Brno předběhne Prahu. Výstavba nového koncertního sálu je v plném proudu

Budování nových koncertních síní pro přední symfonické orchestry patří mezi nejvýznamnější projekty, které největší česká města na začátku 21. století spustila. V Brně už začali stavět.

Slavnostní poklepání základního kamene Janáčkova kulturního centra se zde za účasti předsedy vlády uskutečnilo koncem února. Šestipatrová budova v proluce mezi Veselou a Besední ulicí bude sloužit jako koncertní sál Filharmonie Brno s kapacitou 1 200 posluchačů. Stavba má stát 2,3 miliardy korun a měla by být dokončena v roce 2027. Aktuálně už také probíhá sbírka na velké koncertní varhany se symbolikou stromu života.

Centrum je dalším velkým projektem, do kterého se Brno v posledních letech pustilo. Paralelně totiž probíhá výstavba nové multifunkční Areny Brno v areálu výstaviště. Ta má být zaměřena především na podniky sportovního charakteru, ale nejen na ně.

Debaty se vedly sto let

Diskuse o novém koncertním sále v Brně se vede minimálně od roku 1929, ze kdy pochází první dochovaná zmínka o potřebě koncertního sálu v Brně z důvodu nedostatečné dostupné kapacity. Lokalita, ve které dnes centrum vzniká, byla vytipována již koncem 80. let. Až roku 1992 ale vznikl Spolek pro výstavbu koncertní síně v Brně. Architektonická soutěž proběhla o dalších jedenáct let později.

Potřeba moderního a důstojného sálu pro brněnskou filharmonii zatím v průběhu času narůstala. Na stávajícím pódiu Besedního domu je nyní prostor pro přibližně polovinu orchestru. Nedají se tam tedy hrát velká symfonická díla a do hlediště se vejde jen 500 diváků, což je pro aktuální zájem zcela nedostačující. Naopak Janáčkovo divadlo, kde těleso právě z kapacitních důvodů hostuje, zase nemá vhodnou akustiku pro symfonickou hudbu. Za neúnosné lze považovat, že právě Brno, jako Janáčkovo město, nedisponuje koncertním sálem pro jeho vrcholné skladby s varhanními sóly.

Dlouhé přípravy, pomalý start

Příprava zahájení výstavby se vlekla několik let, když opakovaně narážela na překážky u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V první fázi byly v roce 2018 vybudovány podzemní garáže. Teprve loni v červnu úřad rozhodl, že zadavatelé nepostupovali v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

V srpnu byla následně podepsána smlouva s konsorciem stavebních firem OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavby a Unistav Construction. Přípravné práce začaly na podzim, v jejich rámci také došlo ke zboření trafostanice, která dříve patřila hotelu International. Nyní jsou v běhu přeložky vysokého a nízkého napětí a kanalizace ve Veselé ulici. Plánuje se i statické posílení některých částí podzemních garáží.

Nezbytným předpokladem bude samozřejmě i archeologický průzkum místa. I tak by ovšem nadzemní části centra měly začít růst ještě letos. Počítá se s využitím betonových prefabrikátů vyrobených pomocí 3D tisku nebo dřevěných obkladů z exotických dřevin s vysokými požadavky na požární odolnost.

Co se týká financování, rozhodující část půjde přímo z rozpočtu města. Svůj podíl ale bude mít i Ministerstvo kultury, od něhož přijde 600 milionů korun, městská společnost Brněnské komunikace přispěje 332 miliony a Jihomoravský kraj 100 miliony korun.

Mezinárodní projekt

Projekt centra připravil mezinárodní tým pod vedením polského architekta a urbanisty Tomasze Koniora jako generálního projektanta. Ten je zároveň autorem oceňovaného koncertního sálu v polských Katovicích. Na perfektní akustiku dohlédne Jasuhisa Tojota, ředitel americké pobočky společnosti Nagata Acoustics, založené v roce 1971. Ta má za sebou realizace již více než šesti desítek koncertních sálů po celém světě, sám Tojota byl hlavním akustikem padesáti z nich. Jde o tak prestižní adresy, jako jsou Walt Disney Concert Hall v Los Angeles, Suntory Hall v Tokiu, Helsinki Music Center, Labská filharmonie v Hamburku nebo sál Philharmonie de Paris.

Projektantem stavební části pak bude brněnský rodák Petr Hrůša, zakladatel společnosti Architekti Hrůša & spol. a držitel mnoha prestižních architektonických ocenění. V Brně má již za sebou třeba Galerii Vaňkovka, Pavilon P na brněnském výstavišti, Administrativní centrum Trinity nebo Domini Park. Má zkušenost i s úpravami veřejných prostor v podobě Moravského náměstí.

Podle ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové bude při realizaci projektu dán důraz především na akustiku a dobrou viditelnost z každého místa. Sál bude vybaven špičkovou technikou a nahrávacím studiem.

Náměstí Ludvíka Kundery

Jak tomu obvykle bývá v podobných případech, i v Brně je součástí projektu nová úprava veřejných prostor v bezprostředním okolí. U Janáčkova kulturního centra tak vznikne nové náměstí Ludvíka Kundery, pojmenované podle významného muzikologa a prvního rektora brněnské JAMU, který byl zároveň otcem spisovatele Milana Kundery. Právě ten byl se svou manželkou Věrou autorem návrhu tohoto pojmenování.

Podstatná část díla Ludvíka Kundery byla přitom spjata s Leošem Janáčkem, kterému bude nová koncertní síň zasvěcena. Zde je ovšem na místě poznamenat, že Ludvík Kundera byl zároveň exponentem komunistického režimu a na rozdíl od svého syna se s ním nikdy nerozešel. Rektorem JAMU byl i v nejhorších dobách 50. let. Volbu jeho jména je tak z určitého úhlu pohledu možné považovat za kontroverzní.

Velkou koncertní síň buduje i Praha. Vltavská filharmonie by ale měla být hotová až roku 2031. Její výstavba by měla začít za dva roky, tedy ve stejné době, kdy by v Brně už mělo být hotovo. Nejdál je ale stavba koncertního sálu v Ostravě s kapacitou 1 300 míst, zahájená loni v červenci. I ta by ale měla být dokončena roku 2027. Pro srovnání – náklady na koncertní sál Janáčkovy filharmonie Ostrava by měly činit asi 2,8 miliardy korun, u Vltavské filharmonie půjde hned o 13 miliard korun. Do projektu jsou totiž zahrnuty i úpravy dopravní infrastruktury v blízkém okolí.