Výstavba definovaná prázdnem: Nový koncept plánování měst se zrodil ve Švédsku

Jak vytvořit novou městskou zástavbu? Historicky se vystřídaly různé přístupy, jak vůbec pojmout otázku plánování měst, ve Švédsku to teď zkoušejí jinak - v pomalejším rytmu, aby se člověk dokázal na vzniklé změny adaptovat, s participačním programem, pokládáním otázek bez zátěže, že na každou je vždy nutné najít odpověď. A všechno to začíná prázdnem.

Lund se nachází v provincii Skåne a patří mezi nejstarší města ve Švédsku. Relevantní je však i dnes, díky tradici místní univerzity a s přispěním vědeckého parku Ideon je označován za “město nápadů”. Je to místo s velmi úrodnou zemědělskou půdou a výjimečnost tohoto prostředí dokládá i 13 přírodních rezervací v jeho okolí.

Městská struktura se ale v posledních desetiletích příliš nerozvíjela – to se má však teď změnit. S výstavbou nového vědeckého parku se očekává velký městský rozvoj v okrajové části města – 450 hektarů půdy se má v příštích 30 letech proměnit v 6,000 nových domovů, ve více než 600 000 m² pracovních ploch, nový park a výzkumné centrum.

Bez developera

Pozemky na severovýchodě města jsou ve vlastnictví lundské katedrály v Brunnshögu jejíž představenstvo vsadilo na netradiční způsob městského rozvoje a spolupráci s realitním developerem odmítlo již na začátku.

Jak říká kaplanka lundské katedrály, hlavními zásadami celého projektu je “klást otázky a vytvářet příběhy.” Rada katedrály tak nejprve vytvořila program Råängen, projekt pro městský rozvoj ale i platformu pro diskuzi a debatu. Råängen je švédský termín označující „divokou louku“, není tedy divu, že prvním počinem projektu je nová veřejná zahrada.

V projektu Hage tak urbanizační proces začíná nikoli výstavbou hlavních budov budoucího města, ale vymezením prázdna. “Otevřený prostor byl pro nás vždy klíčovou hodnotou,” komentuje kaplanka Lena Sjöstrand. Cílem bylo vytvořit kvalitní veřejný prostor, který bude otevřený všem, a který funguje jako fórum pro veřejné debaty, akce a workshopy a z dlouhodobého hlediska tvoří meditativní městský prostor v srdci nového sousedství.

Začalo se prázdnem

Zahrada The Hage vznikla ve spolupráci s norským duem Bredeland & Kristoffersen. Tento 40×40 m rozsáhlé prostor je navržen jako ze tří stran uzavřená zahrada – 2,2 m vysoké cihlové zdivo je vyskládáno z 48 000 cihel, které pochází z nedávno zbourané továrny na džem Björnekulla. Čtvrtá, jižní strana je otevřená, vymezena pouze vertikálně mohutným kortenovým baldachýnem. Přístřešek z oceli o rozměrech 3,2 × 7,2 metru zakrývá dlouhý dřevěný stůl se dvěmi prostornými lavicemi, které podpírají kameny pocházející z nedalekého lomu.

Struktura baldachýnu navazuje na střešní nýtovanou konstrukci lundské katedrály. Pro zachování stavební kontinuity této tradice se tým londýnských stavebních inženýrů Price & Myers rozhodl nahradit standardní proces svařování užitím nýtů. Největší výzvou bylo navrhnout kortenové nýty ve velikosti pro takovéto stavební řešení. Odpověď na tuto otázku nakonec nalezli inženýři ve spolupráci s místními výrobci Proswede a společnými silami vytvořili konstrukci z 4 mm plechu spojenou 20 000 nýty.

Vytvoření této sítě řemeslníků a konstruktéru a hledání ideální odpovědi na řešení popsala kaplanka jako paralelu k výstavbě lundské katedrály, kdy se soudobí místní obyvatelé a řemeslníci spojili pro vystavění společného díla. Baldachýn tak nenavazuje na místní architektonickou tradici pouze konstrukčně, ale je i odrazem dřívějšího komunitního fungování.

Nehmotné jako sociální

Zahrada Hage je tak předzvěstí budoucí výstavby, prvním krokem k nové městské čtvrti. Její autoři a zadavatelé tak dávají jasně najevo, že nehmotný prostor má v městské struktuře své opodstatnění – je prostorem sociálním. Je to prostor otevřený fyzicky i symbolicky. Prostor je dnes možná prázdný, ale může se stát místem kolektivní paměti a dát budoucímu sousedství smysl. Je to právě toto rozhodnutí, které činí projekt tak netradičním.

“Většinou se setkáváme se zaměřením na cihly, úhly a rozpočet – každý projekt má však i existenciální rozměr a ten zde byl naprosto fantastický,” vyzdvihuje tak hodnoty a existenciální rozměr zadání jeden z hlavních architektů. Kvalitu tohoto přístupu ocenili i porotci prestižní Ceny Miese van der Rohe, jejíž letošní finálovou sedmičkou je projekt součástí.