Vzhůru do oblak. Čtveřice stezek nabízí zážitky, jsou však také plné rozporů
V Česku vznikly v uplynulých letech hned čtyři rozhledny, které spojuje několik věcí - jedná se o bezbariérové dřevostavby, které nabízejí nevšední výhledy a obsahují i různé atrakce pro děti. Byť se na první pohled snaží být integrální součástí krajiny, jsou natolik dominantním prvkem, že jsou vlastně nepřehlédnutelné.
Kvůli tomuto vnitřnímu rozporu si „stezky“ získaly příznivce i silné odpůrce. Zatímco jedni argumentují tím, že každá rozhledna je zásahem do krajiny, druzí vnímají čtveřici dřevostaveb jako ukázku „disneyfikace“ přírody. Ať už leží pravda kdekoliv, přinášíme vám přehled zmíněných rozhleden, který můžete brát jako tip na výlet, ale i jako podnět k zamyšlení.
Stezka korunami stromů Lipno
Vůbec první „stezka“ vznikla během necelých tří měsíců v roce 2012 na vrcholu kopce Kramolín u Lipenské nádrže podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.
Nejvýznamnějším prvkem celé stavby je vyhlídková věž, ve které je zasazena spirálová rampa navazující na stezku a točící se podél vnitřní strany devíti obvodových sloupů až k horní vyhlídkové plošině ve výšce 40 metrů nad zemí (939 m n. m). V každém vrcholu devítihranu je nosný sloup z dřevěného lepeného profilu průřezu 300/1000 mm vyrobený v celku a ukotvený do základové patky mikropilotami. Vzájemně jsou sloupy propojeny šikmými kovovými táhly a vodorovnými vzpěrami, které společně tvoří potřebnou tuhost celé konstrukce.
Stezka v oblacích
Pravděpodobně nejznámější „stezka“ vyrostla v nadmořské výšce 1116 metrů a měří 55 metrů. Z jejího vrcholu je možné dohlédnout až na masiv Králického Sněžníku s malebným údolím řeky Moravy i na hlavní hřeben Jeseníků, Suchý vrch a Krkonoše. Je dílem architekta Zdeňka Fránka, kterého inspiroval chaotický let nočního motýla.
Stavba je unikátní svojí dřevěnou konstrukcí z modřínu a umístěním podpůrných pilot mimo těžiště stezky. Díky tomu mohou mít návštěvníci nahoře pocit, jakoby se stezka vznášela. Není tak statickou stezkou v korunách stromů, ale spíše abstraktní skulpturou, zdánlivě nahodilou strukturou.
Nosná konstrukce vstupního objektu je rámová z lepeného dřeva. Architektonicky byla podle autora stavby řešena tak, „aby co nejméně narušovala unikátní prostředí v místě stavby. Proto byly v maximální míře použity materiály, jako jsou dřevo, co nejtransparentnější zábradlí a kotvící prvky v nejnutnější míře.“
Stezka Valašska Pustevny
Jak už název napovídá, tato stezka nabízí dechberoucí výhled na Beskydy. Nalezneme ji na úbočí hory Tanečnice v blízkosti Pusteven. Je vysoká 22 metrů a dlouhá 600 metrů. Výrazným prvkem je pak přístupová cesta, Himalájský chodník, který je dlouhý 135 metrů. Na samotném vrcholku vyhlídky je pak do krajiny vysunuta plošina tzv. skywalk, opatřená prosklenou podlahou a zábradlím, která evokuje, že člověk stojí ve vzduchu. Stavba je provedena v kombinaci dřevo a ocel se založením kombinace mikropilot a základových patek.
Stezka korunami stromů Krkonoše
Krkonošskou stezku nalezneme poblíž Janských Lázní při cestě ze Svobody nad Úpou do Černého dolu. Se svými 45 metry se jedná o druhou nejvyšší stezku v České republice. Nabízí pak vůbec nejdelší trasu ze všech, a to v délce 1500 metrů. Autorem projektu je, stejně jako v případě stezky u Lipna, německý architekt Josef Stöger.
Zatímco valašská sestřenice je s plánovaným trampolínovým hřištěm a lanovou kladkou spíše příkladem komerčnějšího přístupu, krkonošská stezka se soustředí mnohem více na edukační složku. Zvláště patrné je to v podzemní části vyhlídky, kde jsou k vidění ukázky kořenových systémů nebo živočichů, které nalezneme v okolních lesích.
