Industriální estetika: konverze bývalé Kotelny v Libčicích nad Vltavou
Architekti z ateliéru Hoffman se zhostili projektu konverze bývalé Kotelny v Libčicích nad Vltavou. Podařilo se jim vytvořit osobitý multifunkční prostor, který má ambici stát se srdcem budoucí umělecko-kulturní čtvrti.
Rozsáhlý průmyslový areál nedaleko Prahy dával lidem práci i místo k životu po mnoho generací a stal se nositelem téměř stopadesátiletého řemeslného know-how výroby šroubů a drátů. Po éře rozkvětu však přišel čas úpadku a kdysi slavná šroubárna začala chátrat. Konverze historické kotelny je nyní dalším důležitým projektem v rámci regenerace celého areálu. Kotelna společně s Uhelným Mlýnem, dnes již ikonickým industriálním klenotem, je počátkem nového UM Valley v meandru řeky Vltavy.
Úcta k časům minulým
Brownfield výrobního areálu Drátovny a Šroubárny byl roku 1872 založen Pražským spolkem železných hutí při trati Praha – Drážďany, což výrazně ovlivnilo rozvoj přilehlých obcí a zanechalo znatelnou stopu při formování této lokality. Kdysi zde pracovalo a žilo více než 1600 lidí, nyní necelá stovka. Přitom je tu téměř vše: domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy i nezaměnitelně svébytná atmosféra.
Původní objemové členění Kotelny zůstalo téměř neporušené.
„Budovy kotelny patří k nejstarším částem výrobního areálu a do značné míry spoluutváří genia loci,“ říká architekt Patrik Hoffnam. „S tím souvisí i naše rozhodnutí chovat se s rozvahou a pokorou, stavby zachovat a výrazně je neměnit, ačkoli dnes už není možné jim vrátit původní funkci.“
Zachovat, očistit, zpřehlednit
Cílem autorů projektu bylo najít nové využití místa, přitom navázat nejen na kvality stávajícího architektonického a urbanistického řešení, ale i samotný fakt, že se nacházíme v historickém výrobním areálu. „Prostorové a urbanistické řešení stávajícího území jsme výrazně neměnili,“ říká Hoffman.
Historická kotelna získala zpět svou původní industriální podobu.
„Proběhly terénní úpravy, jejichž součástí jsou nové zpevněné cesty doplněné výsadbou stromů a založenými trávníky. Mezi Uhelným mlýnem a Kotelnou vznikla pěší ulice vedoucí od páteřní areálové komunikace směrem k řece. Naší snahou bylo objekt zachovat a očistit od nevhodných stavebních úprav a vrátit mu jeho původní industriální podobu. Vhodnými zásahy zpřehlednit dispoziční řešení a vtisknout objektu čitelnost nově vložených funkcí.“
Symbióza prostorů
Základní tvar a tektonika stavby se výrazně nezměnily, objemové členění zůstalo téměř neporušené. Cihlové konstrukce obvodového pláště rehabilitovali architekti původními cihlami. Architektonické, dispoziční a technické řešení vznikalo s ohledem na nutnou flexibilitu ve využití objektu a jeho dlouhodobou udržitelnost, ale i na fakt, že areál v roce 2002 zasáhly povodně.
Cihlové konstrukce obvodového pláště rehabilitovali architekti původními cihlami.
Od samého počátku projektu bylo nové využití kotelny definováno jako multifunkční reprezentativní prostor navržený v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi. Suterén poskytuje zázemí s možností nahlédnout do doposud nepřístupných kouřovodů, ale i do samotného komína. V další fázi plánují architekti zapojit areálovou vlečku do dopravní obsluhy a také využít stávající energomost jako vyhlídkovou pěší trasu.
Snahou architektů bylo zpřehlednit dispoziční řešení a vtisknout objektu čitelnost nově vložených funkcí.
Kotelna
Místo: Libčice nad Vltavou
Architekt: Atelier Hoffman, Patrik Hoffman, Simona Benátská
Spolupráce: Rudolf Pastor, Tomáš Havlíček, Matyáš Švejdík
Investor: Pelupro
Projekt: 2014–2017
Realizace: 2015–2018
Řez Kotelnou
TEXT: ATELIÉR HOFFMAN, TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: BOYS PLAY NICE
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 3/2018.