. Strmý svah dává zabrat fyzičce, a proto výletníci docení vsazenou vyhlídkovou lávku, na půl cesty, vystrčenou kolmo proti srázu lomové stěny.

Podivovat se z ní ale můžete jen přirozeným sukcesivním procesům, za skutečným výhledem musíte až na vrchol. Ten těží ze své z absence vrcholové plošiny a ze své zvrásněnosti. Proto tu také mohou v těsném sousedství existovat tři minimalistické vyhlídkové objekty.

Malé velké cíle

Společný jim je kovový profil nosného rámu nad terén mírně vyvýšené konstrukce (vytvořený z pozinkované oceli natřené načerno), s dřevěnou podlážkou a plochým dřevěným stropem-střechou. K čemu mají sloužit? Architekti netlačí jejich využití jedním směrem a raději je představují jako kombinované body, vyzývající k výhledům, podbízejícím kontemplaci, zamyšlení.

Nabízí posezení (mobiliář tvoří pevné hranoly a kostky) i příležitost pro rodinný piknik, rozdání cílovek za výstup. Výhled do dálek nabízí jen čelní z trojice těchto zastavení, zbylé dva jsou spíše odpočinkovým zázemím. I proto je potěšující, že samy o sobě místo razantně nemění a vystupují z něj.

Sousedí s nimi „tmavý“ smrkový porost a světlejší zóna borovic, ostrohranné balvany porostlé mechem. Trojice vrcholových objektů je přitom jen třešničkou na dortu a vzhledným vyústěním všech stavebně-terénních úprav. Na vrchol už dnes nevedou zrádně klouzavé a nebezpečné pěšinky, ale cesty zpevněné a sypané šotolinou, v rizikových partiích doplněné o pažení z dubového dřeva a lanoví.

Teď už je to místo, kam se nemusíte bát vyrazit s dětmi. Místo, které se s postupem času stane o něco víc splývající s přírodou, až střechy vyhlídkových objektů zarostou zelení a mech zahladí hrany kamenem vyložené cesty k vrcholu.

Pokud jste turisté, dalo se v Horní Bečvě dobře bydlet i najíst, ale jinak se odtud dalo vyrazit jen „někam dál“ nebo na lyže.  Henkai Architekti k tomuto pobytovému itineráři přidali další prvek, nabídli krátkou Procházku nad lomem. Příležitost zjistit, že mezi vleky a hotely je to vlastně docela hezký kousek Beskyd.