Středomořská oáza nad Prahou se inspirovala Fibonacciho posloupností

Ve svahu nad řekou, v místech, kde se Vltava nadechuje k oblouku meandru, vyrůstá z břidlicové skály obnovený historický vinohrad. Architekti z ateliéru Marco Maio Architects pro něj navrhli útulné patio, do něhož propsali principy i duch středomořského stavitelství.

Kamenné zídky dělí trojskou stráň pod neoklasicistním zámečkem château Jabloňka na úhledné terasy, na nichž se pěstovalo víno už za Karla IV. Nejspodnější část vinohradu patří patiu, jehož půdorys připomíná zákrut řeky, vodní vlnu nebo linku Fibonacciho spirály, podle níž architekti svou intervenci nazvali.

Ani metafora vody není bezpředmětná, jak dosvědčuje architekt Marco Maio: „V prostoru se v minulosti vyskytoval vodní zdroj a protažením linie stávající křivky jsme skutečně vytvořili vlnu – docela neobvyklý tvar, který může vodu připomínat. Tu jsme nakonec na místo přivedli alespoň v kompromisní podobě: cortenovou mísu lze použít buď jako krb, nebo jako vodní prvek.“

Návrh vychází z kamenné ruiny neobvyklého zaoblení, na kterou v místě narazili během
kultivace vinohradu pro pražské vinařství Jabloňka. Architekti Marco Maio, David Obrovnik, Kaja Likar a Katarina Kobale naznačený půdorys doplnili o zmiňovaný Fibonacciho rozměr, přidali soudobé zdivo a vytvořili tak příjemný prostor.

„Při prvním ohledání místa jsme se nechali inspirovat úvahami, jak to tu kdysi nejspíš vypadalo. Zřícenina zdi zarostlá zelení a zaklenutá mezi vinicemi navozovala romantický pocit staré antiky. Později, během studia prostoru a pátrání po jeho historii, jsme zkrátka následovali vlastní instinkt: myšlenka vytvoření středomořské oázy se nám zdála nejpřirozenější,“ popisuje Marco Maio úvahy, které jeho tým vedly k výslednému tvaru.

Kámen i ocel

Opěrné zdi jsou doplněné vápencem a opukou. Oblou „niku“ z protější strany provází jemná křivka protilehlé zdi. Přívětivý pocit z místa prohlubuje organická skladba přírodního kamene, jehož zdivo se navíc na obou stranách otevírá pohledům na schodiště vedoucí do vinic.

Plynulost prostoru, který zároveň skýtá klid a bezpečí, je jednou z jeho největších předností. „Chtěli jsme vytvořit prostředí, které se pro uživatele stane hravým a zajímavým na každém kroku. Otevření křivky z obou stran vnímáme nejen jako funkční, ale také vizuálně důležité.“

Velkou kvalitou prostředí vinařství Jabloňka je variabilita daná jak proměnou vinic v průběhu ročních období, tak důmyslným konstrukčním prvkem v podobě cortenových dveří vsazených do obvodových zdí. Zavřené poskytují pohled na živý povrch oceli a dodávají místu jakousi oporu, otevřené nabízí další výhled do krajiny, v níž se pod vinicí rozpínají duby. (Za cortenovými dveřmi vsazenými do vnitřního oblouku patia se skrývá vinný sklípek.)

Pohled do hlubokého ostění vyvolává údiv a návštěvníka nenuceně ujišťuje o bezpečí prostoru: za tak širokou kamennou zdí může zůstat se svou sklenkou vína zcela v poklidu. Volba materiálu dodává architektonickému řešení další rozměr: „Corten vytváří krásný kontrast s přírodním kamenem, ale zároveň rezonuje s původním, historickým. Kontrast nese i sám v sobě: ocel se obecně považuje za studený materiál, ale corten barvou a texturou vyzařuje teplo. Je živý; jeho patina reaguje na povětrnostní podmínky a vytváří různé tóny. Neustále se mění a stárne, zatímco původní kámen zůstává stabilní,“ vysvětluje Marco Maio.

Fibonacci na dlažbě

Protiklady a hravost prostupují celou realizací: historický kámen doplnilo soudobé zdivo a ocel, prostor patia má intimní charakter, proti němuž stojí myšlenka otevřenosti a propojenosti, pevný, trvalý materiál doplňuje živý charakter ocelové patiny. Terasa se dělí do dvou výškových úrovní. Tu spodní tvoří průchod, z něhož se po dvou cortenových schůdcích vystoupí do prostoru patia.

Corten se objevuje nejen na dveřích: jemný akcent vytváří zmiňovaná mísa stranou od degustačního stolu. Nabízí se otázka, co by Fibonacci řekl na umístění čtvercové dlažby. Přítomnost zemitých tónů či kresba stínů na matném povrchu kovu by ho ale nejspíš uvedla do meditace nad sklenkou raritního Ryzlinku rýnského červeného místní výroby.

Článek vyšel v časopisu ASB 4/2023.