Český pavilon na EXPO 25: Podívejte se na další úspěšné návrhy
Poprvé po dvaceti letech byla vyhlášena otevřená architektonická soutěž na návrh českého pavilonu pro světovou výstavu EXPO 2025. Sedmičlenná odborná porota pak mohla vybírat z celkem 38 zaslaných projektů, které uchazeči přihlásili do soutěže a splnily všechna kritéria.
Odbornou porotu pak nejvíce zaujal návrh českého pavilonu od architektonického studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou a Lunchmeat studio. Studio s mezinárodním přesahem a zkušenostmi má vedle Česka zastoupení i ve švýcarském Curychu a nizozemském Haagu. V rámci evropských měst studio realizovalo řadu projektů od bytových domů až po velké urbanistické celky. Národní pavilon pojali jako svého druhu skleněnou spirálu, která odkazuje na tradici českého sklářství a zároveň symbolizuje vitalitu.
Odborná porota v čele s přední českou architektkou Evou Jiřičnou však ocenila i několik další návrhů, jejichž přehled vám nyní přinášíme. „Na výstavě v Ósace se očekává více než 80% účast japonských návštěvníků. A kromě architektonického řešení exteriérové části bylo důležité přihlížet i k plánovanému obsahu pavilonu a jeho komerční funkci. Zohlednit při výběru všechny tyto parametry bylo obtížné. I proto jsem ocenila rozmanitost odborné poroty a plodnou diskusi nad návrhy, kde každý z členů otiskl do hodnocení své zkušenosti a odlišný pohled na věc,“ uvedla Jiřičná. Finální architektonická podoba českého pavilonu bude známa nejpozději do konce dubna, kdy bude s vítězem podepsána smlouva o realizaci.
Oceněné projekty získaly za účast a umístění v soutěži finanční ocenění. Za první místo 500 tisíc korun, za druhé 400 tisíc korun a za třetí 200 tisíc korun. Na speciální odměnu pak byla vyčleněna částka 100 tisíc korun.
2. místo: A69 – Architekti
Na druhé příčce se umístilo pražské studio A69 – Architekti, jehož počátky sahají do roku 1994. Tři partnery, kteří stojí za touto značkou, spojuje nejen stejný ročník narození, ale i desítky realizací a stovky projektů všech rozsahů a typologických druhů.
Výstavní pavilon České republiky má v podání tohoto studia formu dřevěné strukturální skulptury představující stylizovaný les, jako jedno z nejdostupnějších a nejpopulárnějších míst trávení volného času Čechů. Těží z prominentní polohy na nábřežní promenádě. Je snadno identifikovatelný zblízka i z výhledů z Fujimotovy kolonády v laguně. Má jasný, měřítkově nadnesený, snadno zapamatovatelný výraz.
Lesní katedrála je vyabstrahovanou hrou vertikál dřevěných lamel, překrývajících se v průhledech a vrstvících se v plánech. Světlo prostupuje ze všech stran, interferuje klenbou. Vnitřní prostor volně stoupá a klesá, dynamicky pulzuje, otevírá se a zahaluje, vzpíná se proti nebi. Postupně se odlupují jeho jednotlivé vrstvy. Návrh využívá maximální míře efektů přirozeného prostředí bez audiovizuálních technologií. Je reakcí na přetechnizovanou a virtuální realitu.
Způsob, kterým navrhují A69 – architekti volný čas prezentovat, je procházka lesem. Jedna z nejtradičnějších forem trávení volného času u Česku, která v Japonsku de facto neexistuje. Na cca. 120 m dlouhé cestě stylizovaným lesem jsou na výstavních spotech sdružených do tematických hnízd prezentovány typické formy trávení volného času v Česku; rekreační sport a aktivní životní styl, chatařství a chalupářství, zahradničení, chovatelství, vodáctví, houbaření, pěší turistika, lezectví, rybaření, nimrodství, zájmově umělecká a spolková činnost, kutilství a jiná hobby. Expozice vrcholí amfiteátrem, který ožívá programem demonstrujícím volnočasové aktivity.
3. místo – Mjölk
Třetí v pořadí se umístil návrh libereckého architektonického studia Mjölk. Pavilon má v jejich ztvárnění ukázat Česko jako místo, o které lidé pečují více než tisíc let. Jako zahradu uprostřed Evropy poskytující lidem zázemí pro uplatnění nezměrného talentu a kreativity. Její obyvatelé dokážou nalézat způsoby ochrany cenného dědictví nejen pro sebe, ale i pro budoucí generace.
Pavilon připodobňuje Česko ke společné krajině, kterou tvoří milióny opečovávaných zahrádek, nad nimiž se klene jediné nebe. Ukazuje historii, současnost i environmentální vizi Česka jako místa lidské tvořivosti a péče o společný́ prostor.
Pavilon představuje mrak, vznáší se nad hlavami návštěvníků a ti jsou jeho nitrem vtahováni do výšek zahrady. Cestou vzhůru je provází potůček, který je napájen srážkami, o které v Ósace není nouze. Nitro pavilonu pohlcuje návštěvníky, umožňuje pohled na nebe tvořené projekcí.
Přízemí je veřejným prostorem s krytým atriem. Dvě schodiště propojují vstupní část s druhým patrem. Jednotlivé unikátní 3D tištěné stupně utvářejí mikro krajinu přímo uprostřed domu, dotek přírody v ortogonálním systému dřevěných sloupů a desek.
Speciální odměna poroty – Plus One Architects
Speciální odměnu poroty si odnesl návrh studia Plus One Architects za originální pojetí pavilonu ve tvaru houby. Jejich návrh českého pavilonu prezentuje mycelium jako téma, které propojuje minulost, přítomnost i budoucnost této planety, a je řešením nejednoho z problémů, které nás v současnosti sužují.
Pavilon představuje Českou republiku jako kreativní a otevřenou společnost nabízející platformu pro sdílení myšlenek s nadějí na světlejší budoucnost. Návštěvníci expozice se stávají houbaři, kteří v jednotlivých instalacích nacházejí jednu za druhou, a plní se jim košík vědomostmi, emocemi, zážitky.
Silný, odvážný návrh, který patřil od začátku k nejdiskutovanějším. Porota se rozhodla ocenit jej zvláštním uznáním. Ocenila tak odvahu, se kterou autoři představili komplexní návrh, který, pokud by byl realizován, nepochybně by vzbudil značnou pozornost návštěvníků světové výstavy.
