Alpské siluety v betonu a dřevě

18. června 2010

Partneři sekce:

Architektonické studio Aldricka Beckmanna a Francoise N´Thépé nepatří ve Francii k nejznámějším, šíří svého záběru se však vyrovná větším českým studiím. Na kontě má mimo jiné i realizaci bytového domu z lehkého betonu v Paříži. Do ASB Speciálu jsme však vybrali víceúčelové kulturní centrum v Passy v departementu Haute-Savoie neboli v Horním Savojsku, umístěné v monumentální krajině severních Alp. Centrum pro desetitisícové městečko působí velkoryse co do velikosti a zároveň neokázale co do použitých materiálů.

Na kulturní centrum byla vypsána v roce 2004 veřejná soutěž, v níž studio Beckmann N´Thépé zvítězilo. Od prvních soutěžních studií k dokončení v květnu 2009 tak uplynulo necelých pět let. Kulturní centrum funguje zároveň jako dům mládeže, je zde taneční místnost, fotografická laboratoř, dílny a bydlení pro personál. Kapacita víceúčelového sálu je 900 osob. Celková podlahová plocha centra je 2 800 m² bez parkovacích ploch.

Architekti se v konceptu návrhu inspirovali dramatičností alpských vrcholů, kterou přepsali do pravých úhlů. Město Passy totiž leží v nádherném údolí u jezera s výhledem na nejvyšší vrcholy Alp – Mont Blanc a Aravis. Silueta kulturního domu v Passy tak odkazuje k siluetám hor, ale i moderních velkoměst s plochými střechami. Architekti ji nazývají novým horizontem.

Fasáda domu je obložena dřevem douglasky tisolisté, jehličnanu původem ze Severní Ameriky, který se v Evropě začal pěstovat v 19. století. Materiál na fasádu kulturního centra Passy – fošny z dlouhých kmenů – pochází z místních zdrojů. Douglaska je využita rovněž v interiérech. Dřevo jako obklad fasády je vůbec oblíbeným materiálem, který architekti využili už u několika předchozích realizací rodinných domů.

Ve fasádě v úrovni prvního podlaží tu a tam problesknou malá okna jako drobné pixely odlišné barvy v počítačovém obrázku. Otevřenější je budova v místě vstupní haly v přízemí, kde jsou celoprosklené stěny s podobně laděnými pixely červených polepů. Ty vizuálně propojují komplex s okouzlující alpskou přírodní scenérií.

Beton kontra červeň
Budova neobsahuje žádné speciální ekologické technologie. Je to klasický železobetonový skelet izolovaný zvenku, s proskleným průčelím rámovaným povlakovým kovem. Jako komunikační uzel slouží centrální kryté prostranství, z něhož se budova rozprostírá do dvou stran – na jedné straně do prostoru kulturních aktivit, na druhé straně do klubu mládeže.

Pravidelně rozmístěné dveře a okna vpouštějí dovnitř dostatek denního světla, převislé okapové římsy zase skýtají dostatečné stínění v letním období. V místech, kde byly vzrostlé listnaté stromy, se architekti přizpůsobili a převis nechali odstranit, čímž vzniklo přírodní stínění – funkční v létě, kdy je ho potřeba.

V interiéru architekti ponechali pohledový beton bez omítky, jak je dnes u současných moderních staveb už relativně časté. Šeď betonu doplnili sytou červení na stěnách či stropech, což veškeré prostory projasňuje a zvýrazňuje; rovněž sklápěcí sedadla ve velkém sále jsou červená. Strop je odhlučněn pomocí dřevěného obkladu z douglasky. Podlahy jsou pokryty šedě zbarveným lesklým linoleem.

Architekti Beckmann a N´Thépé se v návrhu kulturního domu v Passy, podobně jako u dalších svých realizací, drželi pravidla méně je více. Proto neplýtvali barvami, ani se nepokoušeli umělecky vyřádit různými výtvarnými díly nebo designovými výstřelky, jak tomu někdy bývá u začínajících ateliérů. Byli samozřejmě také limitováni rozpočtem v přepočtu 130 milionů korun. Interiér je díky tomu sice prostý, ale není „přeplácaný“ a neokázale plní svou funkci.

Půdorys

Kulturní prostor a klub pro mládež v Passy
Místo: Passy – 74, Avenue Joseph Thoret
Funkce: kulturní centrum, víceúčelový sál s kapacitou 900 míst, centra aktivit, bydlení, parkoviště
Architekt: Agence Beckmann-N’Thépé, Paříž
Spolupráce: Laura Giovannetti, Mathilde Mahler, Juliane Stolberg
Asistenti architektů: Camille Gaven, Linna Lay, Thaïs de Roquemaurel
Investor: Mairie de Passy
Plocha: 2 800 m² podlahové plochy + venkovní plochy
Náklady: 5,2 mil. eur bez DPH (130 mil. Kč)
Soutěž: 2004
Realizace: 2008–květen 2009
Projektový manažer: Nicolas Gaudard
Generální dodavatel: GFC Construction
Realizátor: COTEC
Technický engineering: BET TCE, COTEC, Pantin
Krajinná architektura: Emmanuelle Blanc, Paříž
Technická scénografie: Architecture & Technique, Montigny-le-Bretonneux
Akustika: PEUTZ, Paříž
Design nábytku: Salomé de Fontainieu, Paříž