Druhý pokus o novou národní knihovnu
Trvající problémy s kapacitou vedou knihovníky, kteří pečují o archivy české literatury, a Ministerstvo kultury k obnovení snahy o postavení nového objektu národní knihovny. Dlouholeté spory kolem projektu architekta Kaplického na knihovnu na Letné však za sebou zanechaly otázku, zda nakonec k vybudování této nové budovy vůbec dojde a za jakých podmínek bude probíhat výběr nejlepšího možného řešení.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek podle ČTK předloží vládě materiál, kterým po více než deseti letech úřad opět navrhne postavit novou budovu pro Národní knihovnu. Důvodem jsou stejně jako při předchozím neúspěšném pokusu nedostatečné prostorové kapacity knihovny.
Podle mluvčí ministerstva Michaely Lagronové je materiál připraven, termín předložení kabinetu ještě není znám. Ministr zároveň jedná s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem o vytipování možného místa pro stavbu knihovny.
O tom, zda by Praha poskytla svůj pozemek či zda by se na vzniku stavby podílela třeba i jiným způsobem, je podle mluvčí předčasné mluvit. Není také zřejmé, zda by se stihlo připravit projekt do konce volebního období. Případné nové usnesení vlády o záměru postavit knihovnu by bylo jen prvním krokem k ní.
S novostavbou knihovny počítá i nedávno představený Národní investiční plán. Od svého nástupu do funkce v roce 2017 zmiňuje potřebu novostavby i současný ředitel NK Martin Kocanda. Dnešní kapacita knihovny stačí podle něj přibližně do roku 2040.
O nutnosti postavit novou budovu pro NK začal mluvit v roce 2005 její tehdejší ředitel Vlastimil Ježek. Ideu dovedl k uspořádání mezinárodní architektonické soutěže s vítězem Janem Kaplickým. Část politiků a společnosti jeho futuristický návrh ale nepřijala, také podoba soutěže a způsob výběru místa pro stavbu měly své kritiky a ze stavby, na niž už stát vyčlenil přes dvě miliardy korun, sešlo.
Namísto toho se opravily a dostavěly depozitáře v Hostivaři a knihy se denně vozí mezi Klementinem v centru Prahy a periferií města. Barokní areál Klementina se opravuje přes deset let a závěrečná etapa za miliardu korun má skluz několik let.
Knihovníci o potřebě nové budovy mluví několik posledních let, Zaorálek od svého nástupu do funkce loni na konci srpna. V rozhovoru s ČTK tehdy uvedl, že stát podle něj dlouho spal v otázce řešení prostor pro kulturní instituce a zároveň ve snaze či ochotě přijít s něčím, co bude reprezentovat současnou architekturu.
„Dodnes mě mrzí, že nevznikla budova knihovny podle návrhu Jana Kaplického,“ řekl. Mrzí ho, že to Praha vzdala, a věří, že dnes by se futuristická stavba lidem líbila – podobně jako vzali v Hamburku za svou budovu filharmonie, během vzniku kritizovanou a zatracovanou.
Pokud by se stát rozhodl oživit Kaplického projekt, teoreticky to možné je. Kaplického manželka loni uvedla, že v takovém případě převede na knihovnu autorská práva na projekt. Ten je však z roku 2017 a tehdy zvažovaná technická řešení už mohou být překonaná.
TEXT: RED
FOTO: WIKIPEDIA
